Vážení přátelé baskytarového vesmíru, změna akordu je vždy výzvou. Jde nám o to, jak vše před ní krásně vyzdobit a baskytarově vyšperkovat. Kroky, o kterých si dnes povíme, bych nazval Baskytarové kroky. Měly by vždy ubírat správně, logicky, zajímavě a cíleně. Krok vedle znamená chybu, a zvlášť když se vám povede v přechodové fázi figury.
Základem je vždy mít na paměti, kolik dob chceme ozdobné pasáži před novým akordem věnovat. Zda celý takt, tři, dvě, nebo jednu dobu v taktu. Také je důležitá rytmická struktura figury - hrajeme-li čtvrtky, osminy, nebo je figura složená z více rytmických úseků a částí. Dalším důležitým faktorem je intervalová vzdálenost dalšího akordu od toho předcházejícího.
Kroky ve čtvrtkách
a) jdeme nahoru
Hrajeme-li akord a po něm akord, který jde třeba o kvartu výš, máme mnoho možností, jak krásně a důsledně tento přechod baskytarově zdůraznit a vyzdobit. Nejlepší pro posluchače je transparentně znějící baskytarový přechod ve čtvrtkách. Zní majestátně - co doba, to změna. Tady si dávejte pozor, abyste se nepřepočítali a čtvrtek tak nezahráli víc, než je v hraném taktu dovolené. Pozor na pátky! :-) Ve 4/4 taktu nemůže být najednou pět čtvrtek - tohle by vám neprošlo (i když se i z toho dá krásně „vybruslit“). Pozor pak na 3/4 takt. V Ukázce 1 vidíte, jak vystavět pěkný přechod z jednoho akordu do druhého, o kvartu vzdáleného, směrem nahoru (C-F) čtyři kroky, a to C, D, E, G. Poslední tón schválně obešel výchozí tón akordu F dur. Vzniklo tím ještě větší napětí. Těmito kroky a postupem tónů jste posluchačům odůvodnili, proč má pak následně zaznít akord F dur.
b) jdeme dolů
V Ukázce 2 vidíte přechod z C dur do stejného akordu F dur, ale přechod je směrován dolů. Máte tak další možnosti výběru.
Zkoušejte si vytvořit další zajímavé postupy a spoje do dalších akordů. Třeba z C do G nebo a, d, e moll. Můžete si je i poznačit. Naučte se je nazpaměť. Určitě se vám budou hodit při praktické hře. Nebojte se experimentovat. Chybným krokem doma v ústraní nic nezkazíte. Aspoň si ve všem uděláte jasno. Vaše kroky na jevišti pak budou jen vždy ty správné a pevné. Pozor, i tyto baskytarové kroky jsou ovlivněné mírou alkoholu ve vás. :-) Pevný a správný baskytarový krok je pro mne základ, proto jsem abstinent.
Kráčíme v osminách
Rozdělme čtvrtku na půl, a dostaneme dvě osminy. V osminách se dá zahrát mnoho krásných figur a přechodů. Zde si dávejte pozor na rytmické dělení a správný obsah hraných tónů a také na prvoplánovost. Obsah toho, co hrajete, by měl korespondovat s celkem skladby. Tóny volte s citem, vkusem a s ohledem na to, v jakém stylu je hraná skladba. Pracujte s akcenty (důrazy) hraných not, ať je jasně patrné rytmické členění. Ať je vaše hra pěkně „vypsaná“ a věrohodná. Snažte se, aby žádný vámi zahraný tón nebyl pro skladbu zbytečný. Podstatné je to správné! Ani méně, ani víc - vše jak má být, důsledné aranžmá.
Kombinované kroky
A to vše můžete kombinovat. Zase zde platí, že musíte mít předem jasnou představu, který rytmický vzorec v baskytarovém přechodu použijete a jaké do něj doplníte tóny. Pak se vám nestane, že budete hrát „naslepo“ a doufat, že vám to třeba vyjde. S trémou na jevišti pak většinou nevyjde...
Napětí a neprozrazení dalšího akordu aneb chodíme kolem „horké kaše“
Tato metoda se vám bude líbit a určitě bude pro vás srozumitelná. Vše si vysvětlíme na spoji dvou akordů - z C dur do F dur. Hrajte tóny C ve II. poloze 2. prstem jednoho 4/4 taktu v akordu C dur. V dalším (druhém) taktu udělejte třeba přechod ve čtvrtkách a osminách, ale schválně se vyhněte během celého přechodu jakémukoli tónu F. Vše je jasně zřetelné v Ukázce 5. Tím, že neprozradíte v přechodové části tón, do kterého chcete přejít, ale zároveň však kolem něj neustále „kroužíte“, vznikne krásné napětí. Tohle napětí má za následek dychtivost posluchačů, po právě chybějícím tónu v přechodové části partu baskytary. Přechod bude velmi exponovaný a věrohodný. Také zároveň velmi zajímavý a výsledný akord F pro posluchače, ten jediný možný! Vyzkoušejte si to. Můžeme to s úsměvem nazvat chůze kolem „horké kaše“.
Opakem je použití takzvaného oslabení napětí mezi akordy, a to metodou zaznívání tónu následujícího akordu během přechodu nebo těsně před změnou na první době nového akordu (předjímka). Více vám, napoví Ukázka 6. Tady vidíte, že tón F již v přechodové části v poslední osmině zazněl. Obě varianty jsou správné. Ovšem u té první varianty vzniká větší napětí, a vstup do cíleného akordu je tak více vyžadován. Je dobré si takové přechody a figury nachystat dopředu a naučit se je nazpaměť. Budou se vám v praktické hře hodit.
Velké nebo vysoké napětí?
Velké napětí mezi akordy třeba C-F vám vznikne, když se k základnímu tónu následujícímu akordu přiblížíte a vzápětí hned zahrajete základní tón akordu těsně před změnou. Více vám napoví Ukázka 7. V Ukázce 8 vidíte ten samý příklad, pouze směrem dolů na základní tón akordu F dur.
Vaše baskytarové kroky by měly být vždy ty správné. Chybný krok zde sice neznamená pád, ale přece jen je to krok do bláta. A proč by se baskytaristé jako vy měli s baskytarou brouzdat v bahně? :-) Nachystejte si tyto přechody proto v klidu a v ústraní, následně je „vychytejte“ s bubeníkem. Zkoušejte si a poznávejte si i jakost svých přechodů, zda jsou to ty jediné, které se pro skladbu hodí a zda vycházejí z celku celé skladby. Neposlouchejte své prsty. Prsty musejí poslouchat vás! Vytvářejte si přechody nejprve ve své mysli, poznamenejte si je nebo si je nahrajte a pak teprv si je vkládejte do svých baskytarových linek. Buďte k sobě kritičtí. Mějte na paměti, že podstata veškeré hudby začíná od basu, tedy od vás.
Přeji vám jen ty správné a někam vedoucí smyslné kroky. Veškeré dotazy pište na info@adamusmartin.com. Těším se na naše další setkání.
