Tak nějak by se dala nazvat nejvyšší řada (pomineme-li úplně poslední model PF-1000 - startující nejspíš novou řadu) digitálních pian Clavinova. Zlí jazykové by mohli říci: "Že je to furt baví!", maje na mysli oddělení vývojářů Yamahy. Ono je na každém šprochu vždycky pravdy trochu a je pravdou, že kdo příliš nesleduje vývoj klávesových hudebních nástrojů Yamaha, nutně se v tom návalu musí ztratit. Firma totiž patří, podobně jako Roland a další mamuti elektronického hudebního průmyslu, k těm, kteří vyrábí kdeco, lidově řečeno - "fušují" do všeho možného. Ale pozor! Stíhají to rychleji a často i lépe, než my jednu věc pořádně! Takže našince už ani nepřekvapí, že Yamaha opět přichází s něčím novým, jelikož je tomu tak průběžně, ba nezřídka - jako právě v tomto případě - přijde rovnou s celou řadou (aby se to nepletlo).
Když přijdete do VIP krámu, taky se budete marně rozhlížet po cenovkách, jelikož je to netaktní. CVP není nejvyšší řadou jen tak pro nic za nic, integruje totiž známou řadu digitálních pian CLP, kterou však doplňuje vlastnostmi svých četných keyboardů, resp. těch lepších z nich - PSR/EZ/DGX. Pokud jste však dostatečně průbojní a trpěliví, tak se k cenám nakonec dopídíte, po absolvování obchodně-politicko-strategické túry seznámení nejprve s veškerými výhodami nástroje a zdůvodnění správnosti volby koupě právě této řady, což je strategie pozitivní a správná, v našich zeměpisných šířkách neřku-li nezbytná. Zvláště český muzikant musí totiž hodně zvažovat, do čeho investuje, peněz nazbyt nemaje (každý přece sní o tom, že jednou tomu bude jinak a právě on bude jedním z prvních). A u CVP ceny startují na cca sedmdesáti tisících a jdou až do dvou set. Na druhou stranu, VIP zboží s sebou nese určitou záruku kvality (většinou), takže pravidelný host ví, proč jej chce.
Dědictví řady CLP
Piana CVP dostala do vínku to nejlepší, co mohla - 88 kláves s kladívkovou mechanikou, což samo o sobě je velmi smysluplný dárek. Na klasických hudebních školách (dříve LŠU, dnes ZUŠ) budete sice v převážné většině nejspíš marně hledat jakákoliv digitální piana, jelikož zcela důsledně vzato a lapidárně řečeno, klasickou strunu, do které něco praští, nic nenahradí a klasicky školeného klavírního korepetitora nad padesát let (kterých je na těchto školách mimochodem většina - vhodné téma k zamyšlení vám mladším od fochu) ani nemá smysl začít přesvědčovat o něčem jiném - čest výjimkám! Inu, je to pravda a není to pravda, záleží na tom, jak se to vezme. Zajímá-li vás, jak probíhá vývoj klaviatury, která se snaží co nejvíce přiblížit té klasické - klavírní, od samého začátku, odkazuji na srpnový Muzikus a jeho Téma měsíce. Všichni ostatní vězme, že vývoj v tomto směru jde velmi důrazně a mílovými kroky vpřed. Není dnes už na trhu výrobce klávesových nástrojů, z těch větších a velkých, který by se tématu kladívkové mechaniky mohl vyhnout a zůstat úspěšný (viz test Casio PS-20). Naopak je velmi zajímavé sledovat, jak opravdu velmi různé a různě zdařilé cesty k této simulaci vedou. Mezi ty nejpodstatnější body, určující kvalitu a také cenu kladívkové mechaniky, patří jistě dnes už vcelku běžná simulace rostoucí zátěže klávesy (díky těžšímu kladívku v reálu) směrem do basových tónů, tedy zprava doleva. Simulace je nazvána podle výrobce různě (vždy patentovaná), u Yamahy např. Graded Hammer, ve čtyřech úrovních. Jiným hlediskem, již méně obvyklým, je modelování rozeznění ostatních, netlumených strun při úhozu kladívka, zvaným naopak univerzálně Sympathetic resonance. A pouze u nejpokročilejších výrobců se setkáte také se simulací rozeznění ozvučné skříně při zaznění jakéhokoliv tónu, případně simulací zachvění všech strun v okamžiku sešlápnutí pedálu sustain, kdy se v reálu "odlepí" tlumítka od strun. U řady CVP, kromě uvedeného, přichází firma Yamaha ještě s jednou novinkou. Simulace respektuje chování struny v okamžiku uvolnění klávesy, tedy situaci, kdy každý běžný sampl u digitálního piana libovolného výrobce a typu jde v závěru pravidelně lineárně k nule. Zde je důsledně respektováno chování reálné struny, která