Bubnoštěky - omotaná palička, nebolavá ručička
Další z méně známých detailů z bubenického vybavení, jež nám prodejci cpou na svých internetových stránkách i v obchodech pod skly pultů, jsou omotávky paliček, jež snad mají sloužit k tomu, aby vám jednak paličky méně klouzaly z propocených rukou, jednak možná mohou přispět i k menšímu množství mozolů či otlaků na věčně bubnujících rukou.
Pomůcka trochu připomíná podobnou vychytávku pro cyklisty na silničních kolech s řídítky typu „berany“. A podobně i slouží - místo přímé ochrany prstů a dlaní, třeba rukavicemi (snad tu na ně dojde taky), změkčí naopak to, na co ty ruce sahají. A protože se podobně prodávají jako svitek pásky, kvalita omotávání do značné míry závisí na zručnosti omotávajícího. O profesionálních službách v této oblasti nevím, a je to dobře, protože ne všecko se musí prodávat.
Maně ponamenávám, že ještě existují protiskluzové návleky či manžety, které jsou k mání vcelku a které se na paličky prostě či komplikovaně nasazují, ale těmi se hodlám zaobírat někdy jindy.
Podobně jako u jiných věcí - nějaké nabízejí zdejší prodejci, ale taky si můžete pořídit něco podobného přes internet na dálněvýchodních serverech za výrazně nižší peníze s dopovaným poštovným, ovšem s výrazně vyšším rizikem, že střelíte kozlaa koupíte šmejd. O reklamacích nemluvě. Ale v tomto případě se dá šidit i jinak, totiž že na levnějším svitku může být méně omotávky a kupec-harpagon vám to na stránce jednoduše zatají.
A tož byvše vybrán pár paliček byl pečlivě omotán. Na rozdíl od beranů se omotávají snáz, neb jsou pořád rovné, ale je dobré zajistit je rovněž lepítkem na obou stranách.
Po usednutí s nimi v rukou za nádobí máte na rozdíl od hladkých paliček pocit, že své klacky držíte v rukou jistěji. Dokonce jistěji než paličky vroubkované (viz Muzikus 6/2019, str. 38). Je to ovšem pocit, protože palička vám obvykle uletí, když ji neudržíte v roklině mezi palcem a ukazovákem, ježto proklouzne mezi prsty, když se při hře se přihodí něco nečekaného. Buď se netrefíte a protisíla nejde do ruky vzhůru odporem nástroje, ale dolů setrvačností palice. Anebo zespod o něco zavadíte s tím samým důsledkem. Proti tomu vás omotávka stejně neochrání.
Vyklouznutí palice směrem odstředivým vlivem slabého úchopu - to už musíte býti notně znaveni. Ať už hrou nebo chlastem. Ale v tomto stavu jde obvykle do háje i tempo a technika, takže je vůbec lépe v takové kondici hraní zanechat.
Druhým nezvykem je změna těžiště paličky. Čím méně dřeva, tím je výraznější. Při rockovém medvědím bum-bác to asi tak moc nevadí, ale pokud se část vaší hry odehrává filigránským vyšíváním šestnáctinek či čeho kuličkou na ploše velkého činelu, mohlo by vám omotání paličky překážet.
K pozitivům patří nižší pravděpodobnost puchýřů a mozolů a taky možnost barevně odlišit různé paličky, pokud je máte honem střídat. Délkou a pozicí omotání si taky můžete vymezit oblast, kde máte paličku držet, pokud to nějak potřebujete.
Závěr je obvyklý: němčina má pro něj jedno pěkné slovo „Geschmacksache“, jež bývá v češtině opisováno třeba jako záležitost vkusu.
Anglicky se omotávka řekne „finger tape“ nebo „grip tape“, často se současným užitím taky pro rybářské pruty.