Fishman TriplePlay - kytarový MIDI snímač
Kytarový MIDI snímač Fishman TriplePlay
Bezdrátová revoluce aneb kabel není přiložen.
Pokud je řeč o kytarových syntezátorech libovolného výrobce či stáří, pak bude společným jmenovatelem tlustý kabel mezi ním a kytarou. Jenže přišel Fishman...
Kudy na věc?
Kytarové syntezátory nemají lehkou práci. Musí rozpoznat šest nezávislých tónů a ty dále zpracovat. Sejmutí pouze jedním snímačem se projevilo jako technicky nerealizovatelné. Abychom získali pro každou strunu dynamiku a výšku tónu, je potřeba snímat každou zvlášť. I přes určitou stagnaci v posledních letech má Roland mezi kytarovými syntezátory výsadní postavení. Jeho vývojáři vymysleli a prokousali hlavní kus cesty. Snímač GK-3 spolu se syntezátory GR tvoří nezpochybnitelný etalon. Proto se tam, kde to bude možné, pokusím uvést vzájemné porovnání.
Fishman se se svým MIDI snímačem nepokouší o nemožné a jde zavedenou cestou. Fyzické provedení je podobné ověřené koncepci rolandovských GK. Šest minisnímačů je umístěno v kompaktním pouzdře resp. snímači. Ten je napevno spojen kablíkem s kontrolérem. Na něm jsou ovládací prvky a signalizační LED dioda. Místo standardního výstupního třináctipinového konektoru přichází slibovaná revoluce: Žádný konektor se nekoná, protože signál je přenášen bezdrátově! Posledním článkem je malý USB přijímač. Vypadá jako klasický flash disk, s kontrolkou a jedním tlačítkem.
Tím je řečeno vše podstatné: Jede to bezdrátově, je nutný počítač. Kdo chce, může už zbytek testu přeskočit. Ale kdo je napnutý, co dalšího tahle věcička dovede, nechť pokračuje ve čtení.
Co umí?
Primární a jedinou funkcí snímače je převod kytarové hry na MIDI. Je nezbytný počítač (i když toto by se mělo dát obejít, viz dále). Kytarový zvuk z normálních snímačů se přenáší úplně normálně (bez ohledu na MIDI snímač), tedy kabelem. To je velmi rozumné, protože přenos kytarového signálu kabelem mezi GK a GR byl nepoužitelný a každý normální hráč se tomu stejně vyhnul. Na druhou stranu, když už je tady vysílačka, tak se možná mohl výrobce zamyslet i nad vstupem pro kytaru... Ale nechtějme všechno najednou. A pokud chceme, zapojíme si kytarovou vysílačku a jsme bez drátů úplně. Což už je docela jízda...
TriplePlay umí vše, na co jsme od kytarových syntezátorů zvyklí. Změna ladění bez nutnosti přeladit fyzicky. Takže třeba open D ladění získáme pouhým klikáním myší. Hmatník lze rozdělit na čtyři různé nezávislé zóny (split) ve tvaru obdélníků. Tady můžeme mít jiný zvuk podle polohy na hmatníku i podle strun. Lze udělat transkripci hry, převod na noty či tabulatury. Můžeme si každou strunu posílat po samostatném MIDI kanálu. Dá se nastavit odezva na dynamiku nebo ji úplně vypnout.
Ergonomie
Kontrolér obsahuje baterii, která se nabíjí se přes malý USB konektor. Nese přepínač kytara/kytara + synt/synt. Dále kolečko hlasitosti. A čtveřici tlačítek, souhrnně nazvanou D-Pad, využívanou pro ovládání software přímo na kytaře. Vymyšleno je to dobře, hodně operací zvládneme, aniž bychom museli sahat po myši. Co se týče ergonomie, je vše v pořádku. Pokud budeme srovnávat, pak klasický GK-3 se ovládá o chloupek lépe.
