Hudební psychologie - 23. díl - Vliv poslechu hudby při spánku a během těhotenství
Člověk je vybaven smyslovým i mimosmyslovým vnímáním. Některé smyslové komodity jsou během hlubokého spánku zcela vypnuty, některé jedou stále, i když na tzv. podvědomé úrovni. Hmat, čich, chuť a zrak jsou vypnuté zcela. Jinak je tomu se sluchem. Sluch můžeme označit za speciální smysl, který i v hlubokém spánku přijímá podněty zvenčí. Sluchové vjemy procházejí celým systémem sluchového vnímání a jsou běžně zpracovávány. V určitém okamžiku jsou ovšem odbočeny do podvědomé oblasti zpracování, která tyto vjemy poskytne dlouhodobé paměti, jejíž součástí je i hudební paměť. Probíhá vyvzorkování a selekce. Příjemné je vpuštěno dále, nepříjemné je odfiltrováno. Běžná autonomní ochrana.
Tak můžeme vnímat ve spánku relaxační či léčivou hudbu. Můžeme tedy terapeuticky působit na pacienty v umělém spánku i v kómatu. Klinické působení takovým způsobem je již prováděno na mnoha pracovištích v Rakousku, Německu, a prakticky po celém světě. Měření účinků hudby na spícího člověka je rovněž celkem snadné pomocí EEG - elektroencefalogramu. Spící člověk se může nacházet v oblasti tzv. vln alfa, což je frekvenční rozsah 7,5-13,5 Hz i hlouběji v úrovni vln théta na frekvenci 3,5-7,5 Hz. V těchto hladinách se ovšem může nacházet i hluboce relaxovaný člověk, v bdělém stavu nebo spícím stavu, se kterým pracujeme muzikoterapeuticky. Terapeut se takřka vždy nachází v hladině théta.
Zdá se, že se jedná o paradox. Ve zmíněných stavech se nachází člověk hluboce spící, hluboce relaxovaný a nebo muzikoterapeut při své práci. Vidíme, že sluch je speciálním darem a je přímo předurčen k terapeutickému působení i léčení. Zvukové a hudební podněty přijímáme sluchem i jinými cestami - ochlupením, pokožkou, svalstvem i kosterním aparátem. Zrovna tak vnímáme zvuk a hudbu vnitřním prostředím, zvláště trupem, dutinou břišní a hrudní a lebkou. K tomu nám slouží tzv. interoreceptory. Tak můžeme vnímat zvuk i hudbu ve spánku. Ze zmíněných důvodů bychom měli velmi pečlivě volit typ hudby, kterou takto vnímáme, i hlasitost poslechu. Zvláště se sluchátky je to velice důležité.
Pozitivní hudba nám může vrátit síly a připravit nás na další provoz. Negativní hudba nám určitě vezme elán. Museli bychom si vysvětlit, jaká hudba a jak působí na člověka. Jde o obsáhlé téma, kterému není náš článek věnován. Mohu pouze doporučit relaxační hudbu, ovšem nikoliv elektronickou, ale hranou výhradně na akustické nástroje. Zvláště vhodná je tradiční indická hudba, hudby přírodních národů, bubnování na šamanské bubny, hra na tibetské mísy, alikvotní a hrdelní zpěv atd. Vyvarujme se kombinací zmíněných hudeb s elektronickými nástroji. Ve spánku poslouchejme hudbu, ale poraďme se s odborníkem, nejlépe s profesionálním muzikoterapeutem. Poslech hudby během těhotenství je úžasná věc, pokud se ví jak nato. Platí již řečené v předchozích řádcích. Nejsilnější je zažít muzikoterapii se živým muzikoterapeutem, pracujícím metodou celostní muzikoterapie, který sám hraje a zpívá na akustické nástroje v přirozeném ladění. Mám v tomto směru bohaté zkušenosti a výpovědi těhotných maminek jsou jednoznačné: „Poprvé jsem cítila skutečné propojení se svým dítětem.“ „Vnímala jsem harmonii své bytosti a dítěte.“ Takto popisují těhotné maminky své zážitky při muzikoterapeutické relaxaci. Muzikoterapii lze přijímat až do porodu. Vřele to doporučuji, uděláte pro své dítě skutečně mnoho.
Za tip na téma děkujeme čtenáři: Jan Kašpar
