Bogner La Grange - podlahová kreslicí krabička

Prý že „modrá je dobrá“. Po otestování La Grange mám pocit, že ani zlatá není k zahození.

Za prvé: vzhled

Konstrukcí i rozměry je krabička totožná s řadou Ecstasy. Vyšší výšku je třeba brát v potaz při umístění v pedalboardu. Bílé signalizační LED diody jsou dobře vidět, a přitom neoslňují. Přístup k baterii je bohužel přes šroubek. Po vytažení vstupního jacku se baterie dle očekávání odpojí.

Skvělá je možnost připojení nožního pedálu (expression, volume). Jeho pohybem měníme míru zkreslení od nuly do maxima daného ovladačem Gain.

Za druhé: ovládání

Větší množství otočných ovladačů i tlačítek dává tušit, že s nastavením bude možné si řádně vyhrát. A taky že ano! Volume, Tone a Gain jsou jasné, stačí se podívat do jakékoliv učebnice kytarových kreslítek. Channel Blend má podle výrobce nabízet barvu, dosažitelnou kombinací vstupů u šedesátkových „plexin“ se čtyřmi samicemi.

Boost funguje nezávisle. Takže při vypnutém La Grangeovi jeho sepnutím nakopneme zvuk. A samozřejmě, pokud je efekt zapnutý, opět nakopáváme, ale tentokrát nakreslený zvuk. Potenciometr Boost nastavuje míru zesílení. Škoda, že tu není ještě nastavení Boost Gain jako u Ecstasy (tam k tomu sloužily ty maličkaté otočné čudlíky, co zároveň sloužily pro signalizační LED diodu).

Za třetí: přepínače

Přepínač Variac v poloze On zvuk zatlumí, Off jej naopak otevře. Přepínač Structure měl na zvuk téměř nulový vliv. Výrobce radí stáhnout Gain, a pak že jeho působení uslyšíme. Budu upřímný: Ani tak jsem nic podstatnějšího nezaznamenal. Ovladač Ch. Blend dává v poloze T otevřenou až ukřičenější barvu. V poloze B je zavřenější, medovější.

Co se týče ovladače Boost, někde mezi osmou až dvanáctou hodinou (nula až padesát procent) je míra nakopnutí téměř neznatelná. Od dvanácté hodiny už jeho vliv uslyšíme a při plném nastavení na pátou hodinu dostaneme značně silné nakopnutí, které uspokojí každého. Jak uvádím výše, je zcela nezávislý, Volume ani Gain na něj vliv nemají.

Za čtvrté: zvuk

Začnu z prostředka, a to dynamikou. Pokud nemáme Gain úplně nadoraz, pak má naše pravačka mnoho co říci ke zvuku, hlasitosti i zkreslení. Pokud je Gain někde na třetině, pak s lehkou rukou máme čistý zvuk, silnější brnknutí dá zkreslený zvuk. Fakt jedna velká parádička.

Obrovský vliv na zvuk mají snímače a taky každý nástroj zní jinak. Projevuje se jeho charakter, vlastnosti strun a snímání, prostě to tu všechno je čitelné. Efekt hraje pokaždé jinak. Jo a když jsme u snímačů, u Strata to v některých podmínkách (zářivky) bylo klasické chytání brumu. Jak taky jinak.

Dá se natočit od drzého zkreslení až po hrubý metal, od jazzu po pilu. Vše má pokaždé rockový charakter, pořád je tu znát zmíněná dynamika. Neříkám, že se bude líbit každému, musíte si sednout s jeho barvou a charakterem zkreslení. Ale pokud si sednete, spokojenost asi vydrží dlouho.

Za čtvrté: konečná

Ze zmíněných efektů řady Ecstasy a Uberschall mi La Grange přijde asi nejuniverzálnější. Parádní kreslítko s výbornou dynamikou a rodokmenem. A nějaké mušky? I přes chvályhodnou zmíněnou dynamiku tady možná chybí určitá „lampovitost“: pocit špíny, pocit větší míry života ve zvuku, zkrátka ty pocity známé z lampáčů. To není výtka, jen upozornění pro hledače kreslítek napodobujících lampové zkreslení. Není to simulace, to ani náhodou. Není to ani čistokrevné lampové kreslítko. Je to prostě bezvadné zkreslení; je to zkrátka... La Grange!

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.bogneramplification.com