Kontrolér obsahuje vestavěnou baterii. Ta plné úrovně dosáhne asi po hodině a půl nabíjení. Podle výrobce by pak měla vydržet na dvacet hodin hraní. Při testování uvedené časy zhruba odpovídaly. Během nabíjení lze normálně hrát, což je velká výhoda. Ač je baterie zabudována napevno, pokud budeme trvat na její výměně, výrobce toto za úplatu nabízí. Ale údajně by měla její kapacita vydržet velmi dlouho, pokud nebude opakovaně vystavována extrémním teplotám. USB přijímač nabíjet nepotřebuje, je napájen z počítače.
Když ladění přeskakuje
Pokud nám přeskakuje ladění, dá se nastavit mód Stepped, kdy hrajeme jen po přesných půltónech. Ale to může vyhovovat jen někde (zvuk varhany nebo piano), naopak třeba u lidských hlasů lze určitě doporučit vypnutí. Také užití tlustších strun může přinést lepší výsledky, protože nejsou tak náchylné na změnu výšky tónu v závislosti na síle stisku. A dále může pomoci nastavení Touch Sensitivity na „prsty“ (Fingerstyle). V tomto režimu se první rozpoznávaný cyklus přeskakuje a zbavíme se tak zmíněných pazvuků.
Snímač a my
Instalace snímače na kytaru není složitá. Přesto, pokud se necítíte, požádejte raději kamaráda či kytaráře. Pro uchycení není nutné mechanicky zasahovat do kytary (vrtání, řezání). Vše je řešeno na principu oboustranné lepicí pásky a nacvakávacích plastových patic. Podotýkám, že po sundání nezůstanou žádné stopy. Na stránkách výrobce najdeme tipy, jak jej zabudovat na akustiku, a dokonce i na Telecastera (to je problém kvůli vanovitému tvaru kobylky).
Dobré jsou přiložené nacvakávací patky. Ty se nalepí na korpus a snímač se jenom přicvakne. Je vidět, že Fishman je zavedený výrobce se zkušenostmi a nebojí se nových nápadů. Člověka hned napadá možnost dát patky na více kytar a snímač nacvaknout tam, kam právě potřebuje. Navíc někteří hráči mají pocit, že jim MIDI snímač žere signál (není to od věci, je to kus magnetu, který bezesporu má vliv na dobu a kvalitu kmitání strun). Takhle jej lze nasadit jen občas, podle potřeby. Patky jsou plastové, nic neovlivňují. Navíc se dají dokoupit samostatně. Stejně tak i USB přijímač. To je fajn, je to malá potvora a ztratit ho nemusí být zas tak velký problém.
Vzdálenost mezi snímačem a strunou by měla být asi 1 mm, co nejblíže ke kobylce. Po určitém experimentování se ukázalo, že na dodržení těsné blízkosti kobylky není tak citlivý jako GK-3. Může být umístěn i o něco dál, a přesto dostaneme bezproblémový výsledek.
Podle výrobce snímač nebude pracovat úplně stoprocentně s bronzovými strunami (musí být feromagnetické), což zajímá hráče na akustické kytary. Je proto nutno vybrat kovové.
Poprvé spolu
Při prvním zapojení je třeba kontrolér a přijímač spárovat. Opět pohoda, vše proběhlo rychle. Dále je třeba nastavit řídicí software. Vybereme typ ASIO ovladače, vstupní výstupní kanály, vzorkovací frekvenci. Zde se rozhoduje o latenci. Zásadní věc, ta se pohybovala na nízkých, tedy pro převod velmi výhodných, úrovních, řádově milisekund.
Poslední „inicializační“ krok je kalibrace. Nelekejte se, nejde o nic, co zvládne jen raketový inženýr z NASA (jak škodolibě komentoval Zakk Wylde složité pedalboardy). Prostě jen brnkneme a prográmek ukáže sílu snímačů jednotlivých strun. Myší pak nastavíme stejnou citlivost pro všechny. K dispozici je samozřejmě i rychlá a přesná ladička.
