Bass profil - Tim Commerford

Direktně doleva

Výrazná tvář legendárních Rage Against the Machine, nejen jako basista a skladatel, ale i jako levicový radikál a konspirační teoretik. Vedle toho byl i členem hvězdných Audioslave a v poslední době se účastnil několika projektů, z nichž nejvýraznější a nejčerstvější je supergroup Prophets of Rage.

Začátky

Timothy Robert Commerford se narodil 26. února 1968 v kalifornském Irvingu do vědecké rodiny. Jeho otec pracoval na vesmírném programu a matka vyučovala matematiku. Jeho oblíbenou kapelou v té době byli Kiss. Více se o hudbu začal zajímat až po seznámení se se spolužákem, kterým nebyl nikdo jiný než jeho budoucí spoluhráč Zack de la Rocha. Tim se od začátku zajímal o baskytaru (miloval fotku zakrváceného Gena Simmonse) a texty a zakrátko se Zackem založili svou první kapelu Juvenile Expression.

I díky Zackovi poznal Sex Pistols, ale jeho hlavními vzory se stali Iron Maiden, Yes a Rush a jejich basisté Steve Harris, Chris Squire a Geddy Lee. Především tedy Geddy Lee, od kterého odkoukal jedinečný styl, kdy ke hraní používá jen jeden prst. Respektive, abychom byli přesní, Tim hraje jedním, dvěma i třemi prsty, ale snaží se jejich počet co nejvíce omezovat. Takže tam, kde klasický basista hraje dvěma, Tim se spokojí s jedním, a třemi hraje už jen opravdu rychlé a obtížné pasáže.

Rage Against the Machine

Jedni z nejvýraznějších představitelů rap metalu Rage Against the Machine (RATM) se dali dohromady v polovině roku 1991 z trosek hned několika kapel. Staré známé, Tima Commerforda a zpěváka Zacka de la Rochu, doplnili kytarista Tom Morello a bubeník Brad Wilk. Ještě do konce roku začínají vystupovat a natáčejí demo snímek s dvanácti skladbami, na jehož základě podepisují nahrávací smlouvu s vydavatelstvím Epic Records.

Eponymní prvotina Rage Against the Machine vychází roku 1992 a i díky obrovskému úspěchu singlu Killing in the Name se dostavuje komerční úspěch v podobně trojnásobné platiny v USA a album dosahuje platiny i v dalších zemích. Rok 1993 je především ve znamení turné, ať už na okruhu Lollapalooza nebo evropském předskakování Suicidal Tendencies. Kapela se ocitá na vlně popularity, ze které ji už nic nemůže sundat. V roce 1994 se jejich skladby objevují ve dvou filmech - Higher Learning (Holé lebky) a především v kultovní The Crow (Vrána).

Přes zvěsti o rozpadu RATM v roce 1995 pracují na novém albu a v dubnu 1996 vydávají dvojku Evil Empire. Deska debutuje na prvním místě hitparády a v podstatě kopíruje úspěch jedničky. Tentokrát úspěchu napomohl singl Bulls on Parade. Následovalo turné jako předkapela U2 a po něm vlastní severoamerické a japonské turné už coby hlavních hvězd. Během japonského turné rovněž vychází album B stran singlů a nevydaného materiálu jako Live & Rare. V roce 1998 se skladba No Shelter objevuje ve filmu Godzilla a vychází i jako singl.

V roce 1999 na sebe kapela nejprve upozornila během festivalu Woodstock tím, že na pódiu spálila vlajku Spojených států. Na začátku listopadu vydávají třetí album The Battle of Los Angeles. Deska opět debutovala na prvním místě žebříčku v USA, a přestože se prodávala méně než předchozí dvě alba, i tak dosáhla na dvojnásobnou platinu a bodovala i v dalších zemích. Z alba pochází několik singlů, z nichž nejúspěšnější je Guerrilla Radio. Ještě týž rok se jejich další skladba, Wake Up, objevuje ve filmu Matrix.

Na začátku roku 2000 vyráží RATM na evropské turné, které pak pokračuje v Japonsku a Koreji, na několika evropských festivalech a končí dvěma koncerty v Los Angeles. 7. září se na předávání cen Grammy odehraje incident, který RATM v podstatě pohřbí. Tim Commerford během předávání ceny pro Limp Bizkit za nejlepší rockové video vyleze na instalaci na pódiu, odmítá slézt a snaží se instalaci shodit. Nakonec je odveden ochrankou a stráví noc ve vězení. Zack de la Rocha, který se ho od toho snažil odradit, do měsíce vydává prohlášení, že z kapely odchází.

