Genz Benz GB 212G-Flex - Dynamit ve dvou reproduktorech

Informace o českém zastoupení pro mě doposud neznámé firmy Genz Benz se ke mně donesla právě v době, kdy jsem koketoval s myšlenkou změnit své reproboxy za jiné. Bez očekávání čehokoliv jsem se vrhl na Google a snažil se o reproboxech této firmy najít nějaké informace. A musím říct, že superlativní hodnocení bedny GB 212G–Flex na různých serverech mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl tento kytarový reprobox vyzkoušet. Ale nejdříve si řekněme něco o samotné firmě.

Kdo je Genz Benz?

Firmu Genz Benz založil v roce 1983 profesionální hudebník Jeff Genzler se svou ženou a ani dnes není firma o mnoho větší – čítá všehovšudy 11 lidí. V jejich portfoliu nalezneme kompletní kytarové a basové ozvučení, tedy zesilovače, komba a reproboxy, dále monitory a reproboxy pro malé PA systémy. A teď již k testovanému reproboxu.

Popis

GB 212G–Flex je, až na pár výjimek, klasickou dvoureproduktorovou bednou. Z jakého materiálu je vyrobena, se bohužel nedovíme ani na stránkách výrobce, ale poklepem po celém jejím povrchu jsem nezjistil nic, kvůli čemu bych ji nemohl přirovnat k solidnímu kusu nábytku. Dílenské zpracování je na vysoké úrovni – vše na sebe doléhá, jak má, nikde žádný nedotažený vrut nebo nedejbože, aby některý nesl stopy po šroubováku... Prostě na bednu je radost pohledět, není to žádný low-end. Kromě přední stěny je celá potažena černou polohrubou koženkou a chráněna osmi černými kovovými rohy. Většinu přední stěny zabírají dva dvanáctipalcové 75W reproduktory GBE 1240–V75, o kterých se na stránkách firmy dozvíme dále pouze to, že jsou vyrobeny v Anglii. Reproduktory jsou k bedně přišroubovány zepředu na zalomené ozvučnici, takže oba reproduktory hrají trochu do stran mimo osu reproboxu, čímž se o něco zvětšuje vodorovný vyzařovací úhel. Pod reproduktory jsou čtyři bassreflexy o průměru zhruba sedm centimetrů a celá přední strana je pak překryta kovovou síťkou. Na zadní straně nalezneme mírně zapuštěnou plastovou destičku se čtyřmi zdířkami jack 6,3 mm, které umožňují použití jak stereofonního, tak monofonního zesilovače. Při mono zapojení je navíc možnost připojit k bedně ještě jednu. Kromě těchto čtyř jacků už na zadní straně není nic, tedy ani žádný přepínač na změnu ohmáže či režimu mono-stereo. Toto pojetí mám raději, nepoužívané zdířky mohu přelepit izolepou, čímž se propojení se zesilovačem stane naprosto blbuvzdorné, a také se nemusím bát, že mi někdo zastrčí zesilovač do špatně „přepnuté“ bedny. Nehledě na to, že takový přepínač určitě nebude mít nulový odpor. Škoda jen, že destička se zdířkami je zapuštěna pouze necelé dva centimetry, konektory připojených kabelů tak zbytečně trčí do prostoru a říkají si o malér. A můj záporný postoj k tomuto nešvaru nezmění ani fakt, že to takhle dělá většina výrobců.

V bočních horních hranách jsou umístěna plastová ucha na přenášení a za toto řešení musím výrobce pochválit. Nejenže se takhle bedna skvěle nosí i jedním člověkem, ale nemusíme mít starost ani o svá zápěstí (někdo na nich dokonce nosí hodinky či náramky...).

Ještě nám zbývá otočit bednu vzhůru nohama a – kromě čtyř gumových nožek tu nic jiného k vidění není.

Zvuk

Testování reproboxu probíhalo v téměř nejlepších možných podmínkách (nejužitečnější test je přímo v nahrávacím studiu), totiž při zvukové zkoušce a následném koncertě. Po zapojení boxu k zesilovači jsem byl okamžitě překvapen, s jakou bravurou, artikulací a tlakem bedna zvládá „hutné metalové riffy“. Dokonce i zkusmé přidání basů „až nadoraz“ nedělalo „džíbíčku“ žádné potíže. Stále mělo neuvěřitelně srozumitelný přednes, žádné huhlání nebo snad dokonce přebuzení se nekonalo. Naopak, basy byly vyzářeny přesně těmi správnými frekvencemi, které šťouchají do žaludku. Kvalitou nezaostávaly ani středy a výšky, které ani s ušima přímo v ose reproduktoru nijak nebolely, což, jak známo, není u kytar nic samozřejmého. Trochu jsem si dělal obavy, jak se díky čtyřem bassreflexům podaří tento box nazvučit, ale ukázalo se, že mé obavy byly naprosto neopodstatněné. Takže... po několika minutách hraní jsem byl rozhodnut – tuhle bednu si musím koupit! Pocit ze zvuku, jaký mě z pouhých dvou reproduktorů obklopil, se dá jen těžko popsat. Nejblíž skutečnosti asi bude, když řeknu, že jsem si připadal jako bych omládl o deset let. Perfektní přednes na všech frekvencích, neuvěřitelně čistá artikulace i při záměrně přehnaných basech, zvuk správně vrčivý, ale přesto velice kultivovaný, velmi rychlá odezva na hru (jako by bedna chtěla tón vyzářit dříve než jej zahraju), nadstandardní hlasitost ve srovnání s jinými boxy. Až se tomu nechce věřit, že by tento mrňous oplýval samými superlativy. Ale nemohu jinak, zápory jsem při testování hledal velmi pečlivě, ale nějak se mi nepodařilo žádné nalézt.

Dodatek po měsíci používání

Od doby koupě je se mnou bedna na každém koncertě a stále na ní nemohu najít žádné nedostatky. Potenciálním zájemcům ale přesto musím sdělit: kmitočtový rozsah bedny je posazen poněkud níž, takže jestli prahnete po zvuku Joe Satrianiho nebo podobném, tento box nebude pro vás tím pravým. Jestli je ale vaší modlou např. zvuk Johna Petrucciho, pak vám GB 212G–Flex mohu jenom doporučit.