Tak a v naší Galerii pokračujeme dál. Po nejtypičtějších ovládacích prvcích aparátů se nyní zaměříme na efekty. A zde si to rozdělíme dle typů jednotlivých efektových zařízení. Nebudeme ztrácet čas vysvětlováním, způsob představování jednotlivých prvků byl již několikrát uveden v minulých dílech. Takže např. i zde nepůjde o kurz elektrotechniky, i zde budou součástí článečku zvukové ukázky atd.
Když v dnešním tématu řekneme drive nebo distortion (také bychom mohli říci overdrive či fuzz), tak prostě a jednoduše máme na mysli zkreslovadla (na rozdíly mezi jednotlivými typy nebudeme reflektovat). V samé podstatě, pokud si odmyslíme různé „vychytávky“ řady firem, zde jde o vliv dvou základních knoflíků a jejich vzájemný poměr. Jedním z nich je úroveň výstupu (hlasitost, level atd.), druhým je míra zkreslení (drive, gain, dist., boost.). U driveů jako takových šlo spíše o posílení výstupního signálu vzhledem k většímu „vytavení“ lamp, kdy vzájemný poměr obou knoflíků stavěl primárně spíše na úrovni výstupu, dokreslovaným poté mírou zkreslení. U distortionů obecně jde spíše o to, že zde je základní funkcí samotné nakreslení signálu, druhotně doplněné úrovní výstupu. Jistě, u obou zařízení lze prokombinovat obě základní funkce tak, že do určité míry mohou být role i prohozeny (zvláště u řady současných produktů), ale všeobecně se k této problematice přistupuje takto. A je vlastně jedno, zda jde o digitál, analog nebo lampu.
Některé firmy sází spíše na co nejmenší počet ovládacích prvků na tomto typu efektových zařízení (kupř. MXR M135 nebo M104 či z nabídky Boss DS-1, BD-2...), mnohé z nich se tomu ve snaze nabídnout co největší možnost úpravy zvuku nevyhýbají (a opět třeba Boss MT-2).
