I když je firma více známa pro své reproduktory do PA systémů, umí se také prosadit i v oblasti kytarových aparátů. Pravda sice je, že jde v rámci značky dnes už o okrajový jev, ale zase je natolik výrazný, že ho nemůžeme obejít.
Ještě ale uveďme krátkou historii počátků firmy. Vznikla v podstatě už roku 1927, kdy dvojice Lou Burroughs a Al Kahn začala opravovat radiostanice. Po finančních problémech se pod názvem Electro-Voice přeorientovali na audio produkty, s tím že začali vyrábět mikrofony. A dařilo se. Koneckonců, na počátku osmdesátých let firma představila první bezdrátový mikrofon, roku 1990 pak i první headset. Přesto byla značka roku 1998 začleněna ke koncernu Telex Communication, spolu s ním pak o osm let později spadla pod společnost Bosch Security Systems.
Z celé předchozí nabídky reproduktorů je dnes nejznámější model EVM-12L, který firma dodává ve dvou modifikacích, Classic a signature Black Label. Už název říká, že si ho oblíbil Zakk Wylde. Silný zvuk, stabilita při extrémních zátěžích, čitelnost ve velmi širokých spektrech zvuku a spolehlivost, to byla kritéria, díky nimž se tento reproduktor stal oblíbeným již v roce svého zavedení, tedy roku 1983.
Série Classic je v podstatě 200W verze původního modelu Pro-Line. Váží 7,3 kg, frekvenční rozsah je 80 Hz-7 kHz. Signature model Black Label Zakka Wyldeho je ještě nadupanější. Při stejném frekvenčním rozsahu má výkon 300 W a citlivost 100 dB.
Jeden můj žák si model Classic nemůže vynachválit pro jeho zvukovou dynamiku, poté co si ho instaloval do svého prastarého Fendera Tweed Deluxe. Inspiroval se všemi možnými diskusemi na webech a potom se odhodlal ho koupit. Při jeho hodně razantní hře a naprosto, jak se říká, „vykouřeném“ zesilovači dost často měnil reproduktory (a také i struny, jedenáctky). Teď má prý už pátým rokem pokoj. (Struny se mu ale trhají dál...)
