Jak to vidí (slyší) zvukař 21
Signálový řetězec - mixážní pult
... nejdříve tak trochu obecně...
Ve směru logického toku signálu se dostáváme konečně k zařízení, které by se dalo nazvat srdcem celého zvukového systému, a to je mixážní pult. Jelikož se jedná o problematiku lehce složitější a náročnější, pravděpodobně se u ní zdržíme víc než jeden díl.
Mixpult je taktéž jedno z nejdiskutovanějších zařízení snad všech (nejen) zvukařů, a možná víc rádoby pseudozvukařů, a asi bych se nedopočítal, co jsem všechno už slyšel o jednotlivých výrobcích a typech pultů. Používají se přitom klasická „ocenění“ typu, že tenhle „hraje“ a tenhle naopak „nehraje“, na pořadu hodnocení jsou i různá přirovnání, třeba že je jejich zvuk „dynamický, pevný, plný, masivní“... nebo naopak (když se jedná třeba o konkurenční značku :-)) „dřevěný“, „chemický“, „sterilní“, „umělý“, „plochý“... Výšky mohou být pak klidně „čisté“, „průzračné“, „nosné a pevné“... nebo naopak „rozplizlé“, „nepřirozené“, „skleněné“ apod., basy „hutné“, „pevné“, „rázné“... nebo naopak „duté“, „rozbředlé“, „blátivé“...
Prosazování jedné konkrétní značky (a tím pádem běžné hanění ostatních) v rámci obchodních vztahů a marketingu je již dnes také běžným jevem, popsaným již v dílu o mikrofonech. Někteří „zasvěcení diskutéři“ paušalizují rovnou celé značky - tzn.: „tyhle pulty hrají tak a tak, tyhle zase takhle“, výjimkou není v poslední době ani paušalizování skupin pultů podle principu funkce - např. „všechny digitály hrají takhle a mají takový a makový zvuk“ nebo třeba „každý digitál je lepší než jakýkoliv analog“ versus „analog je vždycky zvukově lepší - přirozený, dynamický na rozdíl od plochého digitálu“ atd.
Tak bychom mohli pokračovat, určitě bych si vzpomněl na zajímavé a peprné hlášky, co se týká zvuku nebo použití různých pultů, možná tomu věnujeme někdy jeden samostatný díl, jak už jsem i dříve sliboval. Bohužel se tyto často skutečně uměle vytvořené a dále nesmyslně posouvané atributy prostřednictvím známosti lidí z branže následně dostávají do riderů a stage plánů kapel a interpretů, kde pak dochází k často nesmyslnému, až extrémnímu, prosazování několika světových výrobců, přičemž jiní se doslova „zakazují“ (dle některých riderů při jejich použití např. vystoupení doslova „nelze uskutečnit“). Tyto věci se netýkají pouze mixpultů (v případě analogových - i rackových efektů), ale i PA systémů i např. mikrofonů. Zvláště za poslední dobu jsem viděl v požadavcích některých interpretů tolik nesmyslů, že jsem se opravdu musel až smát, byť to bylo spíše k pláči, kam až může dosáhnout hloupost, nadutost a omezenost lidí, kteří tyto ridery vytvářejí.
Sám interpret o tom často ani neví, není do celé věci příliš zasvěcen nebo technickým věcem vůbec nerozumí, většinou je to pak práce jeho vlastního zvukaře či člena doprovodné kapely, co jinak i zvučí, apod. A když už se v těchto požadavcích doslova „zakazují“ výrobky některých - známých a kvalitních - světových značek, je to skutečně na pováženou a zástupci této „zakázané“ firmy by si asi zdatně klepali na čelo, co že to tady v té naší „republičce“ máme za odborníky.
V tomto seriálu ale takoví nebudeme, co říkáte? :-) Snažím se vám touto cestou podat pohled, který je tak nějak celkově nad věcí - nezatížený obchodním marketingem a s ním spojenými vazbami na prodejce, tím pádem na konkrétní výrobce a značky. Samozřejmě, že i já, stejně jako asi každý, mám své oblíbené firmy a konkrétní zařízení, se kterými rád pracuji a jsem na ně zvyklý. Nikdy je ale nikomu bezdůvodně, prvoplánově a bezhlavě za každou cenu nepodsouvám a nehaním proto výrobek jiné firmy, který třeba já zrovna momentálně nepoužívám nebo - ještě hůř - jej vůbec z vlastní zkušenosti neznám. To je totiž taky v dnešní době poměrně běžný jev, že zvukaři či „osoby od zvuku“ rády barvitě popisují (zejména negativní) zvukové vlastnosti určitých zařízení, aniž by je třeba někdy vůbec zkusili nebo s nimi měli co dočinění či se jich vůbec někdy svojí rukou dotkli. Třeba jen proto, že to zrovna „minule říkal Jarda a ještě taky Míra, a ti používají pult XY, a to je totiž to naprosto nejlepší, zvukově je úplně jinde než jiné značky, to se nedá srovnat!“ :-)
Dle mého by tedy k jistým zásadám jakéhosi obecně profesionálního přístupu mělo patřit: zbytečně a prvoplánově nehanit a nepomlouvat to, co sám neznám a nemám vyzkoušeno. Jak už jsem zmínil v jednom z minulých dílů, vždy se snažte (obecně u všech komponentů nejen PA) udělat si vlastní průnik názorů z více stran a pokud možno nikdy neberte pouze jeden jako nějaké dané pevné dogma. Přičemž jako poslední závažíčko na miskách vah (záměrně se opakuji z dílu 12 o mikrofonech - platí to totiž konstantně a obecně) si vždy ponechte svůj vlastní názor a pocit. Pokud vás nějaké zařízení zajímá (v našem případě tedy nyní např. mixážní pult), jděte se podívat a poslechnout si někoho, kdo jej vlastní a používá, sledujte výsledky pokud možno vždy jen těch zvukařů, jejichž práce a výkony se vám líbí a jste s nimi spokojeni (případně vaši „opravdu objektivní“ známí a spoluhráči). Pokud je to v mých silách, snažím se tak nějak, samozřejmě v rámci možností, mapovat pokud možno co nejvíc z toho, co dnešní trh nabízí, rád zkouším, testuji a porovnávám nové věci s již zaběhlými apod. Nic předem bez vyzkoušení a vlastní zkušenosti nezatracuji a už vůbec ne proto, že to říkal někdo používající konkurenční značku. To je postup, který bych obecně doporučil.
V nadcházejících dílech (zůstaneme pravděpodobně déle, neboť je to skutečně důležité téma) se tedy budeme zabývat mixážními pulty tak nějak z více úhlů pohledu, lehce „pořešíme“ princip jejich funkce, tzn. dva základní typy, analogové a digitální, řekneme si něco o přednostech a nedostatcích obou těchto typů. Budu se vám snažit co nejvíce objektivně sdělit svoje zkušenosti a letité postřehy z tohoto oboru, týkající se právě těchto zařízení. Příště se tedy na jednotlivé mixpulty podíváme již přímo a rovnou.
