Milí kolegové, dneska budeme opět pokračovat v práci s kvintakordy. Už jsme si řekli, jaké známe druhy, jakými způsoby je můžeme na hmatníku sestavit, a dneska si ukážeme další důležitou věc, a to jsou jejich obraty (tzv. inversion).
Co je obrat kvintakordu?
Víme, že kvintakord (a je jedno, který si ze všech dříve zmíněných druhů vyberete) se skládá z primy, tercie a kvinty. Pokud tyto intervaly máme v rámci jedné oktávy, mluvili jsme o tzv. úzké harmonizaci. Pokud v rámci dvou oktáv (prima, kvinta, tercie) jedná se o tzv. širokou harmonizaci. Když u jedné či druhé harmonizace pořadí tónů (intervalů) změníme, a na přední místo dáme místo primy jiný interval, tedy buď tercii nebo kvintu, mluvíme tehdy o tzv. obratech akordů. To, k čemu je to všechno dobré, si budeme postupně ukazovat v dalších dílech. Jdeme se tedy na jednotlivé tvary podívat. Nejprve vezmeme úzkou harmonizaci.
Úzká harmonizace (1-3-5), (3-5-1), (5-1-3)
Naučit se všechny druhy kvintakordů ve všech obratech se může zdát zprvu trochu složité. Věřte ale, že po nějaké době se to pro vás stane naprostou samozřejmostí. Uvidíte, a samozřejmě uslyšíte, kolik zajímavých barev se vám díky tomuto tématu může otevřít. Při počátečním skládání a učení se jednotlivým tvarům je důležité si vždy uvědomovat, kde leží jak základní tón (prima), tak i ostatní intervaly. Jdeme tedy na ně. Vezmeme si durový kvintakord v základní (root) pozici v úzké harmonizaci, tedy 1-3-5. Jeho první obrat, tzv. sextakord, vzniká přehozením primy nad kvintu. Často o něm mluvíme jako o obratu od tercie. Pořadí intervalů tedy bude 3-5-1, viz notový zápis akordu C. Druhý obrat, tzv. kvartsextakord, vytvoříme dalším přesunutím intervalů, tentokrát tercie nad primu. Zde mluvíme o obratu od kvinty a pořadí intervalů bude 5-1-3. V příkladu 1 můžete vidět všechny možnosti tvorby kvintakordů ve všech obratech na všech strunách.
Široká harmonizace (1-5-3), (3-1-5), (5-3-1)
Stejným způsobem jako u úzkých tvarů můžeme vytvořit krásně znějící obraty i u širokých pozic. Opět jsem zakreslil možnosti na všech strunách. První můžete vidět A dur v základním tvaru. Následuje obrat od tercie (c#-a-e) a za ním obrat od kvinty (e-c#-a). Ten se může hrát například při mollové variantě na začátku hmatníku (díky velkému roztažení prstů) dost obtížně, a tak jsem k němu namaloval ještě jednu, poměrně často využívanou variantu. To, která vám bude lépe vyhovovat, nechám už pouze na vás. Stejně tak jako na struně E, můžeme pochopitelně vytvářet akordy a jejich obraty v široké harmonizaci na strunách A a D.
Zápis obratů akordů
Pokud jste se rozhodli daný obrat zapsat, je to velmi jednoduché. Použijeme k tomu tzv. lomených akordů. Například C/E nebo G/D atd. První údaj značí akord a to, co je pod lomítkem, vyznačuje bas, který je pod ním. U toho prvního vidíme, že se jedná o obrat od tercie (tón E je tercie akordu C), u toho druhého o obrat od kvinty. U lomených akordů můžeme dát do basu pochopitelně i jakýkoliv jiný (neakordický) tón. Nejedná se pak ale už o obraty, ale o tzv. „slash“ akordy. O těch ale mnohem, mnohem později.
Domácí úkol
Prvním úkolem je naučit se všechny tyto tvary. Doporučuji nacvičovat je po jednotlivých strunách tak, jak jsem to namaloval. Vezměte například strunu D a zahrajte si akord G dur od základní tónu. Pak na té samé struně od tercie, pak od kvinty. Klidně k tomu použijte metronom a třeba co čtvrtku, půlku, nebo klidně co takt (jak to budete stíhat), zahrajte jeden tvar. Nejprve třeba úzké tvary, pak široké. Jelikož jsem zde namaloval pouze tvary pro durový kvintakord, ostatní druhy, jako mollový, zvětšený, zmenšený a sus, vám nechám také za domácí úkol. Je to jednoduché, prostě jen posunete u každého tvaru potřebný interval. Tak například u moll zmenšíme u všech tvarů tercii atd.
Přeji tedy hodně úspěchů, příště si ukážeme několik příkladů použití.
