V dnešním dílu se budeme zabývat celkovým umístěním jednotlivých komponentů PA aparatury. Říkáte si, co jde pokazit na rozestavění nebo zavěšení boxů? Divili byste se, ale ledasco. Na úvod chci opět zdůraznit, že cílem jednotlivých dílů seriálu není poučovat zkušené zvukaře s velkou praxí a zkušenostmi, vlastnící například profesionálními line-array systémy, kde je umístění, zavěšení a třeba vyzařovací úhly mezi jednotlivými komponenty dané zpravidla výrobcem systému nebo softwarem, který přímo na danou velikost prostoru navrhne rozmístění beden. Ne každý line-array je ovšem jako Nexo, EAW, RCF či jiné známé (a drahé) fungující (!) systémy, za kterými jsou mraky hodin vývoje a testování celých týmů. Některé, zejména menší a neznámé, systémy by si tento název neměly ani propůjčovat. Spousta zvukařů (či majitelů aparatur - to je asi postupem času čím dál víc přesnější označení :-)) se v dnešní době zhlédla v rádoby line-array - malých „naležato visících“ bednách, přitom třeba ty jejich staré „stojaté“ hrály líp a víc. O domácí výrobě line-array systémů (bedna, co dříve stála, najednou leží a visí) pak ani nemluvě. Ale o tom jindy.
Je ovšem spousta středně velkých nebo menších akcí, kde se bedny nezavěšují a zejména na takových produkcích jsem za svůj hudební život zaznamenal opravdu rozmanité „zajímavosti“.
Zkusme tuto problematiku pojmout obráceně - čili jaké nejčastější chyby se při polohování PA systému vyskytují: „Musím schovat bedny do boudy, aby mi nezmokly...“ Zvukař využije místního zděného nebo dřevěného prostoru pro kapelu nebo i menšího mobilního pódia a postaví PA aparaturu na jeho základnu pod jeho střechu. Nejen že tím zmenší kapele a účinkujícím prostor (a posluchačům výhled a stereobázi), ale hlavně si sám podepisuje sebevražedný ortel, zvláště, má-li pak v programu takové záležitosti jako folklór, pěvecké sbory, divadla, country a bluegrassové kapely. Čili je předpoklad práce s nízkým vstupním signálem a větší náchylností ke zpětné vazbě. Taková akce se může velice záhy proměnit v jedno neustálé houkání a pískání, což samozřejmě znamená nespokojenost účinkujících a pořadatelů. Nejedná se pouze o středové a výškové frekvence, pokud na stejnou základnu pódia postavíte i basové boxy, celá podlaha může začít rezonovat - většinou na určité frekvenci, což bude nepříjemné pro účinkující a následně i pro zvuk. Raději si zajistěte kvalitní vlastní přikrytí svých PA boxů, ale postavte je ven a v dostatečné vzdálenosti (do šířky a samozřejmě vždy v linii před mikrofony!), v souladu s jejich vyzařováním. V případě již zmíněných žánrů to platí dvojnásob, často tam totiž opravdu „držíte“ mikrofony milimetr před vazbou, maximálně můžete (nebo spíš musíte) pomocí ekvalizéru potlačit frekvence, na kterých se vazby nejvíc objevují (zpravidla to v těchto případech bývá nejdříve na 500-800Hz, tzv. „koupelka“).
Nedávno jsme ve vánočním období s rodinkou navštívili v jednom městě veřejné bruslení na městském kluzišti. Nedaleko bylo umístěno pódium, kde probíhal vánoční program. Bylo matně slyšet mluvené slovo, které bylo tak každou minutu dvě střídáno houkáním zpětné vazby. Nedalo mi to a šel jsem se podívat. Na celkem nevelkém pódiu stály, ani ne úplně v krajích, dva full range (celopásmové) boxy a opravdu kousek za nimi (chvílemi i téměř vedle nich) hrál nějaký herec s hlavovým mikrofonem (jejichž zejména levnější verze jsou samy o sobě přímo generátory zpětných vazeb) pohádku. Podíval jsem se i k pultu, zvukař bojoval, jak mohl, přičemž jeho PA ekvalizér už byl „děravý jak ústa indiánské stařeny“ a výsledná hlasitost byla i tak dost nízká. Přitom podle mě třeba stačilo dát hned na začátku PA boxy ven z pódia, a problémy by byly míň než poloviční. Opravdu je třeba si předem rozmyslet, jak boxy rozmístíme. Já tvrdím, že vždycky raději kousek dál než blíž - samozřejmě za zachování nějakého kompromisu, co se týká jejich vyzařování a pokrytí. Vždy je ovšem, podle mě, lepší relativně nepokrýt slušným zvukem určitou část publika, třeba pomyslnou první řadu, která při větších vzdálenostech může být již na pokraji úhlu vyzařování, než když se z beden každou chvíli ozývá houkání nebo pískání. Diváci totiž často při podobných programech bezprostředně před pódium ani nejdou, tím pádem vykrytí tohoto prostoru nemusíme až tak řešit. Něco jiného je samozřejmě festival rockových kapel, kdy nám přímo z pódia hrají kytarové aparáty, bicí atd. Příště o dalších chybách s umístěním PA boxů.
