Bass profil - Duff McKagan

Bass profil - Duff McKagan
Bass profil - Duff McKagan

Duff McKagan patří k nejvýraznějším představitelům streetrockových basistů. Je známý především z působení v Guns N’ Roses, ale je respektovaný i z působení u Velvet Revolver, Neurotic Outsiders nebo díky vlastní kapele Loaded. Přestože se v GNR jako autor příliš neprosadil, jeho pozdější sólová nebo kapelová tvorba ukazuje, že je i schopným autorem i frontmanem kapely.

Začátky v Seattlu

Michael Andrew McKagan se narodil 5. února 1964 Elmeru a Alicii Marii McKaganovým jako nejmladší z osmi dětí v University District ve městě Seattle. Již od dětství si nesl přezdívku Duff, kterou připisuje svému irskému původu.

 

K baskytaře ho přivedl jeho bratr Bruce a Duff se začal učit poslechem svých oblíbených umělců, především The Magazine, Black Flag nebo také Prince.

 

Během svých začátků hrál Duff ve více než třiceti kapelách, i když většina z nich byla, jak sám přiznává, jednorázové záležitosti. Neomezoval se pouze na baskytaru, ale hrál v těchto kapelách i na kytaru nebo na bicí a zároveň zpíval. V patnácti založil první významnější kapelu Vains, se kterou o rok později vydal i singl School Jerks. Zároveň v té době hrál na kytaru i s kapelou Living, se kterou zase předskakovali punkovým legendám Hüsker Dü nebo D.O.A.

 

Jako bubeník se uplatnil v roce 1980 v kapele Fastbacks, s nimiž natočil singl It’s Your Birthday a také se s nimi objevil na kompilačním albu Seattle Syndrome Volume One. O rok později začal bubnovat v kapele The Fartz, s níž natočil několik demo nahrávek, které se pak objevily na desce You, We See You Crawling z roku 1990. Z této kapely se po několika změnách v sestavě stali 10 Minutes Warning, kde hrál Duff na kytaru a s nimiž se dal opět dohromady v novém tisíciletí.

 

Přesun do Los Angeles a Guns N’ Roses

V roce 1983 se Duff McKagan společně s jedním ze svých bratrů vydal zkusit štěstí do Los Angeles, kde si zpočátku vydělával jako obsluha ve fast foodu. Mezitím ale už hledal možnosti hraní a díky odpovědi na inzerát se potkal se Slashem a bubeníkem Stevenem Adlerem v krátkodobě fungující kapele Road Crew. V této době vznikla skladba, kterou později hráli G N’ R pod názvem Rocket Queen.

 

Do Guns N’ Roses vedených zpěvákem Axlem Rosem a kytaristou Izzym Stradlinem přišel Duff v roce 1985 jako nástupce po původním basistovi Oleovi Beichovi. Ještě týž rok ho do kapely následovali Slash a Steven Adler. Čtyři dny po zkompletování sestavy vyrazili na první, a trochu chaotické, turné po klubech na západním pobřeží. Podle Duffa byly tehdy vytvořeny základy kapely a samotní aktéři si ujasnili, na co jako kapela mají.

 

O groovu

„Každá dobrá rocková kapela musí mít groove, potřebuješ něco, co pohne lidmi. Poslechni si třeba Zeppeliny, mají tak hluboký groove, že si v něm můžeš ustlat. Existuje spousta kapel, které nemají žádný groove, takže pravděpodobně nikdy neposlouchali funky kapely jako Sly and the Family Stones, Funk Brothers nebo Prince.“

 

Díky pravidelnému koncertování, především v LA, si kapela zakrátko vysloužila smlouvu se společností Geffen a na konci roku 1986 vychází první materiál na EP Live?!*@Like a Suicide. Nahrávka se tváří jako živé album vydané na vlastní značce UZI, ve skutečnosti se ale jednalo o studiově nahrané skladby (dvě vlastní a dvě převzaté) s domíchaným publikem a UZI byla součást společnosti Geffen. Svůj cíl ale nahrávka splnila, přestože bylo vylisováno pouhých deset tisíc kusů. Udržela u kapely pozornost v době, kdy se GNR zavřeli do studia, aby pracovali na své první desce.

