Istanbul Agop XiST - činely tureckého výrobce

Nákup činelů je tajemná alchymie. Je nejen potřeba mít představu o tom, jaký zvuk ve spektru vašeho setu postrádáte, ale vybrat nový činel tak, aby zapadl k těm stávajícím. Vyplatí se vláčet těžký futrál do obchodu a tam si ke zvuku své současné sestavy činel zvolit. Podobné je to s nákupem celé nové sady. Je nutné vybírat tak, aby zvukově seděly k sobě bez kompromisů. Nejsou to bubny a později už je nijak nenaladíme ani jim nevyměníme blány. Proto jsem byl také většinou skeptický k nejrůznějším setům, které hrozily nemožností najít si činely opravdu pasující k sobě.

Pravda je, že dříve se tato skupina rekrutovala především z nejnižších řad nabídky výrobců, a leckterý cynik by namítl, že je to tedy stejně jedno, protože u těchto z nepříliš ušlechtilých slitin a strojově vyráběných talířů jsou odchylky jednotlivých kusů menší. Respektive že v té a té řadě by „nehrál“ stejně tak kusový crash, jako ten „krabicový“. Ovšem na zpětnou obhajobu levných setů musím vzpomenout například na sadu Meinl Headliner, kterou jsem testoval pro Muzikus před nějakými šesti lety, a tento levný mosazný „krabicák“ dal vlastnostmi na frak i svým dražším bronzovým kolegům MCS.Ale zpět k dnešnímu testu. Uvedl jsem ho úvahou o pověsti činelových setů, abych sebe i vás dopředu zbavil předpojatosti vůči setům složeným výrobcem. Tentokrát se totiž jedná o jiný level.

Na úvod

Istanbul Agop XiST jsou představovány jako moderně designované profesionální činely v zajímavých cenových relacích. Řada zatím obsahuje dvě velikosti ridu, jednu 14” verzi hi-hatu a pět crashů v rozměrech od 16” do 20”. Není důvod nepředpokládat, že časem dojde k rozšíření o další modely, jak bývá při uvádění nových řad na trh zvykem. Tureckou značku Istanbul Agop určitě není třeba představovat, a proto se můžeme věnovat rovnou předmětu našeho dnešního zájmu.

Speciality setu

Především je tu proklamovaný individuální výběr činelů. To považuji za velmi důležité. Nemyslím, že by to probíhalo kdovíjak detailně, ale pokud někdo před složením setu do krabice činely opravdu oklepne a v případě výrazného nesouladu prohodí kusy za jiné, mělo by to nést své ovoce. A jaké jsou ty další speciality? Jednak je to šité pouzdro zdarma, ovšem to bych nechal v těch překvapeních až na třetím místě. Spíš stojí za zmínku to, že v sadě není obvyklý jeden, ale hned dva crashe: 16” a 18”.Jednak to tedy znamená, že spolu s 20” ridem a 14” hi-hatem máme pohromadě potřebné osazení pro běžné použití v kapele. Na tohle se už dá v pohodě odehrát koncert. No a potom je tu nezanedbatelná skutečnost, že dalším crashem „zdarma“ (jak je v propagačních materiálech anoncován) získáváme oproti součtu cen kusů kupovaných zvlášť k dispozici tytéž činely o téměř tři a půl tisíce levněji. To už je v peněžence znát a je to výrazný argument proč se XiST sadě podívat na zoubek.

Jak to blýská?

Ještě než se dostanu k odpovědi na téma zvuku nástroje, řekl bych něco o tom, co lze před jeho použitím spatřit. Činely jsou provedeny v lesklé úpravě „Modern Briliant Finish“. Řada je krom toho v jednotlivých kusech dostupná také v tradičním povrchu „Traditionally Lathed“, ale to se netýká výběru setu.Činely jsou váhovou kategorií zařaditelné do středních hmotností a z hlediska profilové hloubky a způsobu tepání by se daly označit jako typické „moderní“ modely: jemně vysoustružené drážky na jinak téměř hladkém povrchu těla, pokrytém jen drobnými údery kladiva. Středně hluboký profil, poměrně malé a nízké pupky...