RATM se dávají dohromady opět až v roce 2007, nejprve pro jednorázový koncert na festivalu Coachella, ale pak pokračovali v koncertování až do roku 2011. Většinou se jednalo o festivalová vystoupení. Od roku 2011 RATM přerušili činnost, nicméně, jak sami zdůrazňují, nerozpadli se.

Audioslave

Ro Zackově odchodu se zbylí tři členové rozhodli pokračovat společně dál. Proslýchalo se, že by měli být doprovodnou kapelou Ozzyho Osbourna nebo Macy Gray, ale tyhle nabídky odmítli a raději se soustředili na hledání nového zpěváka, který by je doplnil. Chrise Cornella ze Soundgarden jim navrhl producent Rick Rubin a chemie mezi všemi čtyřmi zafungovala.

Kapela napsala během tří týdnů jednadvacet písniček a v květnu 2001 se odebrala do studia s Rickem Rubinem. Přes problémy s managementem (hádali se mezi sebou manažer Cornella a manažer RATM) kapela natočila eponymní album, které vydala v listopadu 2002. Již v průběhu roku mu přecházel singl Cochise a několik živých vystoupení. Deska se dostala na sedmé místo ve Spojených státech a získala trojnásobonou platinu. Přestože se kritika nemohla rozhnodnout, zda je deska dobrá, nebo ne, fanoušci na to měli jasný názor.

Následující rok strávili Audioslave na turné po celém světě a jejich živá vystoupení získala ocenění u fanoušků i kritiky. Úspěch se dostavil i na obnoveném festivalovém turné Lollapalooza.

Rok 2004 byl především ve znamení příprav další desky, kterou chystali k vydání v roce 2005. V dubnu 2005 Audioslave vyráží na klubové turné po Spojených státech. Turné končí na konci května. Na začátku května si kapela odskakuje zahrát na Kubu pro padesát tisíc lidí.

Na konci května vychází druhá deska, Out of Exile. V USA se hned po vydání dostává na první místo žebříčku, a přestože nedosahuje takového prodejního úspěchu jako jednička, i tak získává platinu za více než jeden milion prodaných nosičů. Zbytek roku se nesl v duchu nejprve evropského a později severoamerického turné.

Třetí a poslední album vychází v roce 2006 pod názvem Revelations. Přes solidní umístění v žebříčku (druhé místo) se deska neprodává tak dobře jako předchozí dvě a Audioslave se k ní ani nevydávají na turné. Zvěsti o Cornellově odchodu jsou potvrzeny v únoru 2007 tiskovým prohlášením.

Dohromady se dali až na koncert proti novému presidentu USA Donaldu Trumpovi, který proběhl 20. ledna 2017 v den Trumpovy inaugurace.

Future User

V roce 2013 spojil Tim své síly s klávesistou Jordanem Tarlowem a bubeníkem Jonem Knoxem a založili kapelu Future User, která se stylově motá kolem kombinace progresivního rocku s elektronickou hudbou. Je to první kapela, kde se Commerford představil nejen jako basista, ale i jako hlavní zpěvák. Na kontě mají zatím jediné album, SteroidsOrHeroin, které natáčeli v letech 2013-2014 a vydali v roce 2015. Z alba vzešly tři singly s videoklipy, ke kterým si přizvali známé osobnosti - v Clockwork si zahrál tenista John McEnroe, v Moutain Lion si zahrál cyklista Lance Armstrong a ve Voodoo Juju Tom Morello a členové Rush, Geddy Lee a Alex Lifeson.

Wakrat a Prophets of Rage

Kapelu Wakrat založili v roce 2015 Tim s bubeníkem Mathiasem Wakratem adoplnil je kytarista Laurent Grangeon. Kapela křížící punk s hard corem a liché rytmy vydala o rok později eponymní album. V roce 2016 kapela předskakovala Prophets of Rage na jejich severoamerickém turné.

Prophets of Rage je projekt Commerforda, Morella a Wilka, ke kterým se připojili členové Public Enemy DJ Lord a rapper Chuck D a člen Cypress Hill, rapper B-Real. Dohromady se dali především na protest proti volebnímu blázinci ve Spojených státech a během roku projeli Spojené státy a vydali EP The Party’s Over. Letos mají v plánu turné po Jižní Americe a v červnu chtějí zahrát na evropských festivalech.

www:

www.ratm.com

www.prophetsofrage.com

www.wakratband.com