vlastně nikdy linearitu nedodržuje, ostatně, jako cokoliv jinde v přírodě. Tuto novou vlastnost si Yamaha patentovala jako Key-Off. Každá firma razí v podstatě svou vlastní cestu přiblížení se k reálu, a pokud si kladete otázku, kdy a jak tohle skončí, netrapte se tím a odpovězte si rovnou - neskončí. A je to logické. Vždyť ani klasický klavír nemá jednu univerzální mechaniku, ale slyšíte o anglické či německé mechanice, o celopancéřovém pianu apod. Technologií výroby je celá řada. A samozřejmě že z nich v principu vycházejí i dnešní tvůrci hammer mechaniky u digitálních pian. Každá z těch patentovaných a vskutku logických fint dnešní simulace vyvážení a zatížení klávesy je nápaditá a vede ke kýženému cíli, sice více či méně rychle a dobře, ale zato vždy a stále víc. Ale abychom byli spravedliví, nesmíme zamlčet jeden mimořádně důležitý fakt, který naštěstí nemohou popřít ani ti nejzarputilejší odpůrci čehokoliv digitálního (tedy "odporně umělého") v klasických hudebních školách všech stupňů. Vývoj simulace pokročil natolik, že klasický nástroj je v určitých směrech už dnes dokonce překonán a nikdy už tomu nebude jinak! Typickým příkladem je třeba repetice, což je opakování téhož tónu. Kladívko u klasického klavíru má svou tíhu a tedy i setrvačnost, podle použitého typu mechaniky se rychlost návratu kladívka do výchozí polohy jemně liší. Nicméně existuje zhruba stejná hranice reálných možností rychlosti opakování tónu na jedné klávese pro všechny z nich. A ta je dnes již významně překonána (ovšemže ne u všech typů a výrobců kladívkové mechaniky), díky zcela jiným technologickým postupům výroby a chodu mechanik u digitálních pian, umožňujících mnohem rychlejší chod i návrat kladívka. Jednotlivé systémy se od sebe, dle výrobce, navzájem liší mnohem výrazněji, nežli tomu bylo kdysi, takže někteří mají co dohánět. Ne, že by tato vlastnost byla životně nutná právě pro to vaše piano, vždyť kolikrát za život budete tímto krkolomným (přesněji řečeno "prstolomným") způsobem hrát? Ale budiž důslednosti učiněno zadost. Polyfonie CVP je od 64 hlasů až po 256 (CVP 209).
Dalším dědictvím jsou zasouvací kryt klaviatury a tři pedály. A ani zde nejsou meze možností ohraničeny. Taková zdánlivě jednoduchá věc, jako pedál, může - dle konfigurace (a snad i konstelace) - nabývat nejrůznějších variant přepínacích, zesilovacích a dalších funkcí! Zvláště, jsou-li po ruce (či spíše "po noze") dokonce tři. U CVP pedálů jsou to např.: volume, sustain, sostenuto, soft, glide, portamento, start/stop a další.
Samply
Pokud se týká klavírových samplů, "pan Yamaha" by mohl, po vzoru Johna Hammonda z Jurského parku, říci: "Na ničem jsme nešetřili!" Jsou vydařené, u levnějších jsou stereo, u dražších navíc samplované ve třech vrstvách. Nástroj, na kterém byly samply vyráběny, je koncertní křídlo Yamaha CFIIIS. Samply byly snímány s vysokým rozlišením a za všech možných okolností, jaké mohou při hře nastat. Tedy při různé dynamice a různých stylech hry. Bezesporu důležitým parametrem pro výslednou kvalitu zvuku je velikost paměti ROM, ve které jsou samply uloženy. Tato velikost je od prvního do posledního modelu výrazně různá - 5, 22 a 31 MB. Nejen školené ucho ladiče dokáže při pozorném naslouchání rozlišit různá chvění samplů a určit tak jejich počet, resp. bohatost zvuku klávesy. Budete-li se hodně snažit, dokážete to možná i vy. Je velmi důležité, jakým způsobem na klávesu uhodíte, jelikož AWM stereo samply pokrývají celé spektrum intenzity úhozu, od pianissima po fortissimo. Počet bank samplů 30 (201-207) a 50 (209) se u modelů příliš neliší, ale důležité je, jak velká paměť je pro ně aktuálně k dispozici, tedy, kolik jich může zaznít současně. Do 5 MB u 201/203 se jich holt mnoho nevejde, 22 MB u 205/207 je výrazně lepších a souvisí přímo s třívrstvým samplováním. Nejlépe je na tom (samozřejmě) model 209, jehož 31 MB je sice využito rovněž třívrstvými samply, ale navíc vstupuje do hry 20 bank samplů, speciálně sejmutých na modelu CLP-990 pro střední, nejfrekventovanější část klaviatury, jako jakási přidaná zvuková podpora.
