Hlavními dvěma funkcemi téhle mašinky jsou elektronické pady a hraní rytmických doprovodů. Pady mohou znít buď jako bicí nebo perkuse nebo basa. K dispozici máme sto sad pro každý z nich, celkem tedy tři sta sad.
Rozměry a ergonomie jsou vyhovující. Oceníme velký podsvícený dispej, skvělé je datové kolečko, které je dostatečně velké a má krokový chod. Plastový okraj možná až moc přečnívá. Při vyšším umístění Alesise jsem do něj občas nechtěně udeřil, až jsem měl strach, abych ho neprorazil. Šikovné jsou vstupy pro šlapky hi-hat a kopáku.
Hrací plocha je rozdělena na osm gumových padů. Jejich velikost je tak akorát, aby nedocházelo k nechtěnému úderu vedle. Povrch má příjemný odskok, na který se dá rychle zvyknout. Plochy padů mají trochu nevyrovnanou citlivost. Zkoušel jsem projít celou plochu jednoho každého padu a občas člověk při nízké síle úderu narazí na hluchá místa, kde to nezareaguje. Je nutná střední a větší síla úderu, pak je vše OK.
Úplně nerozumím proklamované vlastnosti „dynamic articulation“. Pady by měly umět rozlišit osm úrovní síly úderu a 127 pro MIDI Out. Ale dynamika se nekoná. Při hodně pečlivém až sherlokovském zkoumání jsem našel tak maximálně dvě úrovně dynamiky. Při běžném hraní v kapele ale stejně nebyl rozdíl znát. Jedině u basy je rozdíl více patrný; menší síla dává normální zvuk, při větší máme palcovku. Moc tomuto způsobu propagace nerozumím. Zrovna pady nemusí být za každou cenu dynamické. Stačí to poctivě uvést a hotovo. Ale proč přitom proklamovat dynamické vlastnosti, které se nekonají?
Zvuky perkusí mi přijdou hodně podobné ve všech sadách. Liší se spíše úrovní reverbu než samotným zvukem. Sady bicích jsou si také hodně podobné, určitě neodpovídají proklamovaným „stovkám“ zvuků. Zvuky basy se od sebe asi liší nejvíce.
Vím, pohybujeme se v pásmu pod sedm tisíc, takže výše zmíněné výtky je třeba brát s nadhledem. Spíše je uvádím, aby nedošlo ke zklamání. Modelování bicích nepatří mezi jednoduché, tady je vše v pohodě. Celkově zvuky znějí přirozeně, jsou živé, a to včetně MB a činelů. Když spustíme vestavěné rytmické smyčky, kde zní najednou bicí, basa a perkuse, hraje to skutečně velmi dobře. Fajn na cvičení, kdy si mohu do nich hrát na pady (lze současně) nebo jamovat na jiný nástroj.
Poprvé jsem naživo viděl využití elektronických padů u Ludvíka Kandla na koncertě Hudby Praha, to ještě před pádem komoušů. Bezvadně a citlivě jimi oživoval celkový zvuk bicích. A k něčemu podobnému bych viděl i tenhle Alesis. Určitě ne jako náhradu soupravy, ale jako pomůcku, do které si třeba v refrénu sem tam třískneme a celkový zvuk tak získá na dalším rozměru. Najde využití i jinak, třeba ke cvičení nebo ke zkouškách bez bubeníka.
www:
