Roland Juno DS-88 - syntezátor s plným klavírním rozsahem klaviatury

Firma Roland pokračuje v úspěšné sérii nástrojů Juno (sahající s velkou přestávkou až do 80. let) novinkami DS-61 a DS-88. Na větší model této řady, tedy DS-88, se podíváme v dnešním testu.

Koncepce

Řada Juno DS je de facto nástupcem modelu Juno-Stage. Že by DS znamenalo Juno-D a Stage dohromady? Asi ano, jsou zde všechny zvuky z Juno-Di. Podobně jako předchozí nástroje, i tyto jsou v zásadě plnohodnotnými syntezátory, snažícími se zároveň o snadné ovládání při živém hraní, ale i při použití např. v domácím studiu (funkce DAW Control). Dalo by se říci, že výbava DS řady není výrazně lepší nebo horší než u té předchozí řady, spíše jiná, ustupuje od typicky rolandovských artefaktů (např. kontrolér D-Beam, funkce Chord Memory).

Základem je tónový generátor založený na vzorcích, s polyfonií sto dvaceti osmi hlasů, šestnácti party multirežimu a třemi efektovými jednotkami. Interní vlnová paměť se dá i přepsat pomocí USB a rozšířit tak počet možných zvukových barev. Samozřejmostí je kompatibilita s formátem General MIDI 2. I u této řady najdeme arpeggiator se sto dvaceti osmi  patterny a bicí stopu s třicetkrát osmi patterny. Dají se také importovat vlastní vzorky ve formátu wav a kvalitě 16 bitů/44,1 kHz a přehrávat na klaviatuře. Další sekcí je audiopřehrávač umožňující přehrát soubory wav, aiff nebo mp3. Novinkou je ale patternový sekvencer, který má osm stop a kapacitu třicet dva továrních / sto dvacet osm uživatelských patternů. Pro ovládání posledně uvedených sekcí nástroje má zásadní význam osm padů, které také na první pohled nejvíce zaujmou jako rozdíl oproti předchozím nástrojům. Z dalších funkcí je důležitá také možnost ovládání DAW programu pomocí rychlého nastavení ovládacích prvků (jsou tu předvolby pro Logic, Sonar, Cubase a jedna uživatelská), možnost připojit audiopřehrávač a mikrofon - včetně použití reverbu a speciálních efektů Vocoder a Auto Pitch (opravuje ladění buď chromaticky nebo v rámci zadané tóniny).

Design

Přestože se nástroj designově v mnohém podobá celé přechozí řadě Juno, uspořádání ovládácích prvků více do středu nástroje a vzhled displeje připomíná také řadu stage pian RD. Střídmější barevné provedení než na starších nástrojích dodává jakési větší vážnosti a zbytečně nepřitahuje pozornost, je jakoby nenápadnější. Můj subjektivní dojem je, že design tohoto nástroje jakoby přitahoval pozornost spíše k hudbě, která se na něj hraje, než k nástroji samotnému, což je velmi příjemné a inspirativní.

Bráno zleva doprava najdeme na horním panelu klasický rolandovský joystick (ovládá se výborně, plynuleji než na starších nástrojích Roland), nad ním poměrně dost prázdného místa. Škoda, že sem nebyla umístěna např. programovatelná tlačítka a/nebo programovatelný tahový fader, vzhledem k možnosti programování zvuku a/nebo ovládání DAW by se mohly velmi hodit. Oproti starším nástrojům Juno už zde nenajdeme kontrolér D-Beam, který je rolandovskou specialitou.

Více vpravo nahoře najdeme slot pro baterie - ano, osm baterií typu AA Ni-MH by mělo udržet nástroj v provozu až pět hodin. Zajímavá možnost, pokud si uvědomíme, že Roland také vyrábí klávesová komba na baterie, můžeme tak mít poměrně luxusní „táborákovou“ nástrojovou výbavu. Potom následují logické skupiny ovládacích prvků: zapínání režimů Sample Import a DAW Control, pod ním potenciometr hlavní hlasitosti. Vedle je sekce kontrolérů: čtyři otočné s přepínatelnými funkcemi, buď standardní nebo programovatelné, čtyři tahové pro ovládání hlasitosti jednotlivých vrstev zvuku a nakonec ovládání funkcí efektů vocoderu a Auto Pitch používaných pro mikrofonní vstup. Vedle je přepínání režimů klaviatury: split, dual, Super Layer - umožňuje navrstvit několik vrstev stejné barvy a vzájemně je odladit pro dosažení tučného zvuku. Pod nimi zapínání arpeggiatoru, tlačítko Key Touch umožňující přepínat rychlostní citlivost klaviatury (Light/Medium/Heavy), přepínání režimů Patch/Performance a tlačítka transpozice (to je praktické, kdo to často potřebuje, nemusí pro to neustále chodit někam do menu) a oktávového posunu.

Vedle pak sekce kolem displeje, který je na pohled velmi příjemný a dá se také mimo jiné ztlumit na úplně minimální hodnotu (vynikající praktická funkce pro případ hraní v podmínkách, kde nesmí být moc světla, např. v divadle). Tlačítka pod displejem volí skupinu nástrojů nebo se dají s pomocí tlačítka Numeric použít pro přímou číselnou volbu. Je tu i funkce Favorite umožňující nastavit a vyvolat z paměti oblíbené zvuky a samozřejmě i nutná tlačítka ovládání parametrů - Menu, Write, Shift, kurzorová tlačítka, Exit a Enter. Nad displejem najdeme nepatrný indikátor stavu baterie.

