Paco Castillo, model 204, 240 a 205 - test klasických kytar

Před půlrokem vyšel v Muzikusu test na zajímavou klasickou kytaru Paco Castillo z dílny španělského výrobce. Od té doby mi přistály doma další tři modely, a nezbylo mi tedy nic jiného, než samozřejmě kytary nějakým způsobem srovnat a popsat jejich klady i zápory. Všechny modely nesou stejnou pečeť výrobní kvality a rozdíly se budeme postupně snažit popsat.

Model 204

Jedná se o kytaru, která je v kvalitativní řadě výrobce na čtvrtém místě odzadu. Použité materiály tedy odpovídají ceně. Ovšem ne tak dílenskému zpracování. To je na vysoké úrovni a reprezentuje velmi dobře celou řadu nabízených modelů. Asi se nemůžeme divit, protože Paco Castillo je firma rodinná a zakladatelem je Jaime Julia Abad, hlavní konstruktér a manažer známé manufaktury Alhambra. Po neshodách s vedením akciové společnosti se rozhodl vyrábět nástroje ve své firmě ve Valencii. Spolu s ním nastoupil do manufaktury i Luis Julia, inženýr, který měl „na svědomí“ vývoj a nová technická řešení ve výrobě. Navrhl od roku 2002 mnoho nových modelů a také zavedl numericky řízené stroje. Stal se i hlavním programátorem. Další člen rodiny, Lucas, kytarář s velkými zkušenostmi také přispěl a rodinný podnik mohl začít. Stalo se tak roku 2009. Je to tedy značka, která se snaží teprve dobývat světové trhy, což jistě není snadné v tak obrovské konkurenci španělských rodinných firem. K tomu můžeme připočíst asijskou nadprodukci a mnoho výrobců v Americe; a navíc každá země má své vynikající mistry stavitele, Českou republiku nevyjímaje. Všechny kytary Paco Castillo mají ozvučnou desku z masivního dřeva - nejčastěji z červeného kanadského cedru. To se podepisuje na dobrém zvuku i u nejlevnějších modelů. Na ostatních materiálech se šetří. U dvěstěčtyřky tedy nalezneme na spodní desce a lubech překlížený indický palisandr s pěknou kresbou.

Deska je dělena jednoduchou světlou výložkou, použitou i na spodní část lubů. Když se podíváme dovnitř, tak ozvučná deska obsahuje pod kobylkou pět smrkových žeber, jenž se významě podepisují na kvalitě tónu. Po obvodu ozvučnice je také jednoduchá světlá výložka. Kobylka má dřevo z tmavého palisandru a zdobená je vykládanou výložkou z dřevěné barvené mozaiky. Ozvučný otvor zkrášluje velmi hezká dřevěná skládaná rozeta. Krk pochází ze dřeva honduraského cedru, který se používá na nejdražší modely klasických kytar. Stabilita je zaručena vloženým ebenovým pruhem. Na hmatník je použit již eben, na rozdíl od levnějších modelů, kde je palisandr. Hlava s typickým tvarem všech kytar Paco Castillo má opět krásný palisandrový plátek. Mechanika je zlacená a funguje lehce a bezproblémově. Celý nástroj je kryt lesklým pevným lakem nepříliš silné vrstvy. Model 204 tedy prezentuje již lepší, tedy nižší střední, třídu s laminovaným korpusem. Tato sorta je na trhu zastoupena asi nejvíce díky dobrému zpracování a hlavně cenou. Zvuk dvěstěčtyřky je velmi nosný, má sonorní basy a plné výšky.

Model 240

Tady se postupně dostáváme kvalitou k vrcholu. Materiály tedy již nejsou šizeny laminováním a máme co do činění s nástrojem celomasivním. Osvědčená stavba tedy obsahuje rezonanční desku z červeného kanadského cedru s hustšími léty než 204. Po obvodu je třívrstvá tenká výložka - eben-javor-eben. Rozeta je také lépe provedena a výložka na kobylce rovněž. Když se podíváme na spodní desku, tak má dělenou výložku již dvojitou, a tedy více ručního podílu práce, který se projevuje na celém nástroji. Konstrukcí a materiály se tedy dosti shoduje s nástrojem předešlým, ovšem je zde celomasiv - tedy korpus z indického palisandru. To se podepisuje na výsledném tónu velmi pozitivně - přibylo sametových hloubek a výšky jsou plné a jiskřivé. Tak sustain nebo-li délka tónu trochu poskočila. Pod kobylkou je také pět žeber, jejichž umístění, tvar a materiál určuje výsledné spektrum alikvotů, a tedy i bohatší tónové spektrum.

