Z hlediska všech možných i jiných škol na bicí, včetně podle nich vyučujících školníků, je věc naprosto jasná. Doprovodný rytmus se odehrává pravou rukou na hi-hatě a levou na malém bubnu. Samo sebou kromě té vychytávky, že obě ruce vyšívají šestnáctiny na hi-hatě a pravačka odběhne na sudé doby ke šroťáku, tam to asi jinak nejde. Ale při běžném doprovodu máte ruce křížem - pravou bušíte na něco, co je hodně vlevo, a levou na něco, co je míň vlevo. Má to svou historii, protože před nástupem současných stylů hudebních vládl lehkému žánru jazz, který
osminky vyťukával častěji na ploše velkého činelu, ježto stál nad velkým kotlem vpravo. Tam levačkou dosáhnete blbě. Když pak móda, zvyklosti a styl odkázaly bubeníkovu pravici spíš na plochu zavřené hi-haty, prostě se ruce překřížily, aby se bubeníci nemuseli učit bubnovat znova od začátku. A tak to zůstalo.
Ale pokud jste školami nepolíbeni, nepřipomíná vám právě tahle poloha horních končetin pozici, kterou vám dovolí „zapřeskovaná“ svěrací kazajka? Poloha rukou křížem dokáže při hraní překážet, zejména pokud třeba na liché osminy hrajete střídavě velký a malý buben bez hi-haty a tu (otevřenou či sešláplou) prokládáte jenom na ty sudé. S notami vás nebudu obtěžovat. Tehdy jde jedna ruka vzhůru a druhá dolů a musíte mít „vysoký klobouk“ hodně vysoko, aby se vám nesrazily. Podobně se škrtíte, když úder na malý buben máte prokládat úderem na některý z kotlů.
Když ruce nepřekřížíte, nepotřebujete mít hi-hatu tak vysoko, ale zase si musíte činel ride postavit trochu jinam, abyste na něj dosáhli. Taky, pokud jste pravý pravák, máte pravici silnější než levačku, a tedy šroťákový akcent na sudou budete mít od pravé ruky výraznější. Teď ještě slabší levicí zvládnout tu houšť osminek na hi-hatu, aby zněly elegantně a pregnantně.
Poštrachal jsem YouTube, ale bubeníci holt asi nejsou moc fotogeničtí. A ti obráceně bubnující už vůbec ne. Kde bubeník střídal ruce, bylo vidět třeba v klipu ke skladbě Black Star Dancing kapely High Flying Birds druhdy hlavního Oasise Noela Gallaghera. Na začátku se tam bubnovalo křížem, ke konci opačně, ale dost možná to byl playback, protože na za zvuku bubnu stihl bubák ještě točit paličkou a celé ty bicí zněly nějak moc elektricky. První zdání občas klame, protože Ian Paice od Deep Purple i Phil Collins sice buší do svých šroťáků pravačkou, ale proto, že jsou leváci a mají celou sadu obrácenou zrcadlově. Ze známějších jmen, co používají obrácené držení, je to třeba Billy Cobham. Ten umí obojí.
Abychom si rozuměli: Vůbec vám nechci vysvětlovat, kterou ruku máte používat na kterou část své bicí sady. Od toho jsou učitelé, aby vás vedli za ručičku. Ale občas stojí za to zauvažovat, třeba i hlavou, jestli se nedají věci, které vám někdy někdo nějak vysvětlil, dělat trochu jinak. A pokud se nemůžete rozhodnout, naučte se obojí a střídejte držení po pár taktech, abyste se neunavili. Šušká se prý, že Pan Bubeník se pozná podle toho, že během skladby přehodí ruce a posluchači nic nepoznají. Ale to budou drby, těch poznávadel je určitě víc.
