Notační
„Kompjútr“ válí perfektně! Proč ne muzikant?
Notátory mají své kladné i záporné vlastnosti. Je jasné, že nám ušetří čas, nabídnou předpřipravené šablony, rozmnožování a variování dílčích úseků, barevně označí chyby (pod či nad rozsahem), perfektně rozloží grafiku atd. Přesto skrývají kruté záludnosti.
Co program „oddrnká“ bez jediného přebreptu, může kvůli prstokladu, poloze, tónině, nevhodné dynamice působit živému hudebníkovi zásadní potíže. V reálu jsme ostře zaskočeni tím, že polovina not není zřetelně vyhraná, neladí, rytmicky se stěhuje. Opačně, co v notách vypadá primitivně a uboze, dokáže človíček z masa a kostí prodat s náležitými emocemi.
Tip: Zkuste si každý part pro daný nástroj vnitřně představit, zapískat, zabroukat, s tím že napodobujete hru na instrument. Zkontrolujte si s chytrými knížkami, jak např. žesťový nástroj přefukuje (zdali trylek neleží na rozhraní dvou přefuků), zda jde vůbec takové dvojhmaty na smyčcovém nástroji chytit apod. Ochráníte tím mimo jiné své zdraví, až přijdete jako autor(ka) s fyzickým souborem do osobního kontaktu.
Ctrl+C a Crtl+V - to pravé ořechové?
Svůdnost kopírování je jedním z největších počítačových neduhů při jakékoliv kreativní práci. Sice ušetří čas, ale vyrobíme jen instanční, převařenou a pachuťovou polívčičku. Navíc pokud předpokládáme, že opakované místo bude mít tutéž psychologickou sílu jako výchozí originál. Dobré je přehrát si v živém čase celou skladbu vlastníma rukama. Pokud už kopírujeme, různě materiál variujme a pozměňujme.
Tip: Přestože harmonie zůstane stejná, mohou se měnit obraty akordů, vedení hlasů, rytmizování, frázování, tempa, akcentování ad.
Cha, naláduji tam akordy a mašinka vše sama rozepíše...
Ano, práce bude v mžiku hotová, ale řada věcí zůstane na půli cesty a nebo bude od základu špatná. Vedení spodního čí horního hlasu nemusí být zpěvné nebo rytmické, ale jen bezpohlavní, vnitřní hlasy mohou lépe znít třebas při protipohybu nebo i paralelách. Zde vyzní zajímavěji jiný obrat akordu, zde trojhlas a někde ba i šestihlas...
Pravidlo: Podobně je tomu s kompozičními operacemi jako revers (rak), inverze (zrcadlové otočení melodie), rytmické vyplňování či rytmizování ad. Každý takový polotovar si musíme prvně poslechnout, lépe pak přebroukat či přehrát, a následně upravit do co nejsilnější fyzické podoby.
Zvukař
Notační programy slouží k tvorbě notového zápisu. Je dobré, když zvukový mistr ovládá základní orientaci v notovém záznamu. Rychleji komunikuje s hudebníky a má ucelenější představu o záměru autora.
Tip 1: Podle partitury se dobře volí místa střihů. Programy: Sibelius, Notator, Score, Overture.
Tip 2: Vyžádejte si partituru. Předejdete tak mnoha nedorozuměním a práce bude efektivnější.
Funkci přehrávání partitury nechme aranžérům; v praxi je zvukové vyznění vždy jiné. Živé nástroje neintonují temperovaně, projevují se u nich akustické i lidské vlivy, které nahrávku mohou povýšit nebo i zhoršit.
Vytváříme virtuální demáč
Stejně i nahrávací a editační programy nabízejí doposud nevídaný komfort. Už jen pokud si toužíme nasimulovat pomocí virtuálních nástrojů demo snímek. Počítejme s tím, že bude znít mrtvěji, jak kvůli strojovému tempu (které můžeme ovšem v k tomu určené stopě rozhýbat - viz Obr. 1: Změny tempa ve stopě Tempo Track), tak kvůli absenci v minulém článku zmíněných transientů (přechodných jevů).
Pravidlo: Počítejte s tím, že co zní obvykle v demu mrtvě, zahrají dobří živí muzikanti naživo s mnohem větším citem.
Pozor: Tutti pasáže jsou v midi rytmicky i výškově perfektně sehrané, hudební struktura drží bezpečně pohromadě. A živě už to tak snadné nebude - synkopy mohou např. rytmicky předbíhat, citlivé tóny znít logicky výše či níže a obecně souhra proběhne o pět chlupů volnější. To může být v různých vlažnějších stylech pozitivní (např. tempově rozhárané blues), v jiných rytmicky sešněrovanějších (např. strojovější disco) žádoucí méně. Každopádně živý výkon vnese do nahrávky jiný svět.
Leckdy bývá užitečně porovnat si virtuální a živý „demáč“ ze zkušebny nebo koncertu. A rozhodnout se, co necháme z elektroniky a co ze živých zvuků.
Umělé nástroje doma, akustické ve studiu
Příprava veškerých umělých podkladů „samodestilací v domácí kůlně“ sníží zaručeně náklady. Nemusí však vždy splnit požadovanou kvalitu. Zvláště pokud nám půjde o jemné rytmické nuance v souhře. Přestože si doma promyslíme a připravíme hýbající se podklad (jako by tempa měnil skutečný band), nemusí se hýbat tak jako při vzájemném kontaktu živých nástrojů.
