Muzikus 8/1993
Narozen 20. září 1966 v Portugalsku, když mu byly čtyři roky, rodina se přestěhovala do Bostonu. Své kytarové umění a multiinstrumentální sklony (nejdříve hrál na bicí, umí ale i na baskytaru, klávesy, rád zpívá...) začal realizovat v řadě kapel (Overseas, Myth, Viking, Ruin, Sinful), světoznámým instrumetalistou se stal v letech 1985-1996 až jako člen skupiny Extreme. Po jejím rozpadu dal dohromady band Nuno (z velké části s členy jeho rodiny), se kterým realizoval své sólové ambice. V tomto duchu pokračoval roku 1998 s funky triem Mourning Widows a jeho prozatím poslední formací je kvartet Population 1.
Kytar vystřídal několik (Jackson, Kramer, Schecter, Gibson, Fender...), typickými pro jeho hru se ale staly až masivní Washburny. Jeho vliv na kytarovou scénu byl takový, že firma Washburn přistoupila k produkci signature modelů N1 (bez tremola), N2 (snímače Washburn), N4 (hlavní Nunův model, snímače Seymour Duncan) + model z Korinny, současnou N8 a elektroakustické nástroje EA22.
Velkým vzorem se mu byli zejména Brian May, Jimmy Page a Eddie Van Halen.
A) Nuno Bettencourt + Extreme:
Extreme (1989, A & M)
Pornograffitti (1990, A & M)
III Sides to Every Story (1992, A & M)
There is No God (1994, EP, Import)
Waiting for the Puchline (1995, A & M)
B) Nuno Bettencourt sólově (včetně rámce projektu Mourning Widows):
Schizophonic (1997, A & M)
Mourning Widows (1999, Import)
Furnished Souls for Rent (2000, Polygram)
C) Nuno Bettencourt + Population 1:
Population 1 (2002, Import)
D) Významné spolupráce:
Např. s Dweezilem Zappou, Robertem Palmerem + producentská činnost a účast na projektech Guitar's Practicing Musicians, Vol.2, Guitars That Rule the Worlds a dalších.