Zmíníme i dobře napsaný manuál (měl jsem v době testování jen anglickou verzi). Je tu dobrá podpora od výrobce, počínaje množstvím video tutorialů až po rozsáhlá diskusní fóra.
Další plány
Zatím Fishman neplánuje snímač pro basy ani jiné další nástroje. Není ani plánována verze TriplePlay pro leváky. Ti si jej tedy musí nainstalovat vzhůru nohama.
Software
Když spustíme řídicí software, máme před sebou okno s kytarovým hmatníkem. Na něm se hned zobrazuje to, kde právě hrajeme. Nelze se ubránit dojmu, že je v tom všem trocha magie...
Tento software je intuitivní (manuál fakticky není třeba), jednoduchý (jsme kytaristé, a ne geekové), přehledný (méně je někdy více) a přitom účelný (jen to, co potřebujeme). Na začátku mi nepříjemně zamrzal. Pomohla přeinstalace na 32bitovou verzi, pak vše bylo v pořádku (podotýkám, že mám 64bitové Windows).
Dodávaný software třetích stran zahrnuje pěkný balíček a lze jej stáhnout po registraci. Obsahují virtuální nástroje se stovkami zvuků, takže možností je nepočítaně...
Bohužel výrobce uvádí, že jednou registrovaný SW třetích stran nelze při prodeji snímače přenést na nového majitele. Tedy nový uživatel si musí zakoupit nový registrační kód. Alespoň že je umožněno instalovat tento SW na více počítačů zároveň. Což tak trochu, přiznejme si, dává prostor pro vyřešení výše zmíněné nevýhody. Ale pro používání snímače není uvedený software potřebný. Stačí stáhnout řídicí soft TriplePlay, který registrační kód nevyžaduje.
Kapka historie
Průlomový snímač Roland GK-1 byl uveden v roce 1986. Bylo jej možné namontovat na jakoukoliv kytaru, poprvé nebylo nutné využívat speciálně zkonstruovanou kytaru. Snímač GK-2 byl uveden v roce 1989 a jím definované principy přetrvávají dodnes. Spojení obstarával 13pinový kabel s napájením ±7 V. V témže roce byl představen rackový Roland GR-50. První podlahový syntezátor Roland GR-1 byl uveden v roce 1992.
Pro více informací koukněte na Muzikus, ročník 2009, čísla 9 a 10, kde bylo Téma měsíce věnováno právě spojení kytary a MIDI.
Fakticky ani ránu bez počítače?
Fishman je skoupý na detailní technické parametry. Manuály hovoří jasně, počítač je třeba. Nicméně na stránkách tripletalk.fishman.com jsem našel post ukazující, jak se bez počítače obejít. Bohužel jsem neměl jak vyzkoušet, takže to berme jako neověřenou informaci.
Signál, který USB přijímač dává, je údajně přímo USB MIDI informace. Tedy je potřeba jej připojit k mašince, která umí tento signál přeložit na klasický pětikolíkový konektor MIDI Out. Většina současných přístrojů se zaměřuje na opak, tedy z pětikolíku na USB. Ale je zde uveden tip na mašinku USB MIDI Host od britských Kenton, který to dovede. Bohužel se dá prý obtížně sehnat a také to znamená další sáhnutí do peněženky.
Takže jak se hraje?
Je to síla, ale TriplePlay jedním tahem smáznul všechny moje dosavadní zkušenosti s převodem kytarové hry na MIDI. Funguje totiž skvěle! A jak vychází v porovnání s Rolandem?
Syntezátory od Rolandů fungují parádně, pokud využíváme zvuky přímo z nich. Rozumná latence, minimum nechtěných pazvuků. Pokud ale využíváme Roland na převod na MIDI, výsledek je přinejmenším diskutabilní. I když se snažíme hrát co nejvíce čistě, nevyhneme se nečekaným pazvukům. Objevují se noty, které nehrajeme, ty, co hrajeme, zase chvílemi přeskakují o oktávu (nebo někam úplně jinam) nahoru či dolů. Prostě málo radosti a hodně starostí.
