Monumentálně vysoký, hlasitý, "pekelně" dobře hrající, ale také "pekelně" drahý. Takový je stowattový Marshall 1959, který je už čtyřicet let ikonou rocku. Pokud jste neměli štěstí, že se vám v minulosti podařilo tento kousek, který se vyráběl od roku 1969 do roku 1981, koupit, nevadí. Firma Marshall jej začala vyrábět znovu, stejným postupem jaký používala před desítkami let. Tedy ručně, s originálními součástkami pájenými na očka.
V polovině šedesátých let minulého století požádal kytarista Pete Townshend (The Who) výrobce kytarových aparatur Jima Marshalla, aby mu postavil silnější a hlasitější zesilovač, než byl jeho padesátiwattový Marshall. Jimův tým, v čele s Kenem Branem a Dudleym Cravenem, proto začal zakrátko poté experimentovat s prototypem zesilovače, kterému začali říkat Double 50. Nejranější modely nové "hlavy", která po čase dostala definitivní název 1959, tehdy osadili čtyřmi lampami KT66, dvěma padesátiwattovými výstupními transformátory a jedním masivním síťovým trafem. Firma postupně uváděla zesilovač do prodeje. Nabízela jej s boxem se čtyřmi reproduktory Celestion G12H-30, které tehdy montovala i do svých basových beden. Nový aparát se zakrátko objevil nejen ve výbavě The Who, ale začali jej používat také Eric Clapton v Cream či Jimmy Page v The Yardbirds a později i Led Zeppelin. Dnes se tomuto modelu, kterého se v letech 1966-1967 vyrobilo pouze dvěstěpadesát kusů (!), pro upřesnění říká Marshall 1959 JTM 100-Watt Plexi Top.
V roce 1969 firma Marshall přišla na trh s jeho zlepšenou verzí, která dostala název Marshall 1959 100-Watt Top. Lišila se především tím, že nový výstupní transformátor netvořily dva padesátiwattové modely, ale jeden stowattový, a síťové trafo produkovalo větší voltáž. Tyto změny měla na svědomí společnost The Drake Company, se kterou Jim začal spolupracovat. Marshallovi zaměstnanci se také rozhodli nahradit elektronky KT66 dvěma páry EL34 a vyměnili některé další součástky. K novému zesilovači, který se v této podobě prodával až do roku 1981, firma nabízela bedny 4 x 12",
8 x 10" a 2 x 15" osazené silnějšími reproduktory Celestion.
Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let pak byly tyto vynikající aparáty vytlačeny z trhu následujícími modely Master-Volume. Společnost Marshall se však na sklonku osmdesátých let k typům stowattových zesilovačů1959 vrátila v rámci svých reedic. Nejprve to byly typy 1959S reissue (1988), 1959X reissue (1991-1993) a nakonec 1959SLP reissue, který se vyrábí od roku 1993 dodnes. Přestože všechny tři reedice nezní špatně (modely 1959 reissue si oblíbili například Warren Haynes či Graham Coxon), zvukům původních kusů se zcela věrně nepřiblížily. Zřejmě z tohoto důvodu firma zařadila model Marshall 1959 do své nové edice Hand Wired.
Hand Wired
Zkratkou HW, či názvem Hand Wired označuje Marshall v posledních dvou letech aparáty, které jeho zaměstnanci vyrábějí ručně, stejně jako to dělali v šedesátých letech minulého století. Ručně motají výstupní transformátory a jednotlivé součástky, které jsou vyrobeny původním postupem, pájejí na očka. Díky této mravenčí práci mohou nabídnout výrobky, které znějí jako původní a dodnes vysoce žádané Marshally. Kromě zesilovače 1959HW najdete v katalogu s označením Hand Wired také dvacetiwattový zesilovač Marshall 2061X Lead & Bass 20 s bednou 2 x 12" (test Muzikus 08/05), osmnáctiwattové kombo 1974X (test Muzikus 01/06) nebo nyní nově stowattový zesilovač Marshall JTM 45 či limitovanou sérii "hlavy" s názvem Jimi Hendrix, osazenou lampami KT66.
Vzhled
Zesilovač s bednou nejenže výborně hraje, ale také skvěle vypadá. Černý box hlavy s "malým oknem", zlatým logem Marshall a chromovanými páčkovými vypínači, jako by přímo patřil na pódium festivalu Isle of Wight v roce 1970. Řemeslné zpracování je velmi pečlivé. Řekl bych, že kvalita je u tohoto modelu (stejně jako u předchozích Hand Wired kousků) vyšší než obyčejný marshallský standard. Černá koženka je pečlivě natažena tak, že na žádném rohu, ani při nejdůkladnějším prohlížení, nenajdete nepřesnost. Pod zlatým nápisem Marshall najdete takzvaný plexi panel. Právě podle tohoto použitého materiálu se zesilovačům dodnes říká Plexihead.
