Podobně jako u klaviatury probrané v minulých dílech, i u kontrolérů můžeme najít hodně možností, k čemu by se mohly hodit při programování zvuku. Důležité samozřejmě je, o jaký fyzický kontrolér se jedná - každý z typů (kolečko, joystick, otočný či tahový potenciometr, páskový kontrolér, spínač/přepínač apod.) se už z principu „nabízí“ pro něco jiného. Začněme kolečkem ohýbání tónu (nebo pravolevou osou joysticku u nástrojů firem, které nepoužívají kolečka), která najdeme na většině nástrojů a jako kontrolér se používají zřejmě nejčastěji.
Výchozím nastavením ovládání zvuku přiřazeným kolečku je v drtivé většině logicky změna výšky tónu. Přesto (zejména u nástrojů se vzorky a simulací akustických nástrojů) můžeme pochybovat o tom, zda to vlastně může pro uspokojivou simulaci ohýbání tónu stačit. U většiny akustických nástrojů se totiž při ohýbání tónu lehce mění také barva a hlasitost. Typický příklad - kytara: Pokud vytáhneme strunu (ať už prstem levé ruky nebo pákou), tón vždy získá na výškách a zároveň může lehce ztratit na hlasitosti. To napodobíme na syntezátoru tak, že kolečko ohýbání tónu přiřadíme jako modulační zdroj kromě pro výšku tónu také pro barvu (přesněji: ořezávací frekvenci filtru); při ohnutí tónu nahoru (tedy zvýšení hodnoty kontroléru) se bude ořezávací frekvence filtru zvyšovat. Zároveň můžeme zkusit přiřadit kolečko také změně hlasitosti (tedy modulační zdroj pro zesilovač), kde naopak logika kontroléru funguje obráceně - při ohnutí tónu nahoru se zvuk zeslabuje. Samozřejmě můžeme zkusit i uvedené postupy „přehnat“ jedním směrem - velká změna barvy i hlasitosti třeba jen na jediném tónu v sóle může hudebně fungovat skvěle.
Dobrou alternativou také může být přiřadit toto kolečko ovládání vibrata. To je normálně přiřazeno modulačnímu kolečku, ale díky fyzickému rozdílu mezi nimi může být výhodnější použít pitch bend, protože se může rychle a automaticky vrátit do výchozí polohy - to oceníme, například pokud chceme použít vibrato jen na některé tóny a modulačním kolečkem bychom to v rychlejším tempu těžko stihli. V této souvislosti nás jistě může napadnout, že řešení spojit tyto dva kontroléry do jednoho (tedy joysticku se třemi směry u nástrojů Roland a čtyřmi u nástrojů Korg) má něco do sebe. Způsob hry při používání ohýbání tónu a modulace současně může být velmi pohodlný a efektivní.
Nicméně mít kolečka oddělená a nezávislá se zase může hodit tehdy, když chceme nechat modulační kolečko vytočené v některé poloze (o tom více příště). Velmi efektní může také být přiřadit pitch benderu změnu parametru efektu pro rychlý momentální účinek (například hloubku hallu nebo chorusu), který také rychle zmizí - právě pro takové změny se toto kolečko hodí ideálně...
