Pokračujeme dnes v power chordech, a to variantě, která stojí mezi oběma základními tvary tohoto typu souzvuků, totiž kvintovou a kvartovou verzí. Takže dnes bude řeč o kvintkvartových power chordech. I zde je obecné značení X5, které si zkonktretizujeme na souzvuku H5.
Název: H - power chord
Označení: H5, H5 (Můžeme narazit i na různé typy označení, jako X5(+4) apod, ale není to obvyklé a může to být zavádějící.)
Vzorec: č1, č5, č8 (kvintkvartový tvar)
Obecná poučka: Power chordy v sobě neobsahují tercii, není tedy možné samostatným zahráním určit, zda se jedná o durový či mollový souzvuk. To vyplyne až z kontextu doprovodu. Na rozdíl od kvintových a kvartových tvarů power chordů je tento typ tvořen souzvukem tří tónů, takže zde jde vlastně již o akord (kvintový a kvartový tvar jsou spíše harmonické intervaly).
Kvintkvartový tvar power chordu vznikne jednoduše tím, že kvintový interval power chordu doplníme o kořenový tón zvýšený o oktávu. Intervalový vzdálenost kvinty a oktávy je pak vzdálenost čisté kvarty, proto tedy název kvinkvartový power chord.
První příklad: Klasika od struny A. Výborná orientace, dobrá znělost a čitelnost, taktéž i uchopitelnost.
Tip č. 1: Malé barré čtvrtým prstem lze samozřejmě nahradit hmatem třetího a čtvrtého prstu. Lépe se tak třeba realizuje prstové vibrato. Jde ale o zvyk a způsob hry. Při hře prsty je lepší nahradit barré jiným úchopem.
Druhý příklad: Další klasika s obecným využitím po celé délce hmatníku. I zde platí Tip č. 1.
Třetí příklad: Velmi dobrá znělost napříč zvukovým spektrem. Na uchopitelnost je třeba si zvyknout, orientace může být také trochu obtížnější (vzhledem k obecně známým tónům na strunách E a A zcela jistě).
Čtvrtý příklad: Výborná znělost, ve srovnání v prvním a druhým příkladem sice menší hutnost, ale o to větší jiskrnost a mnohdy i vítaná změna v moři běžně užívaných power chordů.
