Víte, že firma Seymour Duncan vyrábí snímače pro elektrické kytary? To ví přece každý, také vyrábí snímače pro baskytary, steel kytary, a dokonce i pro akustické kytary s nylonkama. To by jeden od firmy vyrábějící snímače čekal, že? Duncan vyrábí i příslušenství k elektrickým kytarám, jako jsou potenciometry, přepínače, rámečky snímačů, pickguardy, různé kryty na snímače. Dokonce si můžete objednat i snímač na přání.
Zadáte, jaké by měl mít snímač parametry, do jaké kytary (z jakého dřeva) je určen, jestli ke kobylce, ke krku atd., a oni vám ho vyrobí. Seymour Duncan vyrábí i kytarové krabičky, velmi zajímavé a dobře hrající, na pár z nich jsem hrál. A stále žhavá novinka jsou zesilovače PowerStage. V dnešním testu si zahraju na „minizesilovač“ PowerStage 170.
Když jsem přebíral v redakci krabici menší, než je krabice od bot, tak jsem trochu váhal, jestli to v ní opravdu je. Bylo.
Po vybalení z krabice, jsme s kolegou kytaristou Alešem Suchopárem tak nějak obdivně a zároveň trochu nevěřícně koukali. Tenhle zesilovač je kromě toho, že je „velký“ asi jako dvě standardní kytarové krabičky, opravdu hezky a precizně řemeslně zpracován. Působí již na první pohled kvalitně... i když je pravda, že je mi záhadou, jak „tohle“ může mít výkon 170 wattů.
Tak hurá do zkušebny!
Zapojil jsem do Duncanu 220V síťovou šňůru (ano v té malé krabičce je i zdroj), kabel do reprobedny, reprobox jsem použil Marshall 4x 12”, model 1960A Lead s reproduktory Celestion G12/75. V zapojení mono umí bedna 300 W, takže by to mohlo stačit. Kolik to má ohmů, nemusíme skoro vůbec řešit. Musíme se jen trefit do rozmezí 4 až 16 Ω, což většinou není problém. PowerStage impedanci řeší za nás. Vzadu na PowerStage jsou jenom dva jacky, vstup a výstup. Výhoda, že nemusíme řešit ohmy, je jasná - nemusíme hledat na zadní straně zesilovače i reproboxu titěrné údaje o impedanci. Často jsem na to v přítmí klubu pořádně neviděl a musel jsem si posvítit (dnes mobilem, dříve zapalovačem...), a i pak to často „starší“ člověk nepřečte, protože zrovna nemá brýle.
Kabely zapojeny, zapínáme zesilovač!
Hned po zapnutí se roztočí malý větráček, vpředu a rozsvítí modrá LED dioda na horním panelu. Na tom horním panelu je veškeré ovládání, kromě hlavního vypínače, ten je vzadu. Největší potenciometr je Volume, tři menší jsou Basy, Středy a Výšky. Jednoduché a dostačující. Nejprve jsem zkoušel, jak to hraje bez krabiček. Všechny ovladače jsem dal „doprostřed“. Překvapil mě plný, hutný, čistý zvuk. Moment, čistý? To by nebylo pro rockovou kytaru úplně ono, přeci jen nějaká ta „špína“ by tam měla být, když do toho pustím humbuckery. A ano, když se dá kytara naplno a zesilovač víc než „napůl“, začíná být čistý zvuk lehce zkreslený, je v tom takové to jemné zkreslení, ta ostrost vybuzeného kytarového koncového zesilovače. Chvíli jsem takhle hrál, protože jsem si nebyl jist, jestli se mi to opravdu líbí..., přeci jen jsem měl stále k takovému malému pidizesilovači menší nedůvěru. Ale ano, líbí se mi to. Lehké zkreslení je ok, a když uberu na kytaře hlasitost, tak mizí a zůstává jen zcela čistý zvuk.
A jak to hraje s krabičkami?
PowerStage je totiž přímo určen na hraní s krabičkami, s multiefekty, modelery a profilery, jimiž se to v kytarovém světě stále víc hemží. Zapojil jsem klasickou analogovou sestavu, wah-wah, dva overdrivy, chorus, delay. Hrálo to krásně, tak jak má. Korekce fungují bezvadně, každý si upraví zvuk dle sebe. Basy, výšky, středy, všechno tam je.
Nebude se to zahřívat?
Ne. Hrál jsem hodinu na cca sedmdesátiprocentní hlasitost , protože víc už jsem nebyl schopen ušima vydržet. A PowerStage nebyl ani teplý. Hmm, asi dobrej oddíl. Kdyby se přístroj přehříval, je na něm signalizační LED dioda, je to ta prostřední s nápisem Temp. Další LED dioda je pro signalizaci příliš silného vstupního signálu. Kytarou ani krabičkami se mi ji nepodařilo rozsvítit. Svítila stále jen modrá, signalizující normální chod zesilovače.
Závěr
PowerStage 170 mně překvapil solidním, silným zvukem, jednoduchým ovládáním, malým ventilátorem, a především tím, že se moc nezahřívá. Asi kdybych ho dusil dlouho zcela naplno, tak se zahřeje, ale to bych přišel definitivně o zbytky svého rockerskécho sluchu. Řekl bych, že je to věc, která zatím mezi zesilovači nemá alternativu. 170 wattů je naprosto dostatečný výkon pro rockového/metalového kytaristu. Samozřejmě je možno připojit jakýkoli jiný nástroj. Kdo nechce tahat těžké a velké zesilovače, pro toho je tu Seymour Duncan PowerStage 170. Malý velikostí, velký zvukem.
Info:
Seymour Duncan PowerStage 170 je malý, ale výkonný nástrojový zesilovač určený zejména pro kytaristy používající krabičky a modelingové procesory. V pohodě se vejde se do běžného, středně velkého pedalboardu. Cena je 10 416 Kč.
Plus:
malé rozměry
při vyšší hlasitosti jemně zkreslený ostřejší zvuk
jednoduché ovládání
nezahřívá se
Mínus:
Malé rozměry mohou být pro někoho trochu nedůvěryhodné.
Technická specifikace
| výkon | 170 W |
| impedance boxu | 4–16 Ω |
| zdvih korekcí | ±13 dB |
| napájení | 220–240 V |
| rozměry | 127 x 133 x 72 mm |
| hmotnost | 910 g |
Web
