Historie, legendy, klasika, rarity...
Rockový reverend
I když hudba není sport, a tudíž je hloupost v ní závodit, objevují se v ní zajímavosti, které za zmínění stojí. Těžko říct, jestli to není i určitý druh úchylky, jako se říká třeba o mužích vlastnících velká auta. Největší bicí souprava už ale není pouze výstředností, co, nebojím se říct - šíleností. Když jsem viděl Terryho Bozzia a jeho soupravu, přecházel mne zrak. Rozhodl jsem se ale bádat v tomto směru ještě dál. Narazil jsem na pastora doktora Marka Temperata. Normální sada mívá kolem šesti, větší kolem osmi bubnů. Větší soupravy se pohybují i třeba kolem dvaceti, a když se připočítají činely, je to třeba čtyřicet kusů v soupravě.
V říjnu roku 2011 se objevily v Guinessově knize rekordů právě Temperatovy bubny a měly 340 různých druhů perkusí a činelů. To ale Markovi nestačilo a o pár let svůj set víc než zdvojnásobil. V polovině roku 2014 už měl v sadě 813 kusů a rozhodl se, že ji zatím rozšiřovat nebude. Jak sám říká, narodil se 13. srpna a ve Spojených státech se datum píše obráceně než u nás, čili 813. V plánu do budoucna má ale prý tisíc bubnů. Už teď jeho souprava váží skoro dvě tuny a tři stovky kilogramů. Skládá se z různých druhů bubnů, od činelů přes cow belly, rototamy až po klasická konga, bonga nebo například timbales. Samozřejmě nechybí různá chrastítka, chřestítka, chimes a další perkuse. Všechno tohle má pak uloženo v kostele.
Postavit tyhle bubny mu trvalo celých třicet šest let, a to ještě nekončí! Rytmus si zamiloval a stal se jeho celoživotní vášní. Další zajímavostí je, že než zahraje na každý jednotlivý buben (musí různě chodit), trvá mu to téměř hodinu. K takové soupravě je také potřeba originální židle, aby bylo možné na každý jednotlivý kousek zahrát. A nutno podotknout, praktické není ani stavění. Ve čtyřech lidech to trvá prý patnáct hodin. I z toho důvodu mám pocit, že by se taková souprava v Česku neuchytila.
A jaký vlastně tahle megasouprava plní účel? Mark je pastor v kostele v Lakeville v New Yorku. Pomocí bubnů se snaží upoutat pozornost a šířit tak slovo boží neotřelým, avšak nutno uznat, unikátním způsobem. Jezdí dokonce malé turné po Spojených státech a zdá se, že jsou jeho vystoupení jedny z vůbec nejzajímavějších a nejoblíbenějších „bohoslužeb“ v Americe. I přesto, že sám o sobě Mark říká, že je pouze amatérský bubeník, díky své myšlence i své soupravě si vybudoval jméno také mezi světovými špičkami, a hlavně mezi svými posluchači.
