Roland V-Drums TD-9KX - digitální bicí střední třídy, vybavené moderními zvuky

Když se mi dostaly do „ruky“ k otestování elektronické bicí Roland TD-9KX, okamžitě se mi vybavily vzpomínky na dobu zhruba před dvaceti dvěma lety, kdy jsem hrál necelý rok na elektronické bicí Simmons. Takové ty šestiúhelníky s tvrdou gumou na povrchu. Určitě si někteří pamětníci vzpomenou. Déle jsem to tenkrát nevydržel.

V porovnání s dnešními rolandy to vypadá víc než úsměvně a je to asi tak, jako byste chtěli dnes srovnávat trabanta a některý z posledních mercedesů. Zkrátka to porovnat ani nejde a vzhledem k vývoji digitální techniky se vlastně není čemu divit. Pojďme se podívat, co nám pro tentokrát pánové z týmu Roland připravili.

Úvodní popis

Po vybalení z krabic na nás postupně vykoukne řada padů; tři tomy, snare, kopák vestavěný do jednoduše rozevíratelného a masivního stojánku, činelové pady crash, ride a hi-hat, ovládací pedál hi-hatky, stojánky nebo spíš držáky na činelové pady, velmi masivní hliníková rampa, a samozřejmě mozek celého zázraku, zvukový modul TD-9 s příslušnými kabely.

Sestavení soupravy

Sestavení soupravy je poměrně jednoduché a rychlé. Odhaduji, že po nějakém čase by se dalo dostat na nějakých, jářku, deset minut, jak zborky, tak rozborky. Samozřejmě první instalace po vybalení nového výrobku bude trvat mnohem déle. Je potřeba vše nastavit pro svoji postavu a podle svých zvyklostí.

Všechny pady, činelové stojánky a perkusní modul se rychle a pohodlně nasadí na „holdry“, které se před tím nasunou na rampu. S těmi už se po seřízení nemusí hýbat a zůstávají na rampě. Výjimkou v nasazení je kopákový pad, který je jaksi zacvaknut k sobě a do pohotovostního stavu se rozloží jakoby do tvaru „V“ a postaví se volně na zem pod rampu. Také se volně na zem pokládá pedál hi-hat. Vše se propojí přiloženou sadou kabelů spojených částečně dohromady v jakýsi párák. Na jedné straně jsou jacky a na druhé multikonektor, který se zasune do zvukového modulu. Každý kabel má u jacku cedulku s označením, kam patří. Zbývá připojit napájení modulu k elektrické síti a úvodní připravenost soupravy je hotová.

Pady soupravy TD-9KX

Pady tomů a virblu mají úderovou plochu pokrytou efektní bílou sítí, kterou pro firmu Roland vyrábí světoznámá firma Remo. Tyto sítě se dají napínat šrouby, stejně jako blány u akustických bubnů. Nemá to nijak vliv na zvuk, ale na pocit odskoku paliček při hraní. Ráfky jsou pokryty masivní gumou. Kopákový pad je konstruován zcela jinak a na povrchu je jakási odpružená guma. Vše je vyrobeno již na první pohled velmi precizně a použité materiály (kov, guma a plast) levný dojem nedělají. Činelové pady vlastně vypadají tvarově jako opravdové činely, ale jsou menší, černé a použitý materiál je kombinace plastů a gumy. U padu ride je kostra viditelně kovová. Klidně sem ještě zahrnu i rampu, která je hodně robustní, ale vzhledem k materiálu, což bude nějaká hliníková slitina, je překvapivě lehká.

Zvuky, pocity a dojmy

Přeskočím detaily seřizování a posunu slohovou práci rovnou k tomu, co se děje po zmáčknutí tlačítka Power. Po té, co toto kouzelné tlačítko zmáčkneme, proběhne asi dvousekundová inicializace modulu a již můžeme začít bouchat, kouzlit a hledat. Musím ještě doplnit, že stoličku si již musí každý dát svoji a šlapku nebo dvoušlapku na kopákový pad také. Toto součástí soupravy není.

Modul nám hezky modře svítí, displej je velmi dobře čitelný a ovládací prvky jsou velké a po zmáčknutí se rozsvítí. Vše je uzpůsobeno i na pódiové použití a to je dobře. Při živém hraní je potřeba se rychle orientovat a zmáčknout to, co zmáčknout chceme. Tady na to opravdu mysleli. Na posuny vpřed a vzad jsou tlačítka + a - nebo rychlejší posun datovým kolečkem.

