diagnóza: „melodie v akordech“
Zdravím vás. V dalších dílech naší pitevny bych rád pokračoval ve stejném duchu jako minule. Vezmeme si tedy dalšího jazzového velikána a podíváme, se jak hraje a jakým způsobem si upravil další z notorických známých a tolik obehrávaných jazzových standardů. Výběr tentokráte padl na jednu s nejhranějších věcích, kterou napsal Duke Ellington, a to píseň Satin Doll, v podání jednoho s nejvýraznějších jazzových kytaristů na světě, kytaristy, jehož jméno vyslovuji vždy s obrovským respektem a uznáním, a kytaristy, který je pro většinu jazzové obce opravdu učebnicí jazzové kytary. Dovolte mi, abych vám představil opravdového mistra ve svém oboru, pana Joea Passea. Kolegové, pokud krásu jazzu právě objevujete, určitě si nezapomeňte nějaké album z jeho obrovské diskografie pořídit. Může pro vás být zdrojem inspirace či opravdovou učebnicí jazzové kytary.
Píseň Satin Doll nahrál Joe Pass poprvé v roce 1974 u Fantasy Records.
Joe Pass – Satin Doll (téma)
Jednu z věcí, která mne u Passe vždy fascinovala, je bravurní zvládnutí hraní improvizací, melodií čí témat v akordech. To znamená, že melodii nehrajete pouze jednohlasně, ale celou ji zharmonizujete do akordu. A to tak, že v nejvyšším hlase akordu máme tón melodie, na kterou vystavíme harmonický základ. Celé to zní tak, jako by hrála danou melodii celá kapela. Osvojení si tohoto způsobu hry vám může otevřít další nové hudební obzory, ve kterých můžete realizovat tsvé nejskrytější fantazie a obrazy. Navíc dobře pochopíte vztahy mezi harmonií a melodií, což vám umožní se ve skladbách perfektně orientovat. Tak pojďme se tedy podívat, jak si tématem písně Satin Doll Joe Pass krásně poradil. Než však začnete se studiem tohoto partu, určitě doporučuji se píseň nejdříve jako takovou dobře naučit tak, jak ji máme zapsanou například v klasických fake boocích. Naučte se dobře nejprve jednohlasně téma a pak se podívejte na harmonii (na CD najdete originál v pdf).
Celou Passeovu úpravu budu tedy pro lepší pochopení a orientaci porovnávat s přiloženými originálními notami.
Hned v prvním taktu Joe změnil první tón melodie z tónu a na f (v souvislosti k akordu Dm7, který máme v harmonii, je to kvinta za malou tercii). Co se týče frázování a rytmu, zůstává vše stejné. Melodii máme tedy vždy v nejvyšším hlase akordu. První dvě doby hrajeme akord Dm7 v jeho velmi často používaném voicingu (uspořádání hlasů v akordu) 1, 5, 3, 7 (tzv. drop2 voicing). Druhá nota tématu, tón g, je hraný jako singl a pak na notu a, kde nám zůstává akord Dm7. Jdeme na třetí dobu, kde máme změnu v harmonii na dominantu G7, kterou Joe zahustil o tenzi třináctky (G13). V nejvyšším hlase hrajeme opět melodii. Základní tón je zde vynechán (hraje jej kontrabas). V druhém taktu pokračujeme stejně akordy Dm7 a G13 a v nejvyšším hlase akordů opět slyšíme původní melodii tématu. V taktech 3 a 4 se vše transponuje o tón výš do e moll. Akordy jsou stejné jen v jiné výšce. Takže Em7 a A13 (stejný model jako u prvních dvou taktů). Jediným rozdílem je na poslední době změna z akordu A13 na akord Asus4/13 (tercii c# změníme na kvartu c) a ve čtvrtém taktu na poslední době alterace na akord A7/5#. Téma dále pokračuje (pátý takt skladby) a nad tón d Joe vystavil akord D9 v obratu od tercie. Hlasy jdou tedy v tomto pořadí – tercie (f#) malá septima (c), devídka (e), kvinta (a) a pak onen tón melodie, kterým je základní tón d. Melodie dále pokračuje tónem c, nad kterým hrajeme akord D11 (přidáme k D9 ještě jedenáctku, což je tón g) v obratu od kvinty s vynechaným základního tónu. Vztahujeme všechny noty k akordu D7, který máme v harmonii. Tento akord bychom samozřejmě mohli nazvat i jako Am7. D11 má totiž tóny d, f#, a, c, e, g. Když odstraním základní tón a tercii zůstane mi akord Am7. Poslední notou v tomto taktu je opět d, nad kterou Joe vystavěl trojzvuk e–f#–e, který pokud budeme vztahovat opět k akordu D, bychom mohli pojmenovat jako D9. Akorát hrajeme pouze devítku, tercii a základní tón. V dalším, šestém, taktu se nám mění harmonie v originále na akordy Abm a Dbm a s tím pochopitelně i melodie, kde máte tóny bb a ab, a na poslední osmině tón g, který trvá přes další dva takty prima volty. V Passově úpravě je melodie jen nepatrně pozměněna rytmicky, ale všechny noty zůstávají, co do výšky, stejné. Na první notu bb vystavěl mistr Pass akord Abm9 v obratu od septimy (7, 3, 5, 9; základní tón ab zde hraje kontrabas). Na tento akord se dostáváme skluzem z akordu o tón níže. Další tón melodie, ab, je zde nejvyšším tónem akordu Db9 hraného od tercie a s vynechaným základním tónem, který nám opět hraje kontrabas. Abychom se dostali na další tón melodie, bb, jednoduše přidáme k akordu Db9 interval tercdecimy, což je právě tón bb. Na poslední době hrajeme v melodii tón g a harmonie se nám mění na akord C. Zde Joe použil hezký akord C6/9, kdy v jeho nejvyšším hlase máme onen potřebný melodický tón g. Protože nám opět kontrabas hraje základní tón, Joe jej i zde vynechává.
V tuto chvílí nám v originále tón g přeznívá přes celou prima voltu.Ta má dva takty, kdy v jednom hrajeme akord C a v druhém dominantní jádro Em7/5b a A7/9b směřující zpět do mollové toniky, akordu Dm. V tuto chvíli by přišla repetice a první část tématu by se hrála podruhé. Ve verzi Joea Passe vidíme jednoduchou, ale hezkou a fungující úpravu harmonie. Na druhou dobu předposledního taktu zazní dominanta F9 (hrajeme jen tercii septimu a devítku), a to tak, že pořád máme v nejvyšším hlase tón melodie, tedy g. Pokračujeme dalším akordem, dominantou E7/9# (hrajeme jen tercii septimu a devítku) a tón g opět zůstává v melodii. Posledním akordem je dominanta A7 a opět g jako nejvyšší hlas akordu. V tuto chvíli se vracíme zpět na akord Dm a celá první část melodie se hraje znovu. Joe ji samozřejmě nehraje stejně, a tak se na ni podíváme příště.
Diagnoza
Myslím, že způsob hraní melodických linek pomocí akordů vám může zásadně obohatit váš výrazový rejstřík. Zvláště, pokud hrajete sami, či pouze s basou nebo kontrabasem. Určitě doručuji se tento styl naučit, protože vám to pomůže lépe pochopit vztahy mezi harmonií a melodií, a přijdete tak na spoustu hezkých voicingů akordů. Za povšimnutí zde určitě stojí, jak Joe vynechává základní tóny akordů, protože je hraje právě kontrabas. Celkový zvuk kapely se tím rozjasní a rozšíří. Určitě doporučuji vyzkoušet! Přeji hodně úspěchů!n