Bass profil - Duff McKagan
Bass profil - Duff McKagan

Album Appetite for Destruction vyšlo v roce 1987 a téměř rok trvalo, než se prosadilo do hitparád, což se následně odrazilo i v prodejnosti. Až po intervenci majitele nahrávací společnosti Davida Geffena u MTV, aby pouštěli videoklip Welcome to the Jungle alespoň v nočních hodinách, přišel kýžený úspěch. Skladba zaujala rockové fanoušky, kteří si začali videoklip žádat. Album poté zaznamenalo obrovský úspěch, jistě podpořený i koncertním turné kapely, která tehdy předskakovala třeba The Cult, Alice Cooperovi nebo Mötley Crüe a vyrovnala se slavným raubířům z MC i v pokoncertních aktivitách. Desky se nakonec prodalo po celém světě na třicet tři milionů, i díky hitům Sweet Child o’ Mine nebo Paradise City. Další promo kapele a desce přineslo předskakování Iron Maiden a Aerosmith v roce 1988.

 

Diskografie:

sólo:

Believe in Me (1993), Beautiful Disease (1999)

 

spolupráce:

Guns N’ Roses: Appetite for Destruction (1987), G N’ R Lies (1988), Use Your Illusion I (1991), Use Your Illusion II (1991), The Spaghetti Incident? (1993)

Neurotic Outsiders: Neurotic Outsiders (1996)

10 Minutes Warning: 10 Minutes Warning (1998)

The Racketeers: Mad for the Racket (2001)

Loaded: Dark Days (2001), Sick (2009), The Talking (2011)

Velvet Revolver: Contraband (2004), Libertad (2007)

Iggy Pop: Brick by Brick (1990)

Gilby Clark: Pawnshop Guitars (1994)

Izzy Stradlin: 117° (1998), River (2001), On Down the Road (2002), Concrete (2008), Wave of Heat (2010)

Mark Lanegan: Field Songs (2001), Bubblegum (2004)

Slash: Slash (2010)

Macy Gray: The Sellout (2010)

Manic Street Preachers: Postcards from a Young Man (2010)

Crosses: Crosses (2011)

 

V listopadu 1988 vydávají GNR další desku G N’ R Lies, což je v podstatě reedice EP Live?!*@Like a Suicide doplněná o čtyři nové, akusticky nahrané skladby. Přestože se jednalo prakticky jen o mezičlánek mezi regulérními deskami, prodalo se patnáct milionů kopií.

 

V roce 1990 se GNR vrátili do studia a začali nahrávat materiál, který vyšel o rok později hned na dvou albech nazvaných Use Your Illusion I a Use Your Illusion II. Během natáčení došlo hned ke dvěma změnám ve složení kapely. Bubeník Steven Adler měl tak velké problémy se závislostí na kokainu a heroinu, že byl hned na začátku natáčení vyhozen a místo něj přišel podstatně spolehlivější Matt Sorum. G N’ R také doplnili svůj zvuk o klávesy Dizzyho Reeda.

 

Alba navázala na megaúspěch obou předchozích desek a obou se prodalo po cca dvaceti milionech kusů po světě, přestože hity pocházely hlavně z toho prvního - November Rain, cover od Paula McCartneyho Live and Let Die nebo Don’t Cry.

 

Obě alba podpořili světovým turné, tentokrát v roli hlavní kapely. V roce 1992 se ukázali i u nás na Strahově, kde jim předkapely dělali Soundgarden a Faith No More. Ještě během první části turné, v listopadu 1991, odchází Izzy Stradlin, vlastně nejdůležitější skladatel G N’ R, a je nahrazen Gilbym Clarkem.

 

Po skončení turné v roce 1993 byl Axlem vyhozen Gilby Clark, kterého v roce 1996 následoval Slash a o rok později i Matt Sorum a Duff McKagan. Společně (bez Clarka) ještě stihli natočit album cover verzí The Spaghetti Incident?, které vyšlo v roce 1993.

 

Sólo a hostování

Duff McKagan si v roce 1993 natočil své první sólové album Believe in Me, na které si pozval celou plejádu slavných hostů, od spoluhráčů Slashe, Matta Soruma, Gilbyho Clarka a Dizzyho Reeda přes Lennyho Kravitze až po Jeffa Becka - vypráví se, že Jeff slyšel přes zeď hotelového pokoje, jak si Duff pouští demo kazety, a oslovil Duffa, že na jeho desce chce hrát.

