Elektronické bicí a samplery. Pro většinu hráčů naprosto „odpuzující“ záležitost. Nemusí to ale nutně být pravda. Elektronické bicí a další různé hračky, stejně jako kytarové efekty nebo efekty na zpěv, mají v hudbě své nezastupitelné místo. Proč? Protože žijeme ve 21. století. Podívejme se tedy na to, jak se o takových nástrojích vyjadřují hvězdy světové i české scény a od kdy se elektronika v bicích používá.
Omar Hakim
Omar Hakim je svým způsobem určitý zastánce a současně i průkopník elektronických souprav. Začal na ně hrát už koncem sedmdesátých let, a stejně jak rostla důležitost elektroniky v hudbě, rostl s ní i Omar. Začal kombinovat elektrické pady s akustickou soupravou, ale nikdy nepoužíval čistě elektriky. Až s příchodem V-drums vyjel na turné s Madonnou bez akustických bubnů. Bylo to v roce 1998 a Omar objel s touto soupravou celý svět.
Koncem 70. lete jsem se podílel na tvorbě elektronické hudby, zvuků a sekvencí. Samozřejmě se točilo analogově, ale měl jsem zkušeného kamaráda - zvukaře Fountaina Jonese. Chodili jsme často do studia a experimentovali s novými technologiemi. To všechno je důležité, doba se mění a muzikanti by měli být vnímaví. Bubeníci by neměli být zatvrzelí a usnout na vavřínech, tohle je obchod, změna, nový způsob. Nekončící proces. Lékaři mají dnes rentgen a sonograf - muzikanti zase elektronické zvuky a sekvence. Je to prostě vývoj.
Akira Jimbo
Akira je - jak jinak než - koněm japonské Yamahy. Používá pady DTX900. Ve světě je respektovaný hlavně pro kombinaci elektroniky s akustickou soupravou. Díky svému stylu dokáže nahradit i celou kapelu a je známý hlavně pro své oneman show. I ve firmě Yamaha je nepostradatelným článkem, protože se přímo podílí na výrobě nových zvuků a dalších možností hraní.
Už od začátku svého hraní jsem postupoval systematicky. Naučil jsem se třeba jeden rudiment a pořád jsem ho opakoval dokola, různě jsem ho hrál po soupravě. Po čase, když už jsem si byl technicky jistější, chybělo mi experimentování. Hledal jsem další možnosti, jak se přes bicí vyjádřit. Elektronika byla jednou z nich a už jsem u ní zůstal. Snažím se navíc hrát tak, jak jsem to u nikoho neviděl. Vytvořit si svůj zvuk I styl.
Kosmický Žirafáč
Jarda Noga neboli Kosmický Žirafáč je český bubeník, který právě svou hrou na elektronické bicí a samplery dobývá Českou republiku hudebně divadelním sci-fi programem na elektronické bicí a samplery se stejnojmenným názvem Kosmický Žirafáč. Ten vznikal přes rok a rozhodně stojí za to ho vidět. Jarda se také může pochlubit prvním místem v soutěži Vdrums Contest - východní Evropa a třetím místem na jejím světovém pokračování v Anaheimu.
Je tu taková nesmyslná rozepře. Jedna strana elektronické bicí zatracuje, druhá hájí. Rozhoduje ale samotná hra, divák, písnička apod. Když jsem si poprvé sedl za elektrickou soupravu, nebavilo mě si už hrát pouze se zvuky akustické soupravy, lákalo mne poskládat si další, jiné, ze kterých bych dokázal zahrát písničku. To, že jsem do soupravy nemohl vpravit vlastní zvuky, mne hodně omezovalo. Cesty, jak to obejít jsou, a já si jednu našel. Plnil jsem své vystoupení zvuky z filmů, vlastními ruchy, kusy písniček apod. Zvuky a hudba ve mně probouzely obrazy. Začal jsem tedy konkrétním zvukům a písničkám přiřazovat děje a dalšími zvuky a děním na pódiu se snažil vyprávět příběh.
