George D. Beauchamp se od počátku existence firmy Electro String Instrument Corporation zabýval návrhem nástrojů netradiční konstrukce a také pracoval s netradičními materiály. Kolem roku 1930 experimentoval s využitím první umělé hmoty – bakelitu. Z něho nejprve vyráběl hmatníky i celé krky pro kytary.
V roce 1935 byl bakelit využit jako hlavní materiál pro výrobu havajských kytar Rickenbacher Model B Lap Steel. Vyráběly se v šesti, sedmi, osmi a desetistrunném provedení. Mají bakelitové tělo, krk i hmatník s odlitými pražci, pouze desetistrunné verze mají krk kovový. V blízkosti kobylky je umístěn snímač s podkovovitými magnety. První modely byly vybaveny pouze regulací hlasitosti, novější nástroje mají i tónovou clonu. Výroba bakelitové kytary byla ve srovnání s dřevěnými nástroji velmi levná, kytara Lap Steel Model B si získala velkou oblibu mezi hudebníky a vyráběla se až do roku 1955. V roce 1949 se objevila verze DeLuxe, označovaná jako model BD, která se vyráběla až do roku 1970. Kytaru Rickenbacher Lap Steel Model B použil na mnoha nahrávkách Ken Emerson.
V roce 1935 uvedla firma Electro String Instrument Corporation na trh také první španělskou kytaru, u níž byl jako hlavní materiál použit bakelit. Má bakelitové duté tělo s kovovými kryty a odnímatelný bakelitový krk s bakelitovým hmatníkem s odlitými pražci. Dutina v těle a ztenčené stěny neslouží jako resonátor, ale snižují váhu nástroje. Kytara Electro Spanish Model B je proto považována za první vyráběnou elektrickou kytaru s masivním tělem. Pro dosažení nižší váhy má kytara menší tělo než běžné španělské kytary. Přesto si hudebníci stěžovali na velkou váhu nástroje a z ní plynoucí obtížnost hry. Použitím těžkého nerezonujícího bakelitu však byla odstraněna náchylnost ke vzniku zpětné vazby, jíž trpěly všechny elektrifikované kytary s dutým dřevěným tělem. Jako všechny elektrické kytary Rickenbacher z té doby, je i kytara Electro Spanish Model B osazena snímačem s podkovovitými magnety. První modely byly vybaveny pouze regulací hlasitosti, novější nástroje mají i tónovou clonu. Rozměry jsou 83 x 24 x 4,5 cm, menzura 22,5”. Kytary se vyráběly do roku 1943. Cena byla asi šedesát dolarů.
Rickenbacher Electro Vibrola Spanish byla verze kytary Electro Spanish vybavená tremolem (vibrátem) Vib-Rola s motorovým pohonem, kterou navrhl Clayton Orr „Doc” Kauffman. Podle firemních prospektů měla tato kytara dát hráčům na španělskou kytaru možnost dosáhnout vibráta, typického pro havajské kytary, případně získat zvuk varhan či akordeonu. Vibrola Spanish má černé bakelitové tělo s chromovanými kryty, z nichž dva mají větrací otvory určené pro chlazení zabudovaného motoru pohánějícího mechanismus vibráta. Tělo je tvořeno dvěma odlitky těl, používaných u běžných kytar Electro Spanish, spojenými dohromady. Tím vzniká prostor pro motor pohánějící vibráto. Hloubka těla kytary Vibrola je proto ve srovnání s běžnými kytarami Electro Spanish dvojnásobná. Bakelitový krk s odlitými pražci je odnímatelný. Nástroj má rozměry 83 x 24 x 8 cm, menzura je 22,5”. Kobylka je vyšší než u běžných kytar Electro Spanish, každá struna je umístěna na samostatné rolně. Mechanismus vibráta se shoduje s ruční verzí, páka je však nahrazena silným drátem vedoucím do nitra kytary a spojeným s pohonnou jednotkou. Pro ovládání zvuku slouží regulátory rychlosti vibráta a hlasitosti. Od roku 1939 se kytara Vibrola vyráběla v mírně upravené verzi lišící se umístěním ovládacích prvků a větracích otvorů. Vibrola je velmi těžká, obvykle byla umístěna na stojanu připevněném k zesilovači s vestavěným reproduktorem. Kytara Rickenbacher Vibrola Spanish se vyráběla v nevelkém množství a její výroba byla ukončena v roce 1943. Odhaduje se, že bylo vyrobeno méně než devadesát nástrojů. Cena byla dosti vysoká a se zesilovačem dosahovala téměř dvě stě dolarů. Ač Vibrola neměla obchodní úspěch, ruční verze vibráta Vibrola se vyráběla až do roku 1961. Na kytaru Vibrola hrál studiový kytarista Perry Botkin, známý spoluprací s Bingem Crosbym, Eddiem Cantorem, Bobem Hopem, Dorsey Brothers a dalšími holywoodskými hudebníky.
Informace o elektrických kytarách Rickenbacher najdete v knize Elektrofony I, kterou distribuuje vydavatelství Muzikus. Ukázky z ní si můžete prohlédnout na www.uvnitr.cz/knihy.html.
www.gruhn.com/articles/rickelectro.html
