RME ADI-8 DS Mk III - osmikanálový A/D i D/A samostatně fungující převodník

Univerzální analogově-digitální (dále již A/D) a digitálně - analogový (D/A) převodník s možností digitálního převodu mezi formáty. To by mohla být stručná charakteristika nového nástroje od společnosti RME ADI-8 . Převodník(y) jsou ovšem daleko sofistikovanější, než dokáže stručný popis ukázat. Tak pojďme na popis podrobný.

Pro úvod ještě doplníme, že RME dodává ADI-8 celkem ve třech variantách. Další dvě se liší jiným digitálním rozhraním, jednou MADI jednou TDIF. Existuje také starší verze ADI-8 PRO. Je vidět, že oblast převodníku je pěkně pokryta, jen si vybrat.

V první řadě je důležité napsat, že oba převodníky jsou galvanicky oddělené a nezávislé. Jediná společná část je interní generátor hodin (samplovací frekvence).

Jako první si vezmeme pod drobnohled A/D převodník. ADI-8 je vybavena osmi analogovými linkovými vstupy s konektory jack 6,3 mm a D-Sub, který je vhodný pro trvalou instalaci, například ve studiu. Jak konektor jack, tak D-SUB jsou plně symetrické. V případě použití nesymetrického zapojení dovede vnitřní zapojení ADI-8 zajistit nezkreslení vstupního signálu, díky použití DC serva. Nesymetrické zapojení do symetrického vstupu, které je ošetřeno elektronikou, se často nevidí a jen ukazuje, jak je výrobce v dané oblasti poctivý.

A/D

Tím se dostáváme k rozhraní analogového a digitálního světa. Než se tam ovšem dostaneme, připravil nám RME další velice užitečný nástroj. To je přepínání citlivosti linkových vstupů. Jedná se o nastavení referenční úrovně, která odpovídá v digitálním světě 0 dBFS (to je úroveň nepřekročitelná a vše, co se ocitne za ní, je silně zkresleno). Je možno zvolit čtyři hodnoty referenční úrovně, a to +4,2; +13; +19 a +24 dBu. S jednou výjimkou pro +24 dBu, která je dostupná jen na konektoru D-Sub. To velice usnadní zapojení ADI-8 do jakéhokoliv řetězce přístrojů. Přizpůsobení úrovně k úrovňovému diagramu zajistí maximální využití dynamického rozsahu. Signál po nastavení referenční úrovně putuje do samotného A/D obvodu AKM 5388, který zajistí převod do digitální podoby.

U vstupu do obvodu je provedena detekce vstupní úrovně v podobě dvou LED diod. První, zelená, již tradičně indikuje úroveň přibližně -20 dBFS a dává informaci o přítomnosti signálu na daném vstupu. Druhá dioda je červená a ve dvou stupních jasu - málo zářivá červená a hodně zářivá červená. První stupeň červené indikuje signál přibližující se limitací v úrovni -2 dBFS, plný jas indikuje úroveň 0 dBFS, při které ještě nedochází k limitaci, ale je to už od ní velice blízko (0,3 dB).

Veškeré další digitální operace již provádí „mozek“ ADI-8 v podobě FPGA od firmy Xilinx. Digitální převod se může odehrávat ve vzorkovacích frekvencích od 44,1 kHz do 192 kHz při rozlišení 24 bitů. Se stoupající vzorkovací frekvencí se zvyšuje maximální mezní frekvence od 20,8 kHz pro 44,1 kHz až po 90 kHz pro 192 kHz. Tyto hodnoty lze považovat za maximum, co se dnes ve studiové i pódiové praxi používá.

D/A

Jako druhou věc si probereme D/A převod. Po výstupu digitálního signálu z „ mozku“ ADI-8 je signál přiveden na kvalitní převodníky CS4398, které zvládají, stejně jako v A/D části, převod od 44,1 kHz vzorkovací frekvence až po 192 kHz. Jako zajímavost uvedu, že je možné jít se vzorkovací frekvenci dolů od 28 kHz a nahoru na 200 kHz. Podobně to lze uvádět u bitového rozlišení, které funguje již od 8 bitů do 24 bitů. To lze jistě výhodně použít při připojení starších digitálních krabiček a nástrojů, které kolikrát nemají v moderní době rovnocennou náhradu. Signál z D/A obvodu je dále symetricky filtrován a je upravena úroveň. Je zde indikace přítomnosti signálu pro každý kanál o úrovni přibližně -20 dBFS zelenou LED diodou. Druhá dioda je žlutá a indikuje polovičním jasem úroveň -2 dBFS a plným jasem 0 dBFS. Při této hodnotě také nedochází k zhoršení zkreslení. Úprava úrovně se nese v podobném duchu jako u A/D převodníku. Je zde volitelná úroveň výstupního napětí pro referenční úroveň digitálního signálu 0 dBFS. Opět jsou zde čtyři stupně, a to +4,2; +13; +19 a +24 dBu, která je dostupná jen na konektoru D-Sub. Výstupy jsou plně symetrické a vybaveny jsou jak konektory jack, tak D-Sub. Je zde použito balanced servo, které dovoluje uzemnit jeden výstup ze symetrického výstupu bez obav z vytvoření velkého zkreslení. Výrobce upozorňuje, že toto funguje jen pro výstupy jack.

