Už se ta doba asi blíží, kdy nebudou potřeba žádní muzikanti. Alespoň firma Steinberg se o to snaží svými virtuálními hudebníky. Po docela zdařilých kytaristech (řada Virtual Guitarist) nebo bubeníkovi (Groove Agent) přišel s baskytaristou: jmenuje se Virtual Bassist.
Po prvním spuštění mi nástroj, který můžete použít jako VST, DX, AU nebo ReWire, poněkud připomněl VB-1, který je standardně přibalen v Cubase. Ale to jen na první pohled. Virtual Bassist je mnohem komplexnější a propracovanější a taky se s ním zcela jinak pracuje.V okně programu, který lze spustit i jako stand-alone (samostatnou) aplikaci, naleznete tři záložky: Play, Groove Match a Amp & FX; při klepnutí na logo Steinberg se objeví čtvrtá s nastavením.
Karta Play
Na téhle kartě se budete pohybovat asi nejčastěji. Vlevo najdete obrázek basy, na které jsou čtyři knoflíky (Volume - hlasitost, Tone - tónová clona, Attack - náběh tónu a Damp - doznění tónu), posuvný snímač a přepínač mezi čtyř a pětistrunnou basou. Všechny tyto ovládací prvky lze uzamknout proti jejich nechtěné editaci. Na pravé straně je seznam všech stylů, které basista umí zahrát (je jich třiatřicet), anebo party stylu. Rovněž si zde můžete poslechnout vybraný styl. Uprostřed je ovládací panel, na kterém máte možnost sledovat indikaci vstupu MIDI a rytmu, změnu polyfonní nebo monofonní hry, ovládání rychlosti hraní (poloviční, dvojnásobná nebo normální), ovládání jistého polidštění hry automatu, volby typu basy od vintage po moderní, možnosti přidání ruchů (posuv prstu po struně a drnčení struny) a trojici otočných knoflíků Compression, Drive, a Master volume, které jsou provázané na kartu Amp & FX.
Na tuto kartu lze uložit i kompletní nastavení nástroje včetně nastavení dalších karet, ale neposlechnete si, jak vám uživatelské nastavení hraje.
Karta Groove Match
Na téhle kartě se budete pohybovat v případě, že budete upravovat jednotlivé party.V okně Makro je možno vidět noty s relativní výškou, jak je basista bude hrát (podobně jako v Piano roll okně sekvencerů). Pomocí dvou tlačítek můžete part modifikovat, a to hned podle sedmi variant včetně náhodné modifikace. Tyto změny jsou ale jen vypnutí nebo zapnutí některých not v partu. Modifikaci partu můžete vytvořit i v samotném okně Makro: pravým tlačítkem lze notu zapnout, levým posunout po časové ose - ale není to ono, jen dvě osminy vpřed nebo vzad.
V tomto okně nastavujete i feeling nebo taky humanizaci hraní pomocí čtyř přednastavených variant a jednoho potenciometru Swing, ale také lze v malém náhledovém okénku nastavit své vlastní relativní časy pro každou 1/32 noty v taktu.
Po pravé straně je seznam partů, při jejichž zvolení se změní, pokud je zapnuto tlačítko Key follow, náhledové okno Makro, takže vidíte, jak vypadá part, který právě hraje.
Karta Amp & FX
Název téhle karty hovoří za vše. Nahoře je hlava kombíčka s možností přepnutí na lampu, třípásmové korekce s přepínačem jeho routování, Master volume a VUmeter s indikací přítomnosti signálu a přebuzení. Najdete tady i pastičky jako je Wah-wah pedál, Fuze, Stereo kompresor, Octaver, Chorus/Flanger, Tremolo, simulace šesti kabinetů a snímání dynamickým a kondenzátorovým mikrofonem v ose i mimo ni. Je tu i seznam přednastavených efektů (čtyřicet pět samostatných a třicet tři odpovídajících stylům). Efekty lze samostatně ukládat.
Karta Settings
Jak vyplývá z názvu karty, nastavují se tady doplňkové volby nástroje: vibráto, kvantizace, způsob hraní přechodových partů (jednou nebo pořád dokola), prohození ovládacích kláves, synchronizaci na začátek taktu a jemné ladění v rozsahu +/- 50 centů.
Ovládání
Samozřejmě, že je MIDI. Každému ovládacímu prvku můžete přiřadit libovolný MIDI kontrolér. Standardně jsou některé přednastaveny, například CC7 (hlasitost) - Master volume, CC1 (modulace) - Wah--wah pedál, CC11 (expression) - hlasitost basy. Kontrolér můžete nastavit kliknutím pravého tlačítka myši na ovládací prvek a vybráním ze seznamu, nebo pokud nevíte co se vysílá při otočení nějakého knoflíku vašeho master keyboardu, použitím funkce learn (nejřív pohnete na keyboardu potenciometrem a pak zvolíte pravým tlačítkem volbu Learn - jak snadné).
Při běžném používání, kdy MIDI data posíláte do prvního kanálu, je keyboard rozdělen na dvě části. Levá ruka ovládá změny partu a samotnou hru na klávesách v rozsahu C-h, dvě oktávy nad tímto rozsahem c1-h2 ovládají výšku hraných tónů. Na kartě Settings lze prohodit levou a pravou ruku.