 

V roce 1996 krátce hrál ve společné kapele s Mattem Sorumem, Stevem Jonesem ze Sex Pistols a Johnem Taylorem z Duran Duran pod jménem Neurotic Outsiders a týž rok také vydali stejnojmennou desku.

 

Duff se také, především během 90. let, účastnil mnoha hostování, například na deskách Iggyho Popa, Gilbyho Clarka, Slashe, Izzyho Stradlina, Marka Lanegana nebo Macy Gray a Manic Street Preachers.

 

Loaded

V roce 1999 chce Duff vydat své druhé sólové album Beautiful Disease a pro jeho koncertní propagaci dává dohromady kapelu Loaded. Přestože album nakonec, kvůli vydavatelské společnosti, nevychází, kapela odjela turné, z něhož vyšlo živé album Episode 1999: Live, na němž několik skladeb z nevydaného alba je.

 

Jane’s Addiction

Duff v této legendární kapele působil od března do září 2010. Přestože ho ohlásili za plnohodnotného člena, kvůli rozdílným názorům na hudební směřování se s ním rozešli. Přesto se na jejich albu The Great Escape Artist z roku 2011 objevily tři skladby, které napsali společně.

 

Po skončení turné se Duffovi muzikanti rozprchli a on musí celou kapelu poskládat v roce 2000 znovu. S novou sestavou pracuje na novém albu a tentokrát se rozhoduje vydat album pod hlavičkou kapely, místo aby to bylo jeho sólové album, jak tomu mělo být v případě Beautiful Disease.

 

Deska Dark Days vychází v červenci 2001. Přestože deska moc vzruchu nepřinesla, poskytla Duffovi možnost vyjet na několik krátkých turné po USA, Japonsku a Evropě. Po personálním zemětřesení se sestava kolem Duffa stabilizovala a ohlásila evropské turné, které nicméně byli nuceni zrušit kvůli Duffovu novému projektu Velvet Revolver. Nucená pauza trvala až do rozpadu VR v roce 2008.

 

V tomhle roce, během posledního turné VR, už Duff ohlásil novou desku Loaded a po skončení turné začali na albu pracovat. V září 2008 vychází EP ochutnávka nazvaná Wasted Heart a samotné album pak vyšlo o rok později pod názvem Sick. Vysloužilo si veskrze pozitivní kritiku, nicméně přijetí fanoušky bylo velmi vlažné a deska se moc neprodávala. Přesto Loaded objeli s materiálem USA, Jižní Ameriku a hromadu evropských festivalů. Někteří si možná vzpomenou, že Duff s Loaded tehdy předskakoval Mötley Crüe na jejich pražském koncertu.

Bass profil - Duff McKagan
Bass profil - Duff McKagan

V roce 2010 přišla další obměna sestavy a Duff také krátce (březen až září) působil v kapele Jane's Addiction. Proto se práce na novém materiálu zpozdila a další deska vychází až o rok později pod názvem The Talking. Zatím poslední deska Loaded měla poměrně příznivé kritiky a, v rámci možností, se i slušně prodávala. Poslední aktivita Loaded se datuje do října a listopadu loňského roku, kdy vyjela na společné turné s Alicem Cooperem a Ugly Kid Joe po anglických městech.

 

O spolupráci se Slashem a Mattem

„Já a Matt jsme tu od toho, abychom pro Slashe vytvořili základ. Slash nikdy nebyl moc dobrý v groovu, ale je to génius, když přijde na nadstavbu. Se Slashem nemůžu hrát příliš, protože on zabere spoustu místa. Moje a Mattova práce je vytvořit pro Slashe prostor, kde může rozvinout svoji hru.“

 

Velvet Revolver

V roce 2002 spojil Duff síly s bývalými kolegy z G N’ R Slashem a Mattem Sorumem a společně s dalším kytaristou davem Kushnerem ze Suicidal Tendencies dali dohromady kapelu Velvet Revolver. Na dva týdny se ke kapele připojil i Izzy Stradlin, ale záhy se rozhodl pro jiné projekty. Zatímco společně zkoušeli, snažili se hledat zpěváka a frontmana kapely, což se jim podařilo až o rok později v osobě Scotta Weilanda ze Stone Temple Pilots.