Další výbava CVP
Se zvukem piana a samply úzce souvisí již tradiční typické "yamaží" tlačítko Grand Piano 1, které nakonfiguruje celý nástroj v mžiku na co nejlepší výraz klavírního zvuku, tedy včetně efektů, jako je reverb, aj. Ostatně i další výrobci začínají toto užitečné tlačítko "opisovat".
Hráči všech věkových kategorií znají obligátní problém se zavíráním not, které není možné přidržovat otevřené, na což ale vůbec nepomyslel Tvůrce, když hnětl člověka a vybavil jej (pouze) dvěma rukama. Za to na něj myslí Yamaha a vybavila jej (kromě oněch dvou rukou) ještě malými kovovými klipsami na stojanu, jež si hravě poradí s každým svéhlavým notovým sešitem.
Metronom je podstatná součást systému výuky každého muzikanta, pianisty nevyjímaje. Yamaha zde přichází s novinkou, kdy tento přístroj nejen kliká různě rychle a s akcentem na různou dobu, jak jsme zvyklí, ale dokáže doby také odříkat a to v šesti jazycích (na světovou češtinu si dovolili pozapomenout)!
Devět druhů ladění a mikroladění je specialita, na kterou je Yamaha právem hrdá.
LCD displej je univerzálním komunikátorem mezi nástrojem a hráčem, u verzí 207/209 barevný, s rozlišením 640 x 480, volitelným pozadím a možností psát texty (bez háčků a čárek). Můžete si natáhnout vlastní obrázek přes přímé propojení s počítačem To Host.
Máte chuť si zazpívat s U2 nebo místo Joplin? Od modelu 203 můžete využít karaoke, tolik fascinující bláznivé popcornové Američany (učíme se od nich velmi rychle kdejakou ptákovinu, ale na rozdíl od kupříkladu Halloweenu tahle má aspoň trochu smysl). Drobné objasnění pro neznalé - karaoke je jednoduché odečtení frekvenčního pásma, kde se obvykle vyskytuje v písni zpěv, což má za následek, že zpěv z nahrávky zmizí a kupříkladu Na Vlachovce budou hrát, jak vy budete pískat! Prostě zapíchnete mikrofon a můžete začít. Ale nejde tu jen o to, Clavinovy vás umí vést i při nacvičování skladby v doprovodech či sólech, step by step.
Na vestavěnou disketu můžete ukládat nejen songy v MIDI formátu (SMF, ESEQ, XF), ale také styly, noty jako bitmapový obrázek, hlasy, nastavení systému a MIDI, uživatelských efektů, data Music Finderu (vyhledávače stylu a hlasu až z 2500 nahrávek) a také obrázky pozadí a textů.
Vytvoření vlastních nahrávek je jednoduché, buď nahrajete celou skladbu najednou, tak, jak je, nebo můžete nahrávat více nástrojů na více stop a méně zruční i datlovat notu po notě.
Sound Creator umožňuje částečně přetvořit existující zvuk na jiný. Nejde o syntetizér v pravém slova smyslu, jen o úpravu některých parametrů daného zvuku.
Přes Aux In konektor můžete zapojit libovolný audio zdroj a doprovázet např. Jimiho Hendrixe z CD, příp. Video Out (cinch konektory) vyvést do TV a zapojit do zpěvu celou rodinu. Audio systém má 2 x 40-60 W (dle modelu).
A hmotnost? Taková netaktní otázka. Od 56 (201) do 84 kg (209)! Taky "hamburgrová".
Suma sumárum
Nová řada pian Yamaha Clavinova CVP je určena pro postavení na jedno místo a permanentní používání, nejlépe doma. Je to dáno především jejich hmotností, ale i vlastnostmi. Je to zábavní centrum pro celou rodinu. V "plné polní" jsou to luxusní modely za příslušný peníz.
Info:
Yamaha Clavinova CVP je řada pián s kladívkovou mechanikou. Ceny s DPH: 201 - 69 999 Kč, 203 - 84 990 Kč, 205 - 114 990 Kč, 207 - 149 990 Kč, 209 - 199 990 Kč.
Plus:
všestranné zapojení do audio systému v domácnosti
kvalitní samply piana
možnost stahování a upgrade všeho možného z YamahaMusicSoft.com
Mínus:
váha (není tak důležitá)
bohužel ani tak obrovský trh v Česku si nezaslouží jediný lokalizovaný produkt
u nižších modelů u Piana mírně vyráží některé tóny (občasná bolest digitálních pian)
příliš chemické barvy Voices