Na spodních klávesách měníte pomocí bílých klapek typ partů vhodných pro hraní celých pasáží, černými klávesami F#, G# a A# v obou oktávách party vhodné pro přechody mezi pasážemi. Klávesou C zapnete možnost hraní jednoho tónu. To znamená, že se pravou rukou nespouští automat, ale zahraje se tón odpovídající hrané klávese. Ačkoli je rozsah hraných tónů rozložen přes dvě oktávy na klávesnici, virtuální baskytarista hraje jen tóny jedné oktávy (takže klasickou diskotékovou oktávovou basu takhle prostě nezahrajete). C# automat zastaví a D# hru zastaví a ukončí dlouhým tónem. Klávesa c# přepíná počet strun a d# rozpoznávání akordů. Akordy můžete hrát plně (rozpozná třináct typů akordů) nebo pomocí jednoprstového způsobu hraní známého ze samohrajek (rozpozná dur, moll a jejich septimy). To ovšem funguje jen v případě, že máte na kartě Play nastavenu volbu polyfonie Chord. Pokud máte zvoleno Note, hrají se i melodické party jen v základním tónu.
Ačkoli lze všechno ovládat pomocí MIDI příkazů, změnit styl takto nemůžete. Proto pokud chcete ve skladbě použít víc než jeden styl, musíte mít naládovány tři virtuální basisty. Basista si docela dobře poradil i s 3/4 rytmem u 4/4 stylu (viz. ukázka na CD). Musel jsem ale zvolit na kartě Nastavení volbu Bar Sync na zapnuto.
Samozřejmě, že nástroj reaguje na dynamiku stisku kláves ovládajících výšku tónu. Pokud je síla úderu vysoká (manuál udává nad 125), zahraje se part s akcentem.
Kanál 16
Do speciálního režimu se basista dostane, pokud budete hrát na šestnáctém MIDI kanálu. Potom se totiž na klávesy C1 až h namapují všechny vzorky použité ve vybraném stylu a při notné dávce zkušeností, a s pamětí na to, co která klávesa hraje v jakém stylu, si můžete zahrát vlastní part. Dvě oktávy nad tímto rozsahem můžete měnit výšku hraného tónu, ale i když jde o rozsah dvou oktáv, je to vlastně opět dvakrát jedna a táž oktáva.
A co dál?
I když jsou vzorky velice kvalitně nasamplovány, simulace výborné, efekty jako třeba drnčení struny výborně vymyšlené, je to pořád jen, svým způsobem, samohrajka. Vlastní originální styly nemůžete takřka vytvořit. Což je vlastně stejný problém jako u Virtual Guitarist. Nastavené styly se na všechno nehodí, navíc při editaci partu nemůžete měnit výšku tónů. Takže využití se hodí snad jen tam, kde je potřeba rychle vytvořit basový základ nehledě na to, co se tam přesně hraje. Takže nějaké spoty, hudba pro reklamu.
Další nevýhodou je nemožnost použití basisty jako čistého virtuálního nástroje - při běžném hraní nezahrajete tóny od sebe vzdálené o oktávu. To můžete jen pomocí speciálního režimu na kanálu šestnáct, ale pouze v případě, že je tento vzorek nasamplován. K nevýhodě přispívá i fakt, že pomocí MIDI not nehrajete tóny jako takové, ale jen to, co je na klávesy namapováno - takže máte-li v nějaké MIDI skladbě už basu nahranou, tenhle nástroj vám nepomůže, a je třeba hledat jinde. Navíc je přístroj při hraní jednotlivých tónů (tedy po zmáčknutí klávesy C) ryze monofonií - akord si sami nezahrajete, ačkoli to některé styly umí. Také nezvládá zapisovat hrané tóny partů do MIDI (jako třeba Groove Agent) - pro případ, že byste chtěli použít zvuk, který ve VB není.
Součástí dodávky, bohužel, není Steinberg USB klíč, jenž je pro provoz aplikace nutný, protože obsahuje elektronickou licenci programu. Ti, kteří ho nemají, například z Cubase SX, si jej musí u dodavatele přiobjednat. Navíc, abyste licenci zaktivovali, musíte mít připojení k internetu.
Ale abych jen nehaněl... Díky efektům, celkovému zvuku a profesionálně udělaným partům je to nástroj, jenž nalezne využití u mnoha muzikantů, kteří musí rychle a profesionálně nahrát baskytaristův part. Navíc možnost alespoň částečné změny jednotlivých partů tomuto virtuálnímu nástroji nahrává do karet. Zařadil se tak po bok kolegovi Virtual Guitarist.
Info:
Steinberg Virtual Bassist virtuální baskytarista s poměrně širokými možnostmi nastavení zvuku a dostatečným množstvím stylů. Jeho cena je 4990 Kč.
Pro účely testu zapůjčil: DISK Multimedia s.r.o.,
516 454 769, disk@disk.cz, www.disk.cz
Plus:
zvuk
3/4 rytmus
snadnost použití
efekty a ruchy (obzvláště to drnčení strun)
Mínus:
pokud hraje jednotlivé tóny, tak jen v intervalu jedné oktávy
omezené možnosti vytvoření vlastních stylů
nezapisuje hrané noty do MIDI
pokud nemáte USB Steinberg Key, musíte si ho za 390 Kč dokoupit
