Krása ke kráse - No to snad ne!

Krása ke kráse - No to snad ne!
Krása ke kráse - No to snad ne!

No to snad ne, slečno či paní! Víte, kolik ta Black Beauty vůbec stojí? A teď hovořím o kytaře, i když slečna v rozhodné mlátící póze je také celá v černém. Ve svých ladných ručkách má ladnou krásku Gibson Les Paul Custom se zlaceným hardwarem. Což hezky ladí se zlatými vlasy „brutální“ Nikity...

 

Modely Custom začala firma produkovat vlastně už roku 1953, kdy samotný Les Paula přišel s požadavkem na elegantní model, podle jeho slov „hodící se ke smokingu“. Mezi jinými vylepšeními byly i nižší pražce, což vedle přezdívky samotného modelu Black Beauty vyneslo krku kytary i označení Fretless Wonder (bezpražcový zázrak).

 

Ve srovnání s ostatními modely měly customy řadu odlišností. Co ovšem nová řada či další desetiletí, to jiná specifika. Tak např. na konci osmdesátek měly kytary menší hlavu, ebenový hmatník (na rozdíl od běžného palisandru), zlacený hardware a standardní pražce. Současné modely mají tělo lehce odlehčené, mechaniku Grover atd. Reissue nástroje mají v případě modelu 1954 snímače AlNiCo (krk) a P90 (kobylka), u 1957 dva nebo tři humbuckery Custom ’57, případně i tremolo Bigsby, na 1968 byl větší krk, modely Custom Lite měly třeba jen dva knoflíky Volume a jeden Tone...

 

Namátkou můžeme uvést, že Custom je u nás typický třeba pro Radima Hladíka (držíme palce, Radime), Roberta Kodyma, Stanislava Kubeše, Petra Jandu či Michala Pavlíčka.

 

Jak vidno z obrázku, kytara je používaná a naladěná, nejde o nějaký pouze vystavený kousek (i když absence řemenu je přece jen vypovídající). Jde jen o to, koho že to chce slečna tak mocným nástrojem umlátit. Nota bene tak drahým nástrojem. Na hrátky před svatební nocí to moc nevypadá. Už jen pro to oblečení. I když... kdo ví?

Psáno pro časopis Muzikus