Behringer X32 Core - mix bez faderů, vstupů i výstupů (téměř)

Když německý Behringer na frankfurtském veletrhu v roce 2011 ukázal koncept digitálního mixu X32, byly o tomto výrobku okamžitě v internetových diskuzích napsány spousty textu. Paradoxně většinou ještě dříve, než se sériové exmpláře v polovině roku následujícího roku dostaly k prvním zákazníkům.

Přestože se ve vášnivých debatách všeznalí rozumbradové snažili barvitě vylíčit, jak nepoužitelný zvuk bude novinka mít, první reálné zkušenosti s X32 prokázaly naprostý opak. Postupem času i ti úplně nejnáročnější zvukoví fajnšmekři - kmenovi zvukaři některých českých souborů, kteří do riderů pro klubová vystoupení, kam na jejich svěřence obvykle přijde zhruba třicet Facebookem vyhypovaných fanynek, zapisují coby akceptovatelný gear seznam pultů, z nichž cena nejlevnějšího odpovídá částce požadované naší nejúspěšnější automobilkou za model Octavia v „plné náloži“- museli uznat, že pokud nakonec dostanou pod ruce digitální Behringer, tak je to pro výsledný zvuk jednoznačná výhra.

Ostatně firma Behringer má ve stavbě digitálních konzolí větší tradici a zkušenost než mnoho jejích zdánlivě zvučnějších konkurentů. První digitální pult DDX3216 společnost představila hluboko v temných dobách analogových - v roce 2002, čímž možná předběhla svou dobu a stala se tak jedním z prvních pionýrů moderní digitální mixáže.

A protože má Behringer ve svém týmu vedle schopných inženýrů také podnikavé obchodníky, je jen logické, že se prodejní potenciál svého úspěšného digitálního konceptu snaží vyždímat do poslední kapičky. Je totiž jasné, že žádný zvukař nepohrdne konzolí s dobrým zvukem za dobrou cenu, ale ne každý potřebuje relativně velký pult, jenž zabere prostor stolu, ke kterému se jinak vedle čtyřčlenné rodiny vejdou ještě oba dědečkové i s babičkami.

V průběhu času tedy přišly na trh verze X32 Compact, X32 Producer a X32 Rack, jež sice všechny stojí na shodném procesingovém enginu, ale jejich periferie v podobě ovládacích a zobrazovacích prvků či vstupně/výstupních rozhraní vykazují oproti výchozímu X32 větší či menší úroveň „očesanosti“.

Nejdůkladněji „oholeným“ členem rodiny digitálních mixů Behringer, kam vedle série X32 patří ještě několik bezdrátově ovládaných rackových mixů XR, je model X32 Core. Ten, jak název trochu napovídá, obsahuje jen samotné výpočetní jádro, disponující pouze minimem ovládacích prvků a prakticky žádnými analogovými vstupy a výstupy. K čemu může být něco takového dobré? Na to se pokusím najít odpověď v tomto článku.

X32 Core zvenku

Dovolím si předpokládat, že redakce článek doplnila fotografiemi (zcela správně pozn. red.), a tak se pokusím tuto povinně část recenze zkrátit na nezbytné minimum. Behringer X32 Core je zabudován v devatenáctipalcovém rackovém šasi o výšce 1U. Celé zařízení je pojato minimalisticky, na předním panelu (zprava) najdeme síťový vypínač, 6,3mm sluchátkový výstup s ovladačem hlasitosti, dále uživatelsky definovatelné ovládací prvky (čtyři tlačítka a dva enkodéry), kterým požadovanou funkci přidělíme prostřednictvím programu X32 Edit. Následuje tlačítko Talkback, jímž můžeme odesílat pokyny do sběrnic zvolených opět v programu X32 Edit.

Hlavní kontrolní sekce vlevo, čítající otočný enkodér, miniaturní OLED displej, úrovňový metr a několik signalizačních LED diod, spolu s tlačítkem Scene/Setup dovoluje základní ovládání X32 Core. To spočívá v nahrání uložených scén, volbě kanálu a úpravě jeho parametrů prostřednictvím uživatelských kontrolérů. K tomu navíc přináší schopnost základního nastavení ethernetové sítě, vzorkovací frekvence, kontrastu a podobně. Posledním prvkem předního panelu je konektor pro USB flash disk, jenž můžeme použít k přehrávání podkladové muziky, k jednoduchému stereofonnímu nahrávání, a v neposlední řadě k natažení aktuálního firmwaru (což rozhodně doporučuji!).

Zadní strana patří konektorům. Najdeme zde analogovou sekci se 6,3mm vstupem pro Talkback mikrofon, doplněný o potenciometr Gain a vedle něj dvojici 6,3mm výstupů pro lokální monitoring.

Dále následují prvky digitální konektivity - dva ethernetové konektory standardu AES50 pro připojení stageboxů A a B, Ultranet umožňující komunikaci s osobním odposlechovým systémem P16, dvojice MIDI zásuvek, síťový konektor pro komunikaci s řídicím počítačem a slot pro přídavnou I/O kartu. Ten je od výrobce osazen 32 x 32 USB rozhraním. K dispozici jsou však také vyměnitelné moduly ve formátu ADAT, Dante, MADI a USB/FireWire, což dává uživateli možnost zakomponovat X32 Core do téměř jakéhokoliv soudobého digitálního zvukového prostředí.

Jestli správně počítám, tak konektory na X32 Core mohou připojit najednou zvuk až ze 131 vzdálených či interních vstupů (digitální stageboxy typu S16/S32/SD16/SD8, přídavné karty, Talkback a USB) a distribuovat jej do 144 výstupů (stageboxy, přídavné karty a osobní monitoring P16), byť mix nedokáže všechny uvedené vstupní a výstupní kanály zpracovávat simultánně. O tom však v následující kapitolce.

X32 Core zevnitř

Interní architektura X32 umožňuje smíchat/zpracovat 32 vstupních kanálů s plným procesingem (HPF, Delay, Gate, čtyřpásmový ekvalizér, Comp, Inzert) a osm pomocných kanálů (6x aux + 1x stereo USB In) vybavených ekvalizérem do celkem 25 sběrnic (16x bus aux/FX + 6x Matrix + Main LCR). Ty disponují šestipásmovou ekvalizací, dynamickým procesingem a inzertem. K tomu lze připojit osm procesorů z virtuálního efektového racku, jež můžeme zapojit paralelně do sběrnic, nebo inzertovat do jednotlivých kanálů či výstupů.

Při plánování routingu je potřeba vzít v úvahu, že mix má sice dvacet pět interních sběrnic, ale „pouze“ šestnáct virtuálních výstupů, do kterých je možné signál nasměrovat (+ navíc hlavní výstup LCR). Pokud například využijete dvakrát Matrix pro dokrytí prostoru před pódiem a bočního balkónu, musíte počítat s tím, že dva z auxů budou reálně využitelné již pouze pro efekty.

K doplňkovým výstupním možnostem patří recording a komunikace s dalšími zařízeními prostřednictvím 32 In/Out přídavných karet i schopnost spolupráce se šestnáctikanálovým odposlechovým systémem P16.

Na první pohled je zřejmé, že koncepci systému vymýšlel spíš zvukař než programátor, a tak možnosti routingu plní všechny požadavky, které mohou v reálné hudební praxi nastat. Signál pro sběrnice i odposlechový systém P16 lze odebírat nezávisle na sobě z několika různých bodů signálového řetězce, kanálové inzerty a kompresory mohou být umístěny před ekvalizací nebo až za ni a vše je možné buď individuálně, nebo alespoň v blocích po osmi kanálech, nasměrovat odkudkoliv prakticky kamkoliv.

Propojení s počítačem

Ovládání X32 Core je zcela závislé na programu X32 Edit. Bez něj lze sice řídit vybrané funkce a parametry prostřednictvím dedikovaných kontrolérů, ale i ty je potřeba napřed softwarově nakonfigurovat, stejně tak jako základní setup a routing konzole. Aplikace X32 Edit existuje hned v několika verzích a vedle operčních systémů Windows, Mac OS či iOS se tak Behringer domluví také s Linuxem nebo Androidem.

Samo grafické rozhraní (GUI) je přehledně a logicky uspořádané. Jakýkoliv uživatel mající zkušenosti s ovládáním digitálních mixů nebo obvyklých DAW se v něm pravděpodobně dokáže rychle zorientovat a najít vše, co potřebuje. Z pohledu konfigurace kanálů poskytuje několik typů standardních zobrazení (kanály 1-32, 1-16 + DCA, 17-32 + DCA, Aux, Bus + MTX, All), a hlavně dvě uživatelsky definovatelné vrstvy, které mi kdysi při testování výchozí „pultové“ verze X32 trochu chyběly.

Volit se dá z několika typů zobrazení parametrů, počínaje všeobecným náhledem umožňujícím získat rychlou informaci o nastavení významných prvků ve všech kanálech současně přes podrobnější přehled o parametrech procesingu vybraného kanálu až po detailní přiblížení kontrolerů a indikátorů jednotlivých procesorů.

Velkým pomocníkem, ať už při preventivním vychytávání zpětných vazeb nebo při nastavení komplexní ekvalizace, je zde RTA frekvenční analyzér, jenž je vedle standardního „sloupcového“ zobrazení schopen nabídnout také šikovný spektrograf, informující o frekvenčním složení signálu v průběhu času. Ten je k dispozici nejen pro všechny kanálové a sběrnicové parametrické ekvalizéry, ale rovněž pro všechny varianty grafických ekvalizérů z efektového racku. Oba typy zobrazení pak umějí prezentovat stav před i po ekvalizaci, takže si zvídavý zvukotepec může vizuálně ověřit, jak jeho korekční zásah výsledný signál změnil.

Dá se tedy říct, že ovládání X32 Core prostřednictvím počítače a myši (nebo touchscreenu) může být v mnoha ohledech rychlejší a intuitivnější než zdlouhavé „kalkulačkové“ proklikávání v občas nepřehledných záložkách menu u „pultových“ verzí X32. Samozřejmě, počítač si může vzít na pomoc i uživatel standardního mixpultu, ale kdo by se s tím tahal, že?

Rád bych se na tomto místě zmínil ještě o nastavení routingu, který je poměrně komplexní a začátečník se v něm může snadno ztratit. Například pokud chcete odeslat odposlechový signál ve sběrnici Bus 1 do prvního z osmi konektorů XLR na připojeném stageboxu S16, je potřeba mít:

1) Bus 1 přiřazený k virtuálnímu výstupu č. 1, 2) sadu virtuálních výstupů 1-8 přiřazenou správné sadě cest do stageboxu (těch sad je celkem 12 po osmi kanálech),3) na stageboxu S16 nastaveno, že XLR konektory přenášejí signál právě z této sady cest a ne z jiné.

Pokud to zrovna náhodou těsně před začátkem akce nehraje, zvukař se při hledání chyby může docela slušně zapotit. Míst, jež mohou generovat potenciální zádrhel, je nemálo, a to radši ani nemluvím o tom, že sběrnici musíte mít v kanálu i na jejím masteru správně zesílenou a nastavenou jako Pre, a nepočítám ani s tím, že by snad někde mohla vzniknout závada na kabelu nebo jiná podobná zrada. To však samozřejmě chyba, ale daň za to, že koncepce X32 dovoluje skutečně téměř libovolné odeslání čehokoliv kamkoliv.

Pokud se vám tedy podařilo zvládnout úvodní nastavení systému tak, že vše hraje, jak má a tam, kde má, tak radši ukládejte, ukládejte a pro jistotu ještě jednou ukládejte!

Procesing

Silnou zbraní série X32 je skvělý procesing, který interně využívá čtyřicetibitové zpracování s plovoucí čárkou, což mu teoreticky poskytuje téměř nevyčerpatelný dynamický rozsah. A ve výsledku je to hodně slyšet, zejména u reverbů a procesorů, které citelněji ovlivňují dynamiku signálu.

Dozvuky jsou jemné, křišťálově čisté, a ani při delším doznívání zvuků typu jeskyně/katedrála se netřepí. I bez přimhouření oka jsou plně využitelné nejen při živém ozvučování, ale též ve studiu.

Rack však nabízí mnohem více a popisovat celou paletu obsažených efektů by tu asi nemělo smysl. Jsou zde samozřejmě delaye a modulační efekty, jejichž tempo lze zadávat poklepem na vybraném uživatelském tlačítku, sada zkreslovacích mršítek a balík ekvalizérů, zahrnující nejen grafické varianty, ale také simulaci enigmatického analogového zvukoleštiče Pultec, jenž bývá oblíbeným tajným trumfem studiových producentů.

Sekce kompresorů přináší kvalitní masteringový limitér i slušně fungující modely populárních a v reálu notně drahých vintage zařízení UAD, Teltronix a Fairchild.

Zajímavý je také skvěle fungující procesor pro úpravu transientů, zde označený jako Wave Designer. Analogová předloha tohoto zařízení (od SPL) bývá v digitální doméně jen velmi obtížně napodobitelná a podle mého názoru se z těch výrobců, kteří se o to pokusili, jejímu zvuku nejvíc přiblížil právě Behringer.

Podobně podařené jsou také simulované psychoakustické procesory, jako excitery, enhancery a sonic maximizery, jejichž zainzertováním na sběrnici poměrně snadno posunete výsledný zvuk na nečekaně vysokou úroveň.

Většinu efektů je v racku možné použít ve stereofonním a duálním režimu (= nezávisle pro dva kanály či sběrnice), vybrané typy mají k dispozici i schopnost M/S zpracování signálu.

Skvělou výbavou se mohou pochlubit i jednotlivé kanály. O precizním ekvalizéru jsem se již zmínil. Nezanedbatelnou výhodou je, že všechna jeho pásma je možné využít v několika formátech: LPF, HPF, Low Shelf, High Shelf + dvě strmosti Bell. Přičemž každé pásmo má k dispozici všechny možnosti, takže ve speciálních případech lze např. na výstupu vytvořit extrémně strmý filtr prostřednictvím až šestinásobného LPF a napodobit tím crossover ve sběrnici subwooferu.

K silným stránkám však patří i dynamické efekty Gate a Kompresor. Oba disponují plnou sadou parametrů, včetně možnosti sidechain pro klíčování signálu. Kompresor má oproti obvyklé výbavě navíc možnost paralelní komprese a nabízí též možnost využít méně tradiční funkci Hold. Ta přijde vhod při komprimování rychlých signálů v pásmu nízkých frekvencí - tedy například u kopáku se dvojšlapkou či u trsátkem hrané baskytary.

Šikovná je možnost přepnutí Gate do režimu Expander, dovolujícího bez nežádoucích hlasitostních skoků předcházet zpětné vazbě a sbírání šumu v pozadí. Oceníte to v případech, kdy potřebujete ohlídat více mikrofonů v hlučném prostředí. Tedy například když zvučíte rockovou kapelu v malém klubu, mícháte živý záznam nebo ozvučujete konferenci s větším počtem řečníků. Pokud si dobře pamatuji, u původního X32, který jsem testoval čtyřmi lety, byla tato funkce poněkud nelogicky přiřazena ke kompresoru. Je tedy skvělé, že Behringer na svých výrobcích neustále pracuje, vychytává mouchy a vylepšuje je.

A k čemu je to celé dobré?

Otázku, jak využít mix bez faderů a vstupů i výstupů, si kladu od první chvíle, kdy jsem se s X32 Core seznámil. Došlo mi, že X32 Core nelze vnímat pouze jako osekaný klon pultového X32. Takovým pohledem bychom jen těžko mohli verzi Core chápat jako něco víc než jen limitovaný prostředek pro živé ozvučení, k jehož reálnému provozu musíme dokoupit hromadu externího vybavení navíc. A takové hodnocení by nebylo ani objektivní, ani spravedlivé.

X32 Core se samozřejmě v kombinaci s digitálními stageboxy skutečně dá využít pro živé ozvučení všude tam, kde by posloužil třeba model X32 Rack, k jehož vzdáleným funkcím přidává Core navíc možnost lokálního monitoringu a Talkback. To se může hodit například v menších klubech a divadlech.

X32 Core je však využitelný i sám o sobě, bez dodatečných periferií, například jako míchací/akcelerační karta, jejíž procesory rapidně posílí výkon studiového počítače.

V kombinaci s doplňkovými zařízeními, ať už v podobě digitálních stageboxů série S, monitoringových pultíků P16 a zejména ve spojení s volitelnou periferií v podobě přídavné karty se síťovým výstupem formátu Dante, se může stát řídícím centrem jakékoliv moderní zvukové instalace AoE (Audio over Ethernet). Je tak skvěle využitelný v rozsáhlejším studiovém/postprodukčním/vysílacím komplexu, kde je z jedné zvukové režie odbavováno několik vzdálených pracovišť.

Uplatnění může najít i zcela mimo hudebně-produkční sféru - v distribuční instalační síti, ať už by šlo o konferenční prostory, hotely, restaurace nebo obchodní či zábavní centra. Pro takové rozvody může zajišťovat dokonale ovladatelný routing, přehledný procesing a díky uživatelsky definovaným ovládacím prvkům i rychlý přístup k nejpoužívanějším funkcím. Prostě fantazii uživatelů se meze nekladou, neb jak nedávno trefně prohlásil jeden technik Českého rozhlasu: „... to je přece vždycky fajn, když můžete někam vést zvuk jen UTP kabelem.“

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

Behringer X32 Core:

www:

www.music-group.com/Categories/Behringer/Mixers/Digital-Mixers/X32-CORE/p/P0AWP