Podobný způsob zpracování je možné najít pod různými modelovými označeními u většiny tureckých výrobců i jejich americko-kanadských příbuzných a takto koncipované modely s sebou vždy nesou určitý punc měkkosti i průraznosti. Ani XiST se z tohoto charakteru nevymykají.V poměrně pevně působícím pouzdře jsou jednotlivé kusy uloženy v prodejních igelitových obalech. Pouzdro ale tvoří pouze vnější polstrované stěny. Zde tedy přece jen malá výtka vůči výrobci - pro takovéto nástroje by se vyplatilo zainvestovat víc a dovnitř pouzdra umístit ještě přepážky pro jednotlivé činely. Takto je na majiteli, aby si poradil sám - například vystřižením filcových vložek. Igelitky pro harcovnický provoz nejsou právě praktické řešení a po krátkém čase je muzikant úspěšně potrhá a poztrácí.

Jak to břinká?

Jak lze čekat už podle výše popsaného vizuálního ohledání, XiST jsou směřovány ke svítivějším zvukovým škálám. V charakteru si ale přitom zachovávají jemnost sustainu a citlivý náběh ataku. Svůj turecký původ rozhodně nezapřou, v barvě rezonance je pod moderním charakterem pořád cítit příjemná hloubka. Přesto je jasné, že modelová koncepce je zaměřena hlavně na vytvoření nástroje moderně „vyekvalizovaného“ a připraveného do spektra zvuku kapely přidat především svit. Zajímavé je vždycky pozorovat rozdíl mezi dojmem ze zvuku samotného činelu a poté téhož, znějícího v celé sadě a s dalšími nástroji. Přísné měřítko to bývá zejména u ridu a jeho poměru ataku a doznění. Ride z řady XiST je z rodu měkčích rozsvícených modelů s delším dozněním a s atakem zapuštěným víc do celkové rezonance. Byl jsem proto zvědavý na to, nebude-li se při použití s kapelou jeho zvuk slévat. Příjemně mě překvapil. Údery byly stále dobře čitelné, a přestože delší sustain činelu vytvořil mezi jednotlivými ataky poměrně silnou hmotu, neměl jsem dojem, že bych dozvuk potřeboval nějak zkrátit podlepením činelu páskou a podobně.Ani pupek se při úderu nenechal zahanbit, a to i přes to, že na tento typ činelu jde spíše o menší rozměr, než bývá zvykem. Je třeba počítat s tím, že se proto nejspíš tento rozměr pupku nezavděčí těm, kdo hledají silný agresivní bell. Já ovšem naopak přičítám menšímu pupku výrazný podíl na velmi milé vlastnosti tohoto ridu.Je ho totiž bez problému možné použít jako velký a mocný crash. Při hranovém úderu se ride rozsvítil stejně měkce a velmi podobně jako menší crashe a barevně i hlasitostí s jejich škálou pěkně ladil (že by se opět připomínal výběr při kompletaci sady výrobcem?). Protože často při hře na ride kombinuji údery na plochu i údery hranové, tento činel se u mě díky tomu zařadil do kolonky „oblíbené“.Oba crashe měly podobný charakter náběhu, jako jejich větší kolega. Sustain měly vyrovnaný a měkká barva dozvuku neobsahuje žádné příměsi sklovitosti nebo kovové zázněje. Oba crashe znějí velmi příjemně a dají se určitě zařadit do kategorie univerzálních. Hi-hatka je barevně opět „ze stejného pytle“. Svítivý ale měkký a jakoby ekvalizovaný zvuk. Je pravda, že z ní nejde získat až tolik barevných nuancí jako z naturálnějších modelů, ale ve zvuku celé kapely funguje opět výborně a barevností je umístěna tam, kde má hi-hatka ve spektru nástrojů ležet. Není to rozhodně ten typ, který při sešlapu krátce a poslušně „tiká“, je divočejší a charakterem si říká o uvolněnější sevření. Poskytne pak hráči solidní syčivý fundament, který dodá kapele energický puls.

Takže

Takže by se slušelo nějaké shrnutí a také informace o pořizovací ceně setu. Tou bych začal. Sadu Istanbul Agop XiST včetně obalu můžete pořídit za celkových 11 800 Kč. Cena samostatných kusů v této řadě by přitom byla v součtu 14 440 Kč. V pořízení činelů v rámci testované sady je tedy ukryta tato jasná výhoda, ke které připočítejme ještě zmiňovanou selekci a spárování jednotlivých kusů při výstupní kontrole. Sada na mě působila dojmem kompaktnosti, a tak nemám důvod pochybovat o efektivitě tohoto opatření.Přestože jsou testované činely svým charakterem předurčeny především pro použití v rock-popovém ranku, představit si je dovedu i v bigbandu nebo „plesovce“. Lze proto říct, že na trhu je činelová sada, která vykazuje plně profesionální parametry, a její pořizovací cena se přitom pohybuje v relacích nástrojů pro začínající nebo méně majetné muzikanty. Co víc si lze přát?