Bubnoštěky - ...čím na to šlápnem

Bubnoštěky - čím na to šlápnem
Bubnoštěky - čím na to šlápnem

O mechanice šlapek, tedy pedálů na velký buben, tu bylo sepsáno dost, až hodně. S tažnou či tlačnou pružinou, s řetězem, táhly či páskem. Tentokrát to všechno vynechme a pojďme koukat jenom na jejich výkonnou část, na tu paličku, odborně beater.

Úderné používané materiály jsou plsť čili filc, guma, dřevo, korek, teflon nebo plast či termoplastová pěna. Kromě toho korku nabízejí jej jako příslušenství k pedálům asi všechny zdejší muzikantské obchody. Jiné pro skutečný buben, jiné pro pady. Taky v kombinacích, nedávno dost módních, kdy je beater z každé strany jiný, ze dvou stran či ze čtyř. Ovšem pamatujte na moudrost z Murphyho zákonů, že „čím je nástroj univerzálnější, tím hůř svým účelům slouží“.

Jako málo houževnatý a nevhodný byl zřejmě shledán silikon, protože jej na konci beateru asi nikdo nenabízí. Pokud si jej budete chtít přesto vyzkoušet, budete asi muset zneužít nějakou dámskou hračku.

Bubnoštěky - čím na to šlápnem
Bubnoštěky - čím na to šlápnem

Co si ale vyzkoušet můžete jednodušeji, je guma a korek. Ale nekoupíte je jako beatery, leč jako velké gumové či korkové špunty, a nelze je ale hledat v obchodech pro muzikanty, nýbrž pro kutily. V Praze vím o dvou: na rohu Vítězné a Šeříkové na pomezí Malé Strany a Smíchova, a pak na začátku Sokolovské u Florence. Jsou určitě i v jiných městech a místech a je samozřejmě k dispozici i internet. Obojí špunty, korek i guma, jsou mírně kónické, můžete si tedy vybrat, jestli použijete jen jeden, pak jej asi napíchnete na tyčku širší stranou vzhůru, víc se mi ale líbí dva, širší stranou na sobě. Bacha při vrtání prostřední dírky - pokud bude mimo přesný střed, bude se beater stáčet a tím se i obouchávat víc z kratší strany. Dva špunty proti sobě musí být přesně „svrtané“, jinak budete mít na beateru zub na jeho nejdůležitější části.

Tyčku k beateru zase koupíte v krámě s hutním materiálem. Průměr 5 nebo 6 mm bohatě stačí. Změřte si průměr díry, do které má přijít. Nerezová tyč je houževnatější, ale hůř se proto do ní řeže závit. Máte dvě možnosti: Buď vyřežete závit závitovým očkem po celé délce beateru a z obou stran bambuli zajistíte samojistnými matkami, nebo spodní podložku mírnými ťuky svářečky přivaříte. (Závity vrtat jen na jeho horní části a mít tyčku proti díře uvnitř bambule hladkou.) Pomíjím možnost vysoustružení několika průměrů na tyčce, protože soustruh nebývá zase tak běžnou součástí příbytků či dílen. Mezi matky a beater patří velké karosářské podložky, ke korku asi i další, vnitřní měkčí.

Podobně do sendviče z kolečkek můžete použít tvrdý filc, vyřezanou gumu ze starých duší nebo odřezky kůže. Pokud se dostanete k dřevo-soustruhu. Můžete zkusit i různé druhy dřev nebo umělé hmoty, jestli vám budou vyhovovat víc. Kutilům tedy budiž zdar.

(mm)

Psáno pro časopis Muzikus