 

Vůbec prvním počinem kapely bylo natočení singlu Set Me Free a cover verze Money od Pink Floyd pro film Hulk. Set Me Free překvapivě bodovala v hitparádách, přestože neměla žádné promo a VR proto šlapali do slibně se rozvíjející kariéry. Během krátké doby dali dohromady materiál pro první desku, kterou vydali u společnosti RCA. Grammy oceněná nahrávka Contraband zaznamenala obrovský úspěch u kritiky i u fanoušků a jen v USA se prodalo téměř tři miliony kopií. Z alba pochází hned několik hitů, především Slither a Fall to Pieces.

 

Během následujícího roku a půl kapela procestovala prakticky všechny světadíly, zúčastnila se několik festivalů, včetně Ozzfestu, Download Festivalu nebo také Live8. U nás jsme je mohli vidět coby předkapelu Black Sabbath v roce 2005.

 

Již na konci roku 2005 oznámili práci na novém albu Libertad, které ale vyšlo až o dva roky později díky problémům během nahrávání (kapele se nelíbil přístup Ricka Rubina) a také kvůli několika turné - například s Aerosmith po Jižní Americe. Album bylo přivítíno rozporuplně a ani prodejnost nebyla nijak závratná - nejspíš díky faktu, že stále nenalezli společný zvuk a působili spíš jako zpěvák a kapela samostatně. Podepsala se na tom i absence silných melodií, které tolik pomohly první desce.

 

Během jarního turné po Británii se problémy mezi kapelou a Weilandem dostaly do takové fáze, že spolu během turné vůbec nemluvili a VR se rozhodli zpěváka vyhodit. Přestože se oficiálně nerozpadli, víceméně to tak je, neboť dosud nenašli adekvátní náhradu a všichni zúčastnění už mají jiné projekty.

 

Kings of Chaos

V roce 2012 založil Duff McKagan, společně s Mattem Sorumem, Glennem Hughesem, Gilbym Clarkem, Joem Elliotem a Stevem Stevensem kapelu Rock N’ Roll Allstars, která se loni přejmenovala na Kings of Chaos. Jedná se spíše o koncertní projekt, kde se hrají skladby z domovských kapel zúčastněných muzikantů. Během dvou let působnosti se také v kapele objevilo hned několik hostujících muzikantů, od Mylese Kennedyho a Slashe přes Viviana Campbella, Geneho Simmonse a Mika Ineze až po Coreye Taylora nebo Billyho Duffyho.

 

Vybavení:

Baskytary:

Fender Duff McKagan Precision

Fender Jazz ’86

Fender Aerodyne

Yamaha BB

Deusenberg Star

Gibson Les Paul Standard Bass

Kramer

Gretsch G6073 Electrone

 

Kytary:

Fernandes Burny RLG-55

Gibson Les Paul Custom

Gibson SG 2008

Gibson SG 1988

Fender Telecaster Jim Root

Yamaha A Acoustic

 

Aparáty:

Gallien Krueger 2001 RB (zesilovač)

Gallien Krueger 800RB (zesilovač)

Gallien Krueger 410RBH (4x 10” kabinet)

Gallien Krueger 2x12NEO (2x 12” kabinet)

Gallien Krueger MB150E-III/112 (kombo)

Marshall JMP (zesilovač)

Marshall JCM900 (zesilovač)

Marshall JCM2000 (zesilovač)

Marshall 1x 12” (kabinet)

Marshall 4x 12” (kabinet)

Engl Powerball E645 (zesilovač)

Engl Pro Guitar Cab E412VGB (4x 12” kabinet)

 

Efekty:

Yamaha SPX-90 (multiefekt)

Z-Vex Wooly Mammoth (fuzz)

MXR M-80 Bass D.I. (DI box)

Korg DTR-1 (ladička)

Whirlwind 4 channel (selektor)

Shure UHF Wireless (bezdrátový systém)

Furman Power (distributor)

TC Electronic Corona (chorus)

MXR El Grande (fuzz/distortion)

 

Struny:

Rotosound Swing Bass RS66LD (.45, .65, .80, .105)

Dunlop Heavy Core (kytarové, .010-.048)

 

www:

duff-loaded.com/thetaking/

Psáno pro časopis Muzikus