Digitál

V digitální části najdeme optické rozhraní ADAT dostupné přes TOSLINK a přes konektor D-Sub je dostupné AES/EBU. ADAT umožňuje tradičně režimy osmi kanálů / 48 kHz nebo čtyři kanály / 96 kHz (S/MUX), případně dva kanály / 192 kHz (S/MUX4). Pro možnost použití osmi kanálů / 96 kHz a čtyři kanály / 192 kHz je vybaveno rozhraní ADAT ještě rozšířením AUX (druhý kabel ADAT). Použitelné je i to, že pokud není aktivní režim SMUX, je stejný signál jak na hlavním, tak i na výstupu AUX. Toto lze považovat za aktivní formu rozbočení signálu. AES/EBU je řešeno jako symetrické a galvanicky oddělené, dostupné na konektoru D-Sub. Na vstup D/A převodníku může být připojen i převodník SPDIF pomocí jednoduchého adaptéru, u kterého je v návodu uvedeno i zapojení. To znamená, že si vstup AES/EBU poradí i s komerční elektronikou.

Pro použití konektorů D-Sub konektorů dodává RME rozšiřující modul BOB-32, který na jedné straně má dvakrát čtyři vstupní a čtyři výstupní konektory (celkem 16) XLR pro AES/EBU, z druhé strany dvakrát konektor D-Sub. Modul se vyrábí i v analogové podobě jako BOB-16 a ve třech variantách - jen vstupní, jen výstupní anebo namíchané půl na půl. Použity jsou u těchto modulů kvalitní konektory XLR Neutrik a za cenu přibližně pěti tisíc je to dobré rozšíření.

Routing

Jako třetí část ADI-8 disponuje přepojovací částí digitálních rozhraní. Jedná se o osm módů digitálního propojení. Při použití prvních čtyř lze současně používat A/D a D/A převodníky, které jsou vždy vyvedeny na volné porty, které se zrovna neúčastní propojování. V popisu místo AES/EBU budu uvádět jen AES, i tak je to vcelku zamotané. Popořadě jsou to AES - ADAT, AES - AES, ADAT - ADAT, ADAT - AES. První je uveden vstup a druhý výstup. Další možnosti jsou již více zajímavé. Vstup AES, výstup ADAT a současně AES. Vstup ADAT, výstup AES a ADAT současně. To lze použít jako efektivní rozešití různých digitálních signálu mezi různá zařízení. V pořadí sedmé nastavení by se dalo nazvat křížové, vstup ADAT, výstup AES a zároveň i obráceně. Poslední možnost je jen propojení AES-AES a zároveň ADAT-ADAT. K tomu všemu propojování tam a zpět je možné si volit „hodiny“ interní 44,1/48 kHz a jeho dvoj- a čtyřnásobky. Časování je možné i externí z ADATu, AES/EBU a nebo externí Word clock. Všechny digitální vstupy indikují nepřítomnost hodin blikáním, po přivedení hodin se trvale rozsvítí.

Je vhodné v této souvislosti zdůraznit, že RME od začátku používá hradlová pole (FPGA), které si sama programuje, a zákaznické obvody moc nepoužívá. Hradlové pole se chová, jako by bylo zařízení postaveno z jednoduchých logických obvodů, ale s možností změnou firmware dělat úpravy. Takže žádné čekaní na procesor a jeho operační systém, než si uvědomí, že má na práci zrovna jinou činnost než aktualizaci, ale vše funguje pěkně jako na drátkách. Důsledkem toho je plná kontrola nad digitálním zpracováním signálu, velice krátké zpoždění, možnost opravy digitálního signálu, doladění jitteru, převody mezi datovými formáty tam a zpět a spousta dalších užitečných funkcí, jako je SteadyClock, která zajištuje správné zachycení hodin a jejich opravu. Nebo virtuální mixpulty, jako například v řadách fireface 800.

