Hudební patologie XXII - Jimi Hendrix - Little Wing

Hudební patologie XXII - Jimi Hendrix - Little Wing
Hudební patologie XXII - Jimi Hendrix - Little Wing

diagnóza: sus2

Zdravím vás u dalšího dílu naší teoretické dílny. Jméno kytaristy, na jehož ukázku se dnes podíváme, není potřeba nějak zvláště komentovat. Napsáno o něm bylo víc než dost a jeho jméno určitě znají všichni, kteří kdy do ruky vzali elektrickou kytaru.

 

Dámy a pánové, v dnešním dílu smekám před mistrem Jimim Hendrixem. Jimi je kytarista, který snad nejvíce ze všech ovlivnil, ovlivňuje a nespíše ještě dlouhou dobu bude ovlivňovat celé generace kytaristů a je úplně jedno, jaký hudební styl hrajete, či jestli vám je třináct nebo padesát. Je až s podivem, kolik mých mladých studentů Hedrix stále ovlivňuje a s jakou radostí ho stále hrají. Svědčí to určitě o velké nadčasovosti a pravdivosti jeho hudby a přístupu ke kytaře. „Doufám, Jimi, že tam někde nahoře máte s Milesem, Jacem a dalšíma pořádnou kapelu!“ Jako ukázku pro tento díl jsem vybral intro k notoricky známé věci Little Wing, kterou Hendrix vydal v roce 1967 na desce Axis: Bold As Love.

 

Little Wing – intro

Na této krátké ukázce můžeme vidět Jimiho skvělé rytmické frázování a hlavně pro Hendixovu hru tolik typické kombinace akordové doprovodné hry s frázemi či jednotlivými licky. Celé intro a vlastně celá skladba je v tónině e moll a střídají se zde tyto akordy: Em/G/Am/Em/Hm/Am/Gsus2 Fsus2/C/D/D.

 

Pojďme se teď podívat na toto úvodní kolečko trochu podrobněji.

 

Celé intro začíná tzv. mrtvolkami – pouze perkusivní zvuk na nedomáčknutých strunách (to jsou ty křížky místo not) a přirozeným flažoletem na akordu Em na poslední době předtaktí. Zjednodušeně by se dalo říci, že si Jimi perkusivním zvukem pomáhá, aby flažolety na akordu Em zazněly přesně na poslední osmině předtaktí, tzv. „předražená“, a navíc to zní dobře.

 

Přichází první doba prvního taktu (tón e) a opět naše mrtvolky v šestnáctkách na druhé době. Dále Jimi pokračuje jednoduchou coutry frází do akordu Em a pomocí průchodového akordu Am na poslední osmině směřuje do druhého taktu, kde máme akord G. Takt začíná zakládáním tónem g, který Hendrix hraje palcem levé ruku („T“ v notách) a dále pokračuje hezkou frází v G dur. Pokračujeme do akordu Am – rovněž na první době základní tón akordu a následuje jednoduchá fráze v a moll pentatonice směřující k dalšímu akordu, kterým je Em. I zde najdeme stejný model, to znamená Jimi na první době zahraje základní tón a pak následuje fráze. Tónový materiál pro stavbu frází či licků je e aiolská stupnice. V dalším taktu máme akord Bm do něj fráze v b moll aiolské stupnici (ta se liší od e moll aiolské tím, že má dva křížky, to znamená kromě tónu f# ještě tón c#). Na čtvrté době slyšíme průchodový akord Bb, který směřuje k akordu Am. Zde máme hezkou frázi ve dvojhlasech v a moll aiolské. Směřujeme pomalu k závěru k akordu G. V tomto taktu máme pro tuto píseň, a vlastně i pro Hedrixe samotného, typický sled akordu, a to skluz z Gsus2 na Asus2 (druhá doba), pak zpět na Gsus2 a třetí a čtvrtá doba Fsus2. Co tedy znamená značka Xsus2? Víme, že kvintakord se skládá z intervalů prima (1), tercie (3) a kvinta (5). Pokud nahradíte tercii sekundou (2) vzniká takzvaný sus akord – konkrétně sus2. V našem případě např. akord Gsus2 bude mít tóny g, a, d. Stejné akordy najdeme například na začátku Hendrixovy skladby Castles Made of Sand, akorát s tím rozdílem, že Jimi zde ještě navíc hraje základní tón o oktávu níž, jak jinak než palcem :-). Pak už máme jen akord C – tady pozor na vložený dvoučtvrťový takt a končíme dvoutaktím s akordem D.

 

Diagnóza

Naučit se pár skladeb, frází, či licků a malinko nakouknout pod pokličku Jimi Hendrixe bych doporučil určitě každému kytaristovi, ať už hraje jakýkoliv žánr. Určitě si můžete sami vytvořit cvičení, kdy si sestavíte určitý sled akordů, a můžete je hrát a spojovat podobným způsobem, jako nám zde ukazuje Hendrix. Přeji hodně úspěchů!

Psáno pro časopis Muzikus