K dispozici máme pět set dvacet dva samplovaných zvuků bubnů, činelů, perkusí a zvukových efektů. Z této nabídky lze sestavit až padesát souprav, které si můžeme libovolně pojmenovat. Z výroby jsou již na všech pozicích udělány různé sady, které se dají okamžitě použít a nebo libovolně „překopat“. Dále máme k okamžitému použití padesát presetů melodií různých žánrů, které jsou na cvičení jak dělané. Jedním tlačítkem se dá vypnout bicí doprovod a můžeme předvést, co umíme. Ke cvičení také můžeme použít paměť flash, kterou nastrčíme do USB vstupu a můžeme cvičit s vlastní muzikou. Stejně tak se dá připojit externí zdroj hudby z jakéhokoliv audio zařízení. Samozřejmostí je metronom s velkým výběrem zvuků včetně hlasového počítání do čtyř (anglicky). Ještě jedna dobrá funkce tu je, a to možnost si nahrát (MIDI) vlastní výkon funkcí Quick Rec. Maximální datový prostor pro nahrávku je asi třicet dva tisíc not. Záznam můžeme uložit i na paměť flash. Panel se vstupy a výstupy je osazen takto: jacky pro zvukový výstup, vstup externího audio zdroje (CD, mp3), MIDI Out, In a připojení dalšího činelového padu crash.

První dojem (použil jsem profi uzavřená sluchátka Sennheiser) byl takový, že to se mnou pěkně cuklo. Je to hodně, ale opravdu hodně dobrý. Když zavřete oči, máte před sebou perfektně ozvučenou sadu nebo vlastně různé sady. Na cvičení se asi nedá nic lepšího vymyslet a navíc nikoho nerušíte. Pro živé hraní to samozřejmě půjde výborně také a jenom budete muset překonat ten zažraný pocit konzervatizmu a potom to české; co tomu řeknou lidi (myšleno muzikanti)? Jestli toto umíte překonat, můžete vyrazit bez obav do terénu.

Pocit hraní, co se týká pocitu dopadu paličky na blánu, je velmi podobný jako u klasické blány a zvyknete si na něj velmi rychle. Trochu sice zarazí velikost padů, ale když vezmete v úvahu, v jakém rozptylu vám dopadají paličky na klasickou blánu, je to vlastně v normě. Snare pad má o trochu větší průměr a je to příjemné. Malinko větší nezvyk jsou údery na hi-hat, činely a kopák. Tam si zvyknout trvá déle, ale během pár hodin hraní už to ani nepřijde.

Do padů snare a tomů si můžete vložit jiný zvuk na úder do blány a jiný na ráfky. Tím jiný je myšleno jakýkoli z nabídky zvuků. Rozmanitost zvuků, jejich kombinace z následné použií je již jen na vás. A že toho je opravdu dost a dost je jasné. Obdobně to platí i pro hi-hat a činely. Jiné zvuky na kraj a jiné na pupek. Zajímavou vychytávkou je, že po úderu na crash pad a následné chycení rukou činel ztichne, jako skutečný. Virbl jde udělat i s ráfkem a je jako skutečný. U padu ride (do kterého mimochodem vedou dva kabely) jsou zóny úhozu tři. Pupek, tělo a kraj. Opět velmi vychytané. Kopákový pad je velmi jednoduchý, a i když tak zrovna nevypadá, je dostatečně stabilní. Jak jsem se již výše zmiňoval, je hrací plocha opatřena jakýmsi odpruženým gumovým povrchem, a i když v tomto případě bych raději bral také síťovaný pad, je zvyk opět dílem krátké doby.

Inu nemůžeme chtít všechno a berme v úvahu to, že jsme u středního modelu firmy. I tak toho je dost. To, co vypadá, že se na to bude zvykat špatně, je hi-hat, která je u tohoto modelu pevná a ovládání je pedálem jaksi „do větru“. Je ale překvapením, že mi to přišlo divný jen asi dvacet minut. Pak už mě to bylo jedno. Pedál chodí bezchybně, přesně a je dostatečně bytelný. Mimochodem kovový. Nebudu vzhledem k omezenému místu psát, co všechno se dá s kterým zvukem udělat, ale v podstatě vše, takže by to mělo uspokojit i velké nedůvěřivce v tuto techniku. Nastíním alespoň zkratkovitě: ladění blán, tlumení, zvuk 70., 80. a 90. let, velikosti činelů, výška, doznění, typ místnosti, velikost a tvar místnosti, poloha snímacího mikrofonu, dozvuky, hlasitost, panorama a EQ.

Závěr

Roland V-Drums TD-9KX, které patří do samého středu v nabídce společnosti Roland, nabízí opravdu hodně možností a zvuků, které najdou uplatnění nejenom na zkoušení a ve studiu, ale i při živém hraní ve většině bandů. Je třeba mít na paměti, že nutností je kvalitní odposlech s dostatečným výkonem, protože ne při všech akcích je na pódiu toto vybavení standardem a špatná hlasitost s nekvalitním zvukem by značně degradovala tuto povedenou soupravu. To ale není v dnešní době a s dnešní nabídkou stále levnějších aparatur žádný problém. Ostatně i samotný Roland má aparát přímo pro tyto účely v nabídce. Dále si musíme uvědomit, že sebekvalitnější digitální souprava je tak trochu souhrn kompromisů a je to takové něco za něco. V digitálech hraje prim hlavně jejich skladnost a zvuková kvalita s možnostmi zvuků a jejich kombinací.