Na předním panelu najdete čtyři vstupy (dva výškové a dva basové - hlasitostní rozdíl mezi nimi je vždy 6 dB), potenciometry Presence, Middle, Bass, Treble a Volume 1 a 2, kterými se ovládá hlasitost jednotlivých vstupů. Vzadu jsou pak dva výstupy do beden, zástrčka pro síťovou šňůru a schránky na pojistky. Kromě toho je zde navíc přepínač impedancí, který u původního modelu nebyl. V šedesátých letech byl na jeho místě přepínač voltáže. To však není na škodu, právě naopak. Znamená to ale, že technici u Marshalla museli selektor impedance přidat do výstupního trafa. Nebojte, na autentičnost zvuku to žádný vliv nemá.
Zezadu i z vrchu zesilovače jsou větrací mřížky na dva páry koncových elektronek EL 34, které jsou od slovenského výrobce J. J. z Čadce.
Co je uvnitř?
Stowattový Marshall 1959 HW je celolampový dvoukanálový zesilovač, osazený třemi elektronkami ECC83 v předzesilovači a čtyřmi EL34 ve výkonové části. Součástky jsou pájeny na očka, stejně jako to dělal dříve Marshall nebo jak je dnes zvykem u custom výrobců. Všechny komponenty jsou od evropských a amerických dodavatelů. Najdeme zde i transformátory od firmy Drake a Dagnall, původní odpory, kondenzátory a potenciometry. Každá část zesilovače prošla pečlivou kontrolou. Steve Dawson, který má u firmy Marshall Hand Wired série na starost, k tomu na webových stránkách dodává: "Kde to bylo možné, osadili jsme zesilovač původními součástkami. Je tam například na zakázku vyrobený kapacitátor 50 nF, přesný, jaký se dával do starých modelů. A tak bych mohl pokračovat." Nějaké odchylky od původních modelů však podle něj lze najít, většinou ale vliv na zvuk nemají. Například pájecí deska je shodná pouze tloušťkou. Materiál je jiný, protože ten původní by dnes neprošel bezpečnostními normami pokud jde o hořlavost.
Použitá trafa jsou v tomto modelu od marshallova dlouholetého spolupracovníka Dagnalla. "S touto firmou jsme strávili opravdu hodně času při pozorování, analyzování a proměřování starých traf, abychom mohli vyrobit dokonalou repliku, která by byla charakterově i výkonově stejná," vysvětluje Dawson. Dodejme jen, že Marshall 1959 HW má přesné repliky výstupních transformátorů C1988, jaké Marshall montoval do zesilovačů v srpnu 1967.
Reprobedny 1960AHW
a 1960BHW
Ještě než přejdu ke zvuku, musím se krátce zastavit u páru reprobeden 4 x 12" 1960AHW a 1960BHW z masivní borovice, které jsou k tomuto modelu speciálně dodávány. Marshall se opravdu vyznamenal. Nejenže se vrátil ke vzhledu s nádherným plátnem (vzor pepř a sůl), které naposledy na své výrobky natahoval v sedmdesátých letech, ale také si vyhrál s reproduktory, v tomto případě s Celestiony G12H. Odborníci z Marshallu spolu s inženýry od Celestionu totiž testovali několik původních reproduktorů a snažili se vybrat vhodné parametry a zvuk. Aby se přiblížili starému soundu, nechali rovněž reproduktory projít takzvaným procesem zestárnutí magnetu, čímž dosáhli hutného zvuku s příjemnými výškami. Navíc snížili jejich rezonanci na 55 Hz oproti běžným 75 Hz, díky čemuž získaly neopakovatelný vintage zvuk. Všechny čtyři reproduktory nabízejí dohromady výkon sto dvacet Wattů při impedanci 16 ?. Pro doplnění: boční držadla jsou kovová a v levém horním rohu najdete stovkové logo, které je známé například z beden Jimiho Hendrixe.
Zvuk
Zesilovač jsem testoval přes kytary Fender Classic Player Stratocaster, Fender Custom Shop Telecaster, Fender 52´ Telecaster, Gibson 1974 Les Paul Deluxe a Gibson 1957 Gold Top. Nevím z jakého je to důvodu, ale vždycky když hraji na staré vintage aparáty, ať už to jsou Marshall, Fender, Vox..., hned zpočátku mě překvapí, jak úžasně zní kytara na čistý zvuk. Většinou má vyvážený plný tón, který skvěle táhne a příjemně se na něj hraje. Vůbec pak nepotřebuji zapínat nějaké hally, chorusy nebo kompresory. Prostě mě baví ten základní sound, ať už nastavím korekce jakkoli, vždycky zní dobře. Jestliže dám naplno výšky, tak má aparát více výšek, ale pořád je zvuk příjemný, a ne jedovatý. Pokud naopak stáhnu korekce na nulu, stále to hraje skvěle. Přesně tak zní i Hand Wired reedice Marshalla 1959. Pokud do něho "píchnete" kytaru, už vás nikdo nedostane pryč a hodina strávená s tímto aparátem vám uteče jako deset minut.