Krk honduraský cedr a hmatník eben. Stabilizační zpevňující proložka opět eben. Kytara je osazena luxusní zlacenou mechanikou vysoké kvality s černými rondelkami. Tady stojí za úvahu kupovat nástroj celomasvní za velmi dobrou cenu pro studenty konzervatoře nebo vyšších ročníků ZUŠ. Určitě svou kvalitou zpracování a tónem nemohou zklamat. Oproti konkurenci jednoznačně hovoří cena a španělský originální původ.

Model 205

Dvěstěpětka je vrcholným produktem v řadě vyráběných modelů. Proto je zde pečlivý výběr stavebních materiálů - opravdu již na pohled zaujme přední cedrovou deskou s nejhustšími rovnými léty a úchvatnou rozetou. Obvod je velmi krásně vyzdoben barevnou dřevěnou výložkou jako u nejdražších modelů těch nejvěhlasnějších světových značek. Je naprosto zřejmé, že chlouba firmy prezentuje to nejlepší, co lze v manufaktuře nalézt. To platí jak o nádherném dřevu, tak i ruční práci, které si musí každý povšimnout. Konstrukcí se všechny tři nástroje dosti podobají - ale... při zkoumání „střev“ se objevila pod kobylkou žebra v počtu sedmi. To se používá opravdu na mistrovské nástroje a každý stavitel dobře ví, o co se jedná. Kobylka je opět lépe provedena vyzdobena skládanou výložkou. Luby a spodní deska obsahují dvojitou výložku, ale ještě zdvojenou tenkými proužky. Krk honduraský cedr s ebenovým hmatníkem a pozor, změna - obsahuje dvacet pražců oproti obvyklým devatenácti na klasických kytarách. Zasahuje tedy do ozvučného otvoru, ale pouze u nejvyšších strun e a h. Zpevňující ebenový proužek na krku podobný jako u 240 - ale skládaný z pěti vrstev ebenu a javoru. Dojem ze špičkového nástroje umocňuje opět luxusní zlacená mechanika s černými rondelkami. Když budu hovořit o zvuku nástroje, tak musím jen v superlativech. Tady si rodina Julie Abad dala opravdu záležet a kytara snese srovnání s nástroji nejlepšími. Každý výrobce musí svou řadu modelů úměrně dávkovat ceně a použití, a to se zde dokonale povedlo. Při testování čtyř modelů (202 již vyšla v Muzikusu v čísle 2/2013) se měnilo jak zpracování, tak samozřejmě zvuk směrem k lepšímu. 205 prostě splní požadavky na profesionální výkon, jak kvalitou tónu, tak dynamikou a celým projevem. Hluboké sametové basy, výšky plné a znějící, s dlouhým sustainem.

Tyto tři modely také mají poněkud jiné rozměry. Tělo je hlubší, lub má nejmenší hloubku 100 mm a největší 107 mm oproti levnějším modelům (95-102 mm). Ostatní rozměry jsou víceméně standardem - šířka nultého pražce 52 mm, menzura 650 mm a šířka korpusu 380 mm. Profesionální klasická kytara musí na koncertě prostě naplnit sál hudbou. Dnešní nástroje mají nesrovnatelnou dynamiku s kytarami před například 40-50 roky. Škoda, že Paco Castillo nemá model s brazilským palisandrem Rio. Při jeho cenách by to byla jistě koupě století. :-)

Závěr a shrnutí

Velice musím vyzdvihnout ruční práci, velký podíl dřevěných materiálů na zdobení takřka u všech modelů. Vypadají nádherně a dobře hrají. Projevuje se zde poctivost, zkušenost a v neposlední řadě odpovědnost za jméno. To není v anonymní asijské produkci až tak zvykem. Zvukově se mnou všechny testované nástroje projevily vzhledem k pořízení nadstandardně. Za cenu více než přijatelnou u všech modelů můžeme u Paca Castilla vybírat do libosti. Doufám, že se tato poctivá práce etabluje na světovém trhu, i když víme, jak dlouho to může trvat. U španělských nástrojů někdy i stovky let, protože tam je kytara doma... Paco, držím ti palce!

www:

guitarraspacocastillo.com