Mechanické provedení, manuál

ADI-8 je ve standardní 1U vysoké rackov= skříni. Čelní panel je v klasických barvách RME, má nerušivé indikátory (až na tu bílou LED diodu pro QS mode, která může sloužit jako lampička), naopak červené jsou dobře viditelné, pěkné jsou kontrastní popisky. Mechanických částí zde není mnoho, všeho všudy se jedná o šest tlačítek a jeden kolébkový vypínač. Tlačítka nemají jasně danou polohu, při přepínání (necvakají), ale fungují spolehlivě. Jedna drobná nectnost tu ale je: při vícenásobném sepnutí se začínají zpožďovat příkazy a začne být zřetelné zpomalení.

Je vidět, že přepínání je softwarově ovládané, to je ale vlastnost většiny nových krabiček. Lze to spíš považovat za hledání nedostatků na velmi povedeném zařízení. Dobré je, že si přístroj pamatuje poslední nastavení tlačítek při vypnutí. Zadní panel obsahuje veškeré konektory. D-Sub jsou přišroubované a pevné, BNC také. Konektory optického rozhraní ADAT jsou také bez jediné vůle, jen ty nešťastné jacky nejsou nijak přišroubované, jsou plastové a mají drobnou vůli. Je to škoda, jinak by se zařízení dalo považovat za dost nerozbitné. Je to asi úděl dnešní chorobně závislé „cost-down“ doby. Napájení je přivedeno euro konektorem. Jinak nelze mechanické konstrukci cokoliv vytknout.

Je jasné, že jsme museli rozebrat ADI-8 a zkontrolovali mechanickou konstrukci také zevnitř. Uvnitř najdeme tři desky plošných spojů. Spínací napájecí zdroj, destička s D-SUB konektory a optickými výstupy a velká hlavní deska na sklolaminátu. To je velice pochvalné, je naděje, že přístroj vydrží déle, než je záruční doba. Na hlavní desce se nachází FPGA „mozek“, převodníky, filtrovaní signálů, přizpůsobení úrovně a různé další obvodové harampádí nutné pro správnou funkci.

Manuál je, jak je již dobrým zvykem u RME, přehledný, ucelený, propracovaný, bez záludností, a v závěru jsou ještě podrobně rozebrány použité technologie a vlastnosti digitálních rozhraní. Doporučuji návod po zakoupení pečlivě prostudovat, je to dobrá studna informaci. Ještě jeden dobrý zvyk mají u RME: nakreslit na skřínku přístroje blokový diagram. Pokud potřebujete rychle něco přepojit, stane se diagram pomocníkem a nemusí se hned hledat manuál.

Měření

Neodolali jsme potrápit ADI-8 při měření. Ze všech možných kombinací jsme vybrali jen několik, snad nejvíce zajímavých. Vše bylo měřeno na zařízení APx 515 a AP 2700 od špičkové firmy Audio Precision. Proběhlo měření zkreslení THD+N, které odpovídá tomu, co udává výrobce. Například THD+N je udáno 0,0008 %, naměřeno 0,0006 %. Ostatní hodnoty také odpovídají, mezi velice důležité paří i odstup signál šum 114 dB.

Výrobce se chlubí nízkým zpožděním, v manuálu udává i tabulku výpočtu zpoždění a pro A/D sedí: 44,1 kHz udaná 0,28 ms - změřeno 0,28 ms, 192 kHz - udaná 0,05 ms - změřená 0,056 ms. Pro ilustraci ještě dvě hodnoty zpoždění. 48 kHz Analog - ADAT - ADAT - Analog: 0,543 ms, 48 kHz AES/EBU - AES/EBU: 0,043 ms. Zpoždění jsou to velice malá a jen dokládají um vývojářů z RME.

Ještě bylo změřeno, jak odpovídají referenční úrovně. A/D +4,2 dBu - -0,15 dBFS; +13 dBu - -0,24 dBFS; +19 dBu - -0,15 dBFS. D/A digitální úroveň 0 dBFS, nastavení reference: +4,2 dBu - +4,24dBu; +13 dBu - +13,1 dBu; +19dBu - +19,1 dBu. Z měření je vidět, že úrovně sedí velice přesně.

Na závěr ještě dodáme, že byly naměřeny přenosové charakteristiky, které odpovídají tomu, co je udáno v technických parametrech. Nic jiného bychom ani od RME nečekali.

Závěr

Solidní mechanické provedení, promyšlená koncepce, velice dobrý zvuk, u D/A převodníku jsem v této cenové kategorii neviděl lepší, spolehlivé fungování bez nutnosti použití PC. Za cenu jednoho přístroje máte takřka tři nezávislé funkční celky - A/D převodník, D/A převodník a ještě převodník digitálních formátů. Velice jednoduché a intuitivní ovládání, jen odezva na několikeré sepnutí tlačítek začne být znatelná. Po testu jsme ADI-8 nechali a prodejci nevrátili...

www:

www.rme-audio.de/en_products_adi_8_ds_mk3.php