Pravidlo: V živé muzice je naprosto běžné, že někdo předbíhá a druhý jej dohání, a naopak tenhle se loudá a tenhle jej táhne dopředu. Podobně v ladění nastupujeme normálně pod či nad tónem, dotahujeme se na požadovanou výšku, ledva tam jsme, zjišťujeme, že neladíme k druhému hlasu a pasírujeme se na něj. To už ale skladba pokročila dále a my to zběsile hrneme, abychom se dolepili na refrén, který se nachází v polovici svého průběhu. Tyhle jemnější biologické posuny či nedokonalosti jsou holt známkou živého organismu a vytvářejí jedinečné kombinace.
Pokojová příprava „mrtvých stop“, ale stejně tak i natáčení formou vrstveného playbacku zruší živý interaktivní vztah mezi muzikanty a tím i neopakovatelné kouzlo daného okamžiku.
Co z banky a co naživo?
Výhoda každé obsáhlejší databáze spočívá mimo jiné v snadném kombinování. Sami můžeme na svém počítači objevovat skvělé aranžérské varianty. Stačí je pak obohatit živější ingrediencí a funguje to. V počítači můžeme vybírat hotové šablony anebo sami barvy měnit či je od začátku vytvářet. Znalost „pajšlu“ rejstříku (efekty, ADSR křivka, ladění ad.) není na závadu. Pomůže nám registr přizpůsobit a dostat se snadněji k cíli.
Ladící a polyfonně srovnané zvuky využijeme hbitěji z databanky. Pamatujme však na to, že perfektní parametry mohou lehce vyvolat odcizení. Proto již ve fázi přípravy umělých zvuků neškodí pracovat s obálkou pitch band (rozladění) a již se zmíněnými tempovými změnami. Rovněž řada efektů dokáže příliš napucovaný a geometrický rejstřík zdrsnit či zpestřit.
Tip: A pokud si nejste jisti s řešením, zda je lepší přírodní či umělý zvuk, nahrajte obě možnosti a rozsekněte vše při míchačce. A když i zde bude stát kapela proti sobě, chovejte se, prosím, jako gentlemani, hoďte si korunou a nebo alespoň drsně a důsledně zbijte slabšího protivníka, aby se podobná trapná situace příště již neopakovala :-).
Pokud celý proces natáčení od akustického nahrávání až po mix absolvujete sami, nezapomeňte, že klíčovou roli hraje sušší a frekvenčně vyrovnaná akustika místnosti (neužírá či nenadržuje ani basům ani středům ani výškám), kvalitní mikrofony, ADDA převodník a samozřejmě věrné zvukové monitory.
Typy programů
Zvukař
Vícestopé programy slouží k (audio i midi) záznamu hudebníků do více stop a následnému postprodukčnímu zpracování. Dnes už mezi nimi nejsou žádné zásadní odlišnosti, díky plug-inům či virtuálním nástrojům lze u všech dojít ke stejnému výsledku. Rozdíly jsou pouze v uživatelském rozhraní.
Pozn.: Podle výsledku nelze poznat, který software jsme užívali jako výrobní nástroj. Programy: ProTools, Logic, Sonar, Cubase, Nuendo, Samplitude.
Editační programy upravují přímo zvukové soubory. Slouží jako nástroj v „multitracích“, můžeme v nich upravovat samply nebo v nich naopak zpracováváme výsledný mix (mastering...). Programy: SoundForge, WaveLab, CoolEdit.
... a tipy ptáka Ježáka
Technické parametry
Na začátku je nutné znát technické parametry výsledku. Samplovací frekvence audio -CD = 44,1 kHz, video - DVD = 48k Hz.
Tip. Pro lepší kvalitu je možné natáčet ve dvojnásobném kmitočtu (88,2 kHz a 96 kHz).
Pozor! Natáčejme vždy v dynamice 24 bitů a více.
Tempo
Je dobré oživit nahrávku drobnými tempovými změnami.
Tip: Podle demo audio nahrávky ze zkušebny můžeme tempa přirozeně „vychytat“.
Pozor! Veškeré tempové změny musíme nastavit jako první.
Metronom
by měl odpovídat tempu, složitosti i konkrétním místům.
Tip: U pomalých temp lépe vedou osminy.
Tip: V místě triol je funkčnější „řidší“ metronom.
Pozor! V tichých pasážích může metronom „prosáknout“ do nahrávky.
Pomocné stopy
Pomocný zpěv, kytara, klávesy pomůžou nahrávajícím muzikantům podat lepší výkon.
Tip: Díky harmonické lince (pad) se lépe intonuje a lépe ladí basové party.
Tip: Je dobré mít akustická návěští (sloka, refrén, sólo...).
Pozor! Nepřesné demo stopy mohou vést ke špatnému rytmizování či intonaci.
Sladký notebook na jevišti
Pokud používáte počítač živě koncertně, pamatujme na hygienicko-toaletní zásady - mít nainstalovaný a natož otevřený jen takový počet programů, který výkon „kompjútru“ s dostatečnou rezervou snese. Nejistější je, když bude mašinka sloužit převážně k hudebním účelům a nebude zaneřáděna nepotřebným spotřebním „softvérem“.
Desítky let už na koncertech funguje tzv. half playback - podklad jede ze záznamu, k němu duní naživo další instrumenty a pějí chránění pěvci. Tohle právě počítač báječně umí. Avšak je již také léta vyzkoušené, že karaoke působí mrtvěji, nevariuje a rychleji se oposlouchá. A mimo jiné neumožňuje reagovat na signály z publika - např. zrychlit tempo, počkat s refrénem apod.
Tip: Jestliže budete připravovat half playback, myslete na to, že poměry nástrojů nemají znít dobře v