Zajímavou sekcí je Phrase Pad vpravo vedle displeje. Jeho jádrem je osm padů měnících barvu podle funkce a potřeby - mohou přehrávat fráze, zapínat/vypínat stopy apod. Jas padů, podobně jako displeje, lze vizuálně také ztlumit. Nad nimi je tlačítko Tap pro ruční „vyťukání“ tempa (praktické pro živou hru), Mute pro vypínání stop, Erase pro mazání stop a Loop pro zapnutí/vypnutí smyčky přehrávání. Vedle jsou tlačítka Rhytm Pattern, Pattern Sequencer a Audio měnící režim přehrávání a také funkce padů. Dále Pattern Length určující délku patternu, Tempo a Mixer pro rychlý přístup k hlasitosti/panorámě stop patternů. A nakonec pod nimi přehrávácí/nahrávací tlačítka.

Na zadním panelu najdeme výstupy L/R, sluchátka, minijackový vstup pro externí přehrávač, vstup pro mikrofon (6,3 mm jack, konektor XLR by byl z hlediska praxe možná praktičtější) a potenciometr jeho hlasitosti, MIDI In/Out, vstup pro pedály Control a Hold. Dále dva USB vstupy - Computer pro připojení k počítači a Memory pro paměťovou flashku. A samozřejmě i hlavní vypínač a vstup pro externí adaptér s držákem pro omotání přívodního kabelu.  

Velmi příjemnou vlastností je jeho váha - 16,2 kg na 88 kláves není rozhodně moc a i na častější manipulaci je velmi přijatelný. Celkově vzato je nástroj mechanicky výborně proveden a měl by také v praxi něco vydržet.

Ovládání

Je velmi logické a dá se na něj rychle zvyknout. Pomocí chytře a přehledně uspořádaného menu se dostaneme, kam potřebujeme, v podstatě i bez manuálu. Často používané volby je také možné provést tlačítkem Shift a některým z dalších, např. Shift + 0 se dostaneme na Patch Edit.

V menu najdeme několik chytrých funkcí, které mohou usnadnit použití při živém hraní - např. master třípásmový parametrický ekvalizér pro celkový zvuk nástroje, ovládání gainu hlavního audiovýstupu v rozsahu ±12 dB, nastavení barev padů apod. Komu by ovládání pomocí menu a displeje nestačilo, může využít ještě pěkný počítačový editor Juno-DS Librarian, který je na stránkách Rolandu ke stažení zdarma.

Klaviatura

Je vyvážená, typu Ivory Feel-G with Escapement. Klávesy mají velmi příjemný klavírní tvar a protiskluzovou povrchovou úpravu, což jistě ocení ti, kterým se při hře více potí prsty. Hraje se na ni výtečně, má velmi vyrovnaně nastavenou křivku reakce ve všech dynamikách. Přesto je ale pocit z ní trochu jiný než u pian s plnokrevou klavírní mechanikou, má v sobě jakýsi jiný druh tvrdosti, na který je třeba si trochu zvyknout - nebo jinak řečeno, připomíná spíše pianino než křídlo. Ale pro ty, kteří chtějí dobrý poměr mezi pocitem ze hry a váhou nástroje, ji mohu vřele doporučit.

Zvuk

Zní to výborně a vyváženě - všechny kategorie zvuků nabízejí široký výběr presetů, takže většinou najdeme, co hledáme (a obvykle potřebujeme). Pro úpravu vlastních zvuků je zde plné spektrum parametrů syntetizéru, takže ani zvukoví hledači nepřijdou zkrátka. Přesto by se dalo říci, že v žádném typu zvuku nijak zásadně nevyniká, takže bych jeho hlavní sílu viděl spíše jako doplněk k nějakému, řekněme, zvukově signifikantnějšímu nástroji. Patternové sekvence jsou spíše dobrou inspirací než závazným hudebním materiálem, mohou být ale velmi dobrou pomůckou pro cvičení, podobně jako bicí patterny. U těch bych viděl slabinu v menším výběru - je tu třicet skupin po osmi patternech, které se přepínají pomocí padů, jejich stylový výběr není ale nijak široký. Najdeme tu hodně popu, ale z latin je tu jen bossa nova, ani elektronických stylů není zas tak moc. Škoda, kdyby nic jiného, mohou být tyto patterny skvělou pomůckou na cvičení, takto spíše v omezeném stylovém rozsahu.

Závěrem

Roland Juno DS-88 je dle mého názoru ve své kategorii velmi schopným nástrojem, pro který můžeme najít hodně možností využití. Ať už „jen“ na domácí kreativní cvičení (i jako náhražka klavíru), na kompletní one-man show (včetně open air kdekoli na baterie), jako relativně lehce přenosné stage piano (pro ty, kteří chtějí plný klavírní rozsah), jako spodní manuál k nějakému druhému nástroji (sólový, třeba analogový syntetizér apod.), jako nástroj pro práci v domácím studiu (i když s omezenějšími funkcemi MIDI řídicí klaviatury) atd. Jeho dvě velké přednosti - výborná klaviatura a poměrně nízká váha - mu mohou zaručit spoustu spokojených příznivců, zejména těch, kteří chtějí nástroj „prostě vzít, moc neřešit a jít hrát“. Cena necelých třicet tisíc odpovídá jeho možnostem, řekl bych, velmi dobře.  

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.roland.com/products/juno-ds88/