Jak vlastně aparát hraje? Je to ten archetypální rockový zvuk, který máte od mládí zasunutý někde v hlavě. Vezměte si strata a dostanete z něj zvuk, jaký znáte od Jimiho Hendrixe či Mika McCreadyho z Pearl Jam, s gibsonem na vás zase dýchnou Led Zeppelin a s "esgéčkem" třeba AC/DC. Samozřejmě je aparát ideální také k vytvoření vlastního zvuku, který bude vždycky přirozený a harmonicky bohatý. S každým úderem trsátka do strun se vám hned otevře tón, aniž byste před tím slyšeli nějaký ostrý atak, a díky jeho výkonu ucítíte mezi prsty závan vzduchu. Aparát je navíc ohromně "pevný", což oceníte při silných úderech na basové struny, se zapnutým krkovým snímačem.
Snad pouze velký výkon tohoto Marshalla znevýhodňuje. Kvůli sto wattům se ideálně hodí pouze pro velká pódia. Naštěstí zesilovač zní dobře i při malé hlasitosti, ale to se pak můžete rozloučit s tím, že by vám kreslil "konec". V menších klubech se to dá vyřešit tím, že z něj budete používat pouze čistý zvuk a zkreslení necháte na krabičkách. S těmi si totiž zesilovač skvěle rozumí. Vyzkoušel jsem přes něj hrát na Ibanez Tube Sreamer, Boss OD1, Jekyll & Hyde od Visual Sound či Trashmetal od firmy Ibanez a vždy jsem byl zcela spokojen. Nejlepšího zvuku jsme dosáhl, když jsem kytaru zapojil do pravého horního vstupu a spodní vstup jsem propojil s horním levým vstupem. Oba kanály pak fungovaly současně a nastavením obou hlasitostí jsem mohl výrazně ovlivňovat barvu i sílu zvuku. S fendery jsem přimíchával více pravého (basovějšího) kanálu a s gibsony naopak.
Nový zesilovač versus starý
Samozřejmě, že mi to nedalo a zesilovač 1959HW jsem porovnal s hlavou 1959SLP, kterou Marshall běžně továrně vyrábí, ale také jsem jej srovnal s původními starými modely.
V porovnání s dnešní marshallskou replikou 1959SLP s tištěnými spoji na celé čáře zvítězil Hand Wired zesilovač. Jeho zvuk byl mnohem příjemnější a přirozenější, s výraznějšími nižšími středy. "Moderní" replika 1959 SLP měla totiž jedovaté výšky a byla zvukově užší a méně dynamická. Velké rozdíly se ztratily až po řádném vybuzení.
O malinko hůř si hlava Hand Wired vedla při konfrontaci s originály. Měl jsem k dispozici tři z let 1969, 1973 a 1975 (totožně zapojena byla však jen ta první, ostatní už měly uvnitř jakési předchůdce "tišťáků"). Při porovnání bylo zřejmé, že všechny staré Marshally disponovaly ještě příjemnějším tónem než HW, který měl oproti svým předchůdcům také mnohem víc basů (a to i když jsem korekci Bass stáhl na nulu). Tak velký rozdíl jako při srovnávání s 1959SLP to však nebyl. Řekl bych, že zesilovač 1959HW hrál z devadesáti pěti procent stejně jako původní modely. Do dokonalosti mu chyběl jen kousek, tedy asi pět procent. Čím to je, jsem nezjistil. Ale třeba za čtyřicet let, až všechny komponenty zestárnou a ohrají se, bude jeho zvuk zcela stejný. Každopádně jej určitě vyzkoušejte.
Závěr
Stowattový zesilovač Marshall 1959 HW je ideální pro kytaristy, kteří milují blues a rock a chtějí dosáhnout naprosto dokonale věrného soundu britských aparátů z konce šedesátých let. Jeho velkou předností je neobyčejně dobrý zvuk, přesné napodobení původních modelů (tedy jak jen to bylo v dnešních podmínkách možné) a samozřejmě vzhled. Prostě nejde o žádnou náhražku či digitální modelování zvuku, ale o zopakování toho, co v muzice funguje již od roku 1969, což jistě potvrdí tisícovky kytaristů na celém světě. Vy se k nim teď můžete lehce připojit, tedy pokud máte nazbyt 59 990 Kč. Tímto se dostávám k jedinému vážnému nedostatku Marshalla 1959HW - jeho vysoké ceně.
Na druhou stranu, stejnou částku dnes zaplatíte i za aparáty zahraničních custom výrobců nebo za modely dnešních amerických firem velkých jmen, jako jsou například Matchless nebo Bad Cat. Takže pokud tyto peníze máte, nebudete investice do Marshalla 1959 HW litovat, protože tento zesilovač je "na celý život".
Info:
Stowattový zesilovač Marshall 1959 HW s bednami A či B 4x12" Celestion G12H je reedicí modelu ze šedesátých let minulého století, která je vyrobena původním postupem a ručně pájena tak, aby se co nejvíce konstrukčně i zvukově přiblížila dnes vysoce sběratelsky ceněným kusům. Doporučená cena 1959HW (hlava) je 59 990 Kč a 1960AHW (bedna) 26 990 Kč.
Plus:
jedinečný tón
přesné napodobení původního modelu
vzhled
Mínus:
vysoká cena
obrovský výkon, pokud hrajete pouze po klubech