TriplePlay, to je jiná liga. Falešných not je minimum, stejně tak nechtěného přelaďování. Přesná a rychlá odezva díky malé latenci. Převod hry na MIDI je pohoda, a ne utrpení spojené s neustálými dodatečnými opravami na počítači.
Pokud bude řeč o pocitu ze hry, tady mi přijde o něco lepší Roland; to když využíváme zvuky přímo ze syntezátoru. Jako by měl člověk lepší spojení ruky s tónem, tedy něco, co speciálně u kytary přináší to pravé ořechové. Ale pokud nehrál TriplePlay z počítače a řídil externí zvukový modul, ten pocit se tu objevil také.
Jako návykovou beru skutečnost, že jedeme bez drátů. A to i do studia, kde kabely nevadí. Prostě je to pohodlíčko. Zkoušel jsem vzdálenost asi deset metrů a naprosto v pohodě. Člověk si mohl i poskakovat. Pokud jsem byl třeba o tři místnosti dál za otevřenými dveřmi, vše bylo OK. Zavřené dveře a pozice zhruba deset metrů za rohem už signál přerušily. Je dobrá přímá viditelnost mezi vysílačkou a přijímačem, ale není nutná. Určitě je přenos mnohem lepší než zastaralým infračerveným způsobem.
Závěr
Výhody i nevýhody jsou jasné. Na jedné straně rychlý, bezdrátový a přesný převod. Na straně druhé nutnost počítače a samozřejmě vysoká cena. Používat PC bych se bál (brát ho s sebou na živé hraní a spoléhat, že nezamrzne, zavání malérem), ale jsou kytaristé, co už dnes hrají jenom přes Mac; takže to může být cesta. Škoda, že chybí kompatibilita s třináctipinovými systémy (Roland, Axon). Ale asi to jinak nešlo a naše staré dobré mašinky můžeme propojit přes MIDI, není-liž pravda.
Fishman ukázal, že když se chce, vždy se dá vylepšovat. Ovládání virtuálních nástrojů pomocí MIDI otevírá kytaristům úplně nové obzory. A když se to navíc umí přesně a bez drátů...
Info:
Snímač Fishman TriplePlay umožňuje převod kytarové hry na MIDI. Pro svou činnost vyžaduje počítač. Přenos signálu od nástroje do PC je bezdrátový. Cena je XXXX Kč.
Plus:
přesný převod
bezdrátový přenos
dodávaný software
montáž nevyžaduje mechanický zásah
patky pro upevnění na kytaru se dají dokoupit
není tak citlivý na umístění jako GK
podpora výrobce (manuály, video návody, FAQ)
Mínus:
nutný počítač (i když...)
vyšší cena
při koupi z druhé ruky nelze převést doplňkový SW
nekompatibilní se systémy GR
nelze měnit baterii
TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
Obsah balení | kontrolér, hexafonní snímač, USB přijímač, montážní svorky, nabíječka, USB kabel, balík SW (k dispozici pro stažení) |
Udávaný dosah | až 30 m |
Pásmo přenosu | 2,4 GHz (pásmo wifi) |
Kompatibilita | Mac OS X 10.6.8 nebo Windows 7. (Podle uživatelů na fóru by ale mělo fungovat i s nižšími verzemi OS (Win XP apod.) |
Dodávaný SW třetích stran | NI Komplete Elements, IK Multimedia SampleTank, Notion Music’s Progression, PreSonus StudioOne, NI GuitarRig, IK AmpliTube. |
Rozměry kontroléru | 83 x 75 x 13 mm |
Napájení kontroléru | vestavěná Li-ion baterie |
Doba nabíjení kontroléru | 90 min |
Udávaná výdrž | 20 hodin |
Rozměry snímače | 105 x 9 mm |
Umístění snímače | výška nad strunami 9–15 mm (míněna největší vzdálenost od strun G a D) |
USB přijímač | 16bitové zpracování, rozměry70 x 21 x 9 mm |
USB přijímač, napájení | z portu USB |
www: