Nedávno se mi dostal do ruky V-AMP od německé firmy Behringer, který je označen Virtual Amplification - virtuální zesilovač, i když o zesilovač v pravém slova smyslu nejde. Nic se zde totiž v pravém slova smyslu "nezesiluje". A tak se tedy nechme překvapit, co na nás firma Behringer připravila. Je to zařízení nezvyklých rozměrů a zajímavých funkcí, které bych rád označil jako multiefekt, ale zároveň se od klasického pojetí multiefektu liší. Napadají mě slova jako "novum" či "módní výstřelek", hlavně co se týká tvaru, ale nechci to nijak podcenit. Ale rozhodně není na trhu osamocen, protože POD Line6 se zdá být zařízením stejného typu, jak podle tvaru, tak i svojí funkcí. A z těch tvarově konzervativnějších se pak virtuální simulací zabývají firmy Zoom, Korg, Roland, Johnson, DigiTech, Yamaha. Snad jsem vyjmenoval všechny.
Versus multiefekt
S typickým multiefektem má řadu podobností. Především banky a patche, které se přepínají nožními pedály, dále vestavěné efekty, chromatickou ladičku či amp-modeling. Důležité jsou ale diference, které mi nedovolují slovo multiefekt použít v souvislosti s V-AMPEM. Na první pohled netypický tvar - tvar korpusu kytary (Line6 má tvar ledvinky), zajímavé ovládání, modeling aparátů, pevné řazení efektů a jejich omezené nastavení apod.
Vzhled
Kryt V-AMPu je v modré metalíze a je plastový, což bych označil jako mínus. Zde je ale třeba si uvědomit, že nejnamáhanější část zařízení, nožní přepínací pedály, jsou odděleny a pětimetrovým kabelem propojeny s V-AMPem, který je tak možno uklidit do bezpečí před pogujícími kytaristy. Nejlépe je ho položit někde na přístupné místo, aby kytarista při hře mohl dodatečně upravit některé parametry. Navíc pedály jsou zasazeny v plechové krabici a u V-AMPu tvrdí výrobce, že kryt je ze speciálního odolného ABS plastu, který vydrží i nejhrubší zacházení (to jsem si netroufl prozkoušet). Veškeré konektory jsou na bocích přístroje. Na jackovou 6,3 mm samici označenou Footswitch se připojují nožní pedály sloužící k přepínaní mezi 5 zvuky a současným delším stlačením obou pedálů odpojíme signál k zesilovači a aktivujeme kalibrovatelnou ladičku. Přes MIDI vstupy a výstupy může být připojen klasický MIDI nožní přepínač či jiné ovládací zařízení. Line-out jsou výstupy se stereofonním signálem do zesilovače, mixu či nahrávacího zařízení, přičemž dle nastavené simulace reprosoustavy je tento signál upraven. Na Aux In lze připojit přídavný signál například z automatického bubeníka nebo CD přehrávače, úroveň signálu je ovládána potenciometrem Aux Level. Na další jackový 6,3mm výstup lze připojit sluchátka a opět lze zvolit simulaci reprosoustavy, která může být vybrána i automaticky. Input je vstup pro kytaru. Poslední konektor slouží pro připojení síťového adaptéru, který je součástí dodávky. Napájení bateriemi není použito.
Ovládaní
K ovládání je použito 10 otočných ovladačů, ze kterých pouze Master (celková hlasitost) je klasický potenciometr. Ostatní knoflíky pracují jako kódově modulační ovladače - datová kolečka. Znamená to, že nemají mechnické dorazy (krajní polohy), ale při otáčení se přičítá nebo odečítá od relativní hodnoty a tím se upravuje některý z parametrů. Ovladače jsou ještě obklopeny po svém obvodu několika červenými LED diodami, které simulují zobáček/rysku klasických potenciometrů. Při vyvolání patche se pak zobáčky virtuálních potenciometrů - LED diody "natočí" do patřičné polohy. Protože se jedná o simulaci zesilovačů, jsou tomu uzpůsobeny i jednotlivé ovládací prvky: Volume (hlasitost patche), basy, výšky, středy, Gain (množství zkreslení). Otočným přepínačem Amps lze zvolit některý z 16 simulovaných aparátů, které se opírají o konkrétní modely Marshallů (JTM-45, Plexi, JCM-800) Voxu (AC 30), Fendera (Bassman), Mesa Boogie (Mark III), Rolandu (JC 120) a dalších (k úplnosti mi snad ve výčtu chybělo "Pívíčko"). Dalším otočným přepínačem lze přidat efekt. Ten je přimixován k signálu podle nastavení Effect mix (tento ovladač v podstatě upravuje nějaký parametr efektu - u delaye je to konkrétně velikost zpoždění). K mání jsou tyto efekty: chorus, flanger, phaser, delay, compressor, auto wah, echo, ping-pong, tremolo a rotary. Zjevná nevýhoda tkví v tom, že nelze zařadit více efektů za sebe. Je zde k použití několik častých variací (chorus+delay, flanger+delay), ale i u těch nejlevnějších multiefektů je většinou možné zapojit nezávisle za sebe aspoň prostorové a modulační efekty. Navíc při použití variace u V-AMPu (dejme tomu třeba chorus+delay) nelze upravit jejich parametry, použít lze jen obecný Effect mix. Mimo tyto efekty stojí ovládač Reverb, který je nezávislý (na hlavách zesilovačů bývá vlastně také obvykle samostatně ovládaný pružinový reverb, a proto asi nebyl zařazen do efektové části) a kterým se nastavuje přimíchání reverbu. Pomocí dalších ovládacích prvků se ještě dá nastavit druh reverbu - k dispozici je jich 8 (malá místnost, simulace pružinového reverbu...). Zvlášní je to, že při přidávání intenzity ovladačem Reverb se sice zvětšuje dozvuk, ale zároveň se zmenšuje hlasitost a zvuk se jakoby začíná ztrácet v prostoru, takže je třeba přidávat Volume (možná to má nějaký význam, ale nikde jinde jsem se s tím nesetkal a nepřipadá mi to zrovna moc praktické, pokud bude chtít tento parametr upravovat během hraní).
Kromě kruhových ovladačů je použito devíti podsvícených tlačítek. První pětice označená A, B, C, D a E slouží k přepínaní patchů ve zvolené bance, pokud nepoužijeme nožní pedály Up a Down. Těchto pět tlačítek se v režimu Setup používá ještě k volbě druhu rozšiřujícího parametru. Další dvě tlačítka Bank down a Bank up přepínají banky (opět starý nešvar - lze přepínat pouze ručně, nožní přepínání není implementováno). Stisknutím obou tlačítek současně se aktivuje zmiňovaný režim Setup, ve kterém se tyto tlačítka ještě využijí k nastavování rozšiřujících parametrů. Poslední tlačítko Tuner vyvolává režim ladičky a stisknutím Tap se upravuje parametr efektu podle rychlosti skladby, obě slouží k opuštění režimu Setupu.
V režimu Setup se tedy dá ještě zvolit mezi dvěmi hodnotami Drive (menší a větší zkreslení), lze vybrat simulaci jedné z 15 reprosoustav (Cabinet), druh reverbu, úroveň noise gatu a aktivace MIDI.
Pro zobrazování údajů byl vybrán dvousegmentový LED displej, který ukazuje číslo banky nebo tón při ladění (písmeno b pak označuje půltóny). Pod displejem je pětice pomocných diod pro ladičku, prostřední indikuje správné naladění.
Celkově se dá říct, že ovládání je dobře vymyšleno. Po výběru patche lze okamžitě doupravit zvuk pomocí otočných ovladačů, změnit typ zesilovače nebo efektu. U V-AMPu jsem se setkal snad s nejrychlejším ukládáním patche. Aktivní patch se totiž pomocí ovladačů modifikuje přímo v hracím režimu, dioda na tlačítku patche začne blikat, a delším stiskem tlačítka lze pohotově ukládat do paměti. Kapacita je dostatečná - ve dvaceti pěti bankách je vždy po pěti presetech. Tovární nastavení jsou kdykoli obnovitelná a to jak jednotlivé patche, tak všechny najednou. Algoritmy jsou zapsány v přepisovatelných pamětích EPROM a výrobce slibuje možnost stažení nejnovějších nastavení z internetu a tím i to, že V-AMP bude držet krok s dobou.
Zvuk
Co se týče samotných zvuků, těžko lze říct, s jakou přesností kopírují originální zesilovače. To by vyřešilo snad jedině porovnání V-AMPu a vedle stojícího originálního aparátu. Já sám jsem si představoval, jak mi v koutě duní marshallovský stack nebo legendární Vox. Škála zvuků, které se dají vytvořit, je ale opravdu široká, navíc v kombinaci se simulací reprosoustav by si měl každý určitě vybrat. Jediné, co se mi nepodařilo z V-AMPu dostat, bylo přebuzené tranzistorové bzučivé zkreslení. U efektů mi ale trochu chybělo více možností či kombinací nastavení. U auto-wahu bych přivítal větší či citlivější reakci na intenzitu úderu do strun. Při přepínání zesilovačů dojde asi ke čtvrtsekundovému přerušení signálu, což by nemělo až tak vadit. Horší je to, pokud bych chtěl přejít ze zkresleného zvuku na čistý - musel bych mít buď připravenou banku s požadovaným patchem, nebo ručně navolit zesilovač se zvukem clean a "odmixovat" efekt. Často používaný způsob - současné sešlápnutí obou pedálů - zde totiž nelze použít.
K V-AMPu je dodávána brašna podobná takovým, které se používají k notebooku či kameře. Manuál je komplet v češtině a nejedná se pouze o překlad z originálního návodu, ale o samostatnou brožuru se všemi obrázky a nákresy. Je v něm mimo jiné popsáno, který interpret používal kterou značku zesilovačů a tabulka s doporučením kombinací zesilovačů a reprosoustav. Záruka na zesilovač je 24 měsíců! Cena byla stanovena na 10 457 Kč, což je mnohém méně než u konkurenčních výrobků.
Závěr
V-AMP je skvělé zařízení pro modelování požadovaného zvuku, obsahuje navíc několik efektů a ladičku, velice jednoduché, rychlé a účelné ovládání, prakticky oddělený footswitch - to vše za velice přijatelnou cenu. I když některé reklamní materiály (konkrétně reklama na Line6 POD 2.0) hovoří o stovkách kytaristů používajících tento typ efektů, já osobně jsem se zatím na koncertech mezi kytaristy s tímto typem nesetkal, přece jen se jedná v oblasti efektů o relativní novinku, jejíž praktičnost prověří čas. V-AMP přes všechny svoje možnosti ale nemůže nahradit multiefekt (v podstatě to ani není účelem), především díky malému počtu efektů, které nenabízejí současné zapojení a nedají se dostatečně upravit jejich parametry. Možností, jak zvýšit komfort ovládání, je přejít na ovládání kvalitním MIDI pedálem, protože všechny parametry jsou přístupné přes MIDI kontrolery. Rovněž nastavení a programování je možné pomocí počítače programem Sound Diver od firmy Emagic. Kytaristé s menšími finančními možnostmi sáhnou spíše po multiefektech, které již také nějakou simulaci aparátu obsahují. V-AMP by se pak mohl stát velice užitečným doplněním sestavy. Výrobce také zdůrazňuje to, že toto lehce přenosné zařízení nahrazuje svými funkcemi mnohem větší aparatury.
Info:
Behringer V-AMP je další z kytarových předzesilovačů, které pracuje na principu modelování kytarových aparátů. Cena je 10 457 Kč.
Plus:
cena
široká škála zvuků
jednoduché, rychlé a účelné ovládání
brašna
MIDI
oddělený footswitch
dvouletá záruka
Mínus:
pouze ruční přepínání bank
menší možnosti v efektové části
zeslabení hlasitosti při přidání reverbu
složitější vyvolání čistého (clean) zvuku
