Hudební psychologie - 20. díl - Autismus a hudba. Hudební terapie jako pomoc v komunikaci
Pod autismem se často skrývají rozličné druhy poruch komunikace. Zvláštní oblast tvoří Aspergerův syndrom, nešťastně znázorněn ve filmu Rain Man. Lidé s vyjmenovanou diagnózou mají všichni velice rádi hudbu. Navíc mají často dobrou hudební paměť i hudební sluch. V oblasti hudebních vloh zůstává velká část zachována a přístupná. Určitá schematičnost autistů a vyžadování opakování v úrovni vnímání, prožívání a myšlení svádí nezřídka okolí k nesprávným závěrům týkajícím se poslechu hudby a žánrové vhodnosti či terapeutické účinnosti rozličných hudebních typů. Jinak řečeno, hudbu, kterou jim budeme často a opakovaně pouštět, budou po čase vyžadovat. Můžeme však zažít i případy, kdy autistický jedinec nejeví zájem o podněty zvenčí. Vždy musíme postupovat individuálně, jak při diagnostice, tak při terapii. Hudba je všeobecně vynikající komunikační médium, neboť je vždy nositelem emocí. Z muzikoterapeutického hlediska musíme být profesionálně zaměření. Hudbu rozděluji na zábavnou, vzdělávací - hudební výchovu -, psychoterapeutickou - emočně aplikovanou a muzikoterapeutickou -, léčivou a uzdravující, působící na celého člověka.
Jiné rozdělení je podle kvality účinků hudby; rozlišíme hudbu terapeutickou, muzikoterapeutickou, hudbu neutrální a hudbu člověku neprospívající, škodlivou. Na správné volbě hudebního typu závisí terapeutická účinnost. Neverbální komunikace, ze které můžeme rozvinout komunikaci verbální, je tím rovněž determinovaná. Pokud nám stačí zábava, volíme široké spektrum hudebních žánrů, vždy s hlediskem pozitivního naladění. Hudba vzbuzující agresivitu, hudba smutná či depresivní není vhodná. Zmíněné nálady se mohou přenést do chování autistů a při častějším poslechu se i fixovat. Z mého pohledu se jeví nejvhodněji živá hudba s přesnými parametry, dodržující přírodní fyzikální zákony. Pro celostní muzikoterapii - CMT, kterou vytvářím a používám, je to zásadní fakt. Tělesa a média schopná pravidelného kmitání a tím i vytváření tónů kmitají právě dle řečených fyzikálních zákonů, V CMT používám přirozené ladění. V současné době, počínaje zhruba barokem, se používá temperované ladění, výhodné pro západní harmonickou hudbu nicméně v CMT se držím původních neupravených hudebních struktur.
Hudba hraná živým muzikoterapeutem na akustické hudební nástroje, odpovídající řečeným parametrům, je z mého pohledu nejúčinnější. V muzikoterapii ovšem vidíme nejrozličnější metody a přístupy. V muzikoterapii lidí z celého spektra autismu i Aspergerova syndromu se CMT jeví vždy vysoce účinná a také bezpečná. Vždy je přesně uzpůsobena pro potřeby konkrétního klienta. Zdánlivě nekomunikativní děti a jedince se nám daří otevřít neverbální komunikaci a vytrhnout je z uzavřenosti jejich vnitřního, často nepřístupného světa. Navazujeme snadno oční kontakt, daří se nám dosáhnout doteků i podání rukou. Dosahujeme rychle pozitivní emoční naladění, zklidnění a vystoupení ze schématických stereotypů. Agresivní a specifické projevy se nám před očima rozpouštějí v toku muzikoterapeutické hudby. Muzikoterapeutických účinků krátkodobých i dlouhodobých je nepřeberné množství. Celostní muzikoterapie svou účinností bortí knižně zavedená schémata a odborné náhledy v celé oblasti autismu.
Děkujeme za tip čtenářce Anně Pospíšilové
