Bass profil - John Paul Jones

Tento nejméně nápadný člen legendárních Led Zeppelin patří k nejvýznamnějším baskytaristům historie. Ovlivnil nespočet následovníků, včetně takových ikon, jako jsou Geddy Lee nebo Steve Harris. Vedle baskytary hrál na celou řadu dalších nástrojů, včetně kytary, kláves, houslí nebo flétny. Proslul i jako session hráč, aranžér, producent nebo skladatel filmové hudby.

Začátky

John Paul Jones se narodil jako John Richard Baldwin 3. ledna 1946 v městečku Sidcup v britském hrabství Kent do hudební rodiny. Jeho otec byl pianista a živil se aranžováním pro big bandy a jeho matka byla zpěvačka a tanečnice. Rodiče také často jezdili na turné s varietním programem.

Malý John tak byl od narození obklopen hudbou a v šesti letech se začal učit na klavír. Jeho žánrový rozptyl se už tehdy pohyboval od klasické hudby přes big bandy až po jazz. Během studií na střední škole Christ’s College v Londýně, kde studoval hudbu, se dostal ke hraní v místním kostele (jako varhaník a sbormistr) a, což je pro nás důležitější, objevil baskytaru a pořídil si svůj první nástroj Dallas Tuxedo.

Nájemný hráč 1962-1968

O rok později už hrál ve své první kapele The Deltas, hrající jazz rock, stejně jako v Jett Blacks, ve které se potkal s kytaristou Johnem McLaughlinem.

První významné angažmá byla dvouleté práce s duem Jet Harris a Tony Meehan od roku 1962 do roku 1964. Toto duo bývalých hráčů The Shadows mělo několik hitových singlů v Británii a je zodpovědné za to, že dalo příležitost nejen Johnovi, ale i Jimmymu Pageovi. Oba se pak do zformování vlastní kapely potkávali pravidelně ve studiu.

Když od dua v roce 1964 odcházel, Tony Meehan ho doporučil svojí nahrávací společnosti Decca Records jako výborného basistu, klávesistu a aranžéra, a John se začal živit jako nájemný hráč. Do konce šedesátých let tak spolupracoval na desítkách alb a vytvořil stovky aranží. Mezi umělce, se kterými spolupracoval, patří namátkou Jeff Beck, The Rolling Stones, Tom Jones, Nico, Rod Stewart, Donovan nebo Dusty Springfield. Během této doby také přijal pseudonym John Paul Jones.

Led Zeppelin

V roce 1968, když se rozpadli Yardbirds, měli ještě nasmlouváno skandinávské turné. Kytarista Jimmy Page, jako poslední člen kapely, zformoval novou čtveřici a přibral k sobě Johna, zpěváka Roberta Planta a bubeníka Johna Bonhama. V plánu bylo odehrát nasmlouvané koncerty pod názvem New Yardbirds a rozejít se. Vzájemná chemie ale zafungovala do té míry, že se rozodli pokračovat a vymysleli si tedy nový název Led Zeppelin.

Rozepisovat se nějak dalekosáhle o Led Zeppelin nejspíš nemá smysl. Během dvanácti let existence se stali legendami a jednou z nejvýznamnějších (ne-li nejvýznamnější) rockových kapel historie. Jejich desky se pravidelně objevovaly na prvních místech hitparád a prodalo se jich mezi 200 a 300 miliony po celém světě (více než 110 milionů jen v USA). Proto bude lepší se podívat spíš na přínos samotného Johna Paula do kapely.

Přestože hlavními skladatelskými tahouny kapely bylo bezesporu duo Page/Plant, John Paul Jones si připsal rovněž nemálo kreditů. Podílel se na prvních singlech Good Times, Bad Times, Communication Breakdown nebo Whole Lotta Love. Z dalších významných skladeb jmenujme např. Black Dog, Moby Dick, Celebration Day, No Quarter nebo Carouselambra.

Vedle basových povinností nahrával a na koncertech obsluhoval John Paul Jones všechny klávesové nástroje, hrál na mandolínu a na kytaru a také aranžoval smyčce, např. ve skladbě Kashmir.

Za zmínku stojí, že přestože byl vcelku nenápadným členem a na rozdíl od Page nebo Planta mohl volně chodit po ulici, aniž by ho obtěžovali fanoušci, vůbec si neupíral slasti rock‘n’rollového života a dle svých slov „spotřeboval jsem takové množství drog, že si to raději nepamatuji.“ Na rozdíl od ostatních byl ale v tomhle ohledu diskrétní a nikdy se nenechal přistihnout.

Samostatnou kapitolou byla jeho dokonalá souhra s Johnem Bonhamem (viz box O Johnu Bonhamovi).

Session práce po Led Zeppelin

I během působení u Led Zeppelin se John Paul věnuje studiové práci a spolupracuje Royem Harperem na albu HQ nebo s Paulem McCartneym a Wings na albu Back to the Egg. Od osmdesátých let se podílel na deskách nebo jinak spolupracoval s takovými jmény, jako jsou Peter Gabriel, R.E.M., Foo Fighters nebo Lenny Kravitz.

Produkoval a jezdil na turné ale i s bluegrassovými kapelami Uncle Earl a Nickel Creek. Účastnil se i několika jednorázových reunionů Led Zeppelin, kdy za bicími seděl Jason Bonham, neméně jedinečný syn Johna Bonhama.

Čas od času skládá i filmovou hudbu, nejvýznamnější byl asi Scream for Help, kdy se na hudbě podílel i Jimmy Page nebo Jon Anderson z Yes.

Diamanda Galás a sólo

Jednou z nejvýznamnějších desek, na které John Paul pracoval, bylo album The Sporting Life s Diamandou Galás. Johnův přínos byl tak významný, že album bylo inzerováno jako Diamanda Galás with John Paul Jones. John Paul se skladatelsky podílel na šesti z deseti skladeb a aranžérsky na všech. Vysoce experimentální album, ke kterému jeli i společné turné, mělo pro Jonese i jedno sdělení pro jeho vlastní sólové desky. Diamanda Galás mu řekla, že poté, co spolupracovala s mnoha autorskými týmy, si uvědomila, že když dělá vlastní desky, měly by na nich být její vlastní skladby.

Tenhle výrok uvádí JPJ jako zásadní impuls k tomu, aby natočil vlastní desky Zooma (1999) a The Thunderthief (2001). Obě vyšly u nahrávací společnosti DGM Roberta Frippa, který si na obou i zahostoval. Instrumentální hudbu, která je do značné míry postavená na těžkých rockových rifech a spoustě improvizace, představil i během dvou turné, kdy ho doprovázeli hráč na stick Nick Beggs (byl hrdinou basového profilu v čísle 5/2011) a bubeník Terl Bryant (Iona, Maddy Prior).

Them Crooked Vultures

V roce 2009 se dalo dohromady trio John Paul Jones, Dave Grohl (bicí, zpěv) a Josh Homme (kytara, zpěv) a pojmenovalo se Them Crooked Vultures. Od ledna do srpna téhož roku natočili matierál na eponymní desku, která vyšla v listopadu a zaznamenala slušná čísla v prodeji. Koncertně začali fungovat ale už během srpna a objeli i několik festivalů v Evropě. K propagaci desky ještě týž rok odjeli turné v severní Americe a v Británii, v prosinci se pak ukázali v Německu. V roce 2010 pak objížděli především festivaly a později se začali věnovat svým domovským kapelám nebo jiným projektům. Nicméně každý z nich sem tam v rozhovoru připouští, že se těší na případnou další spolupráci.

Web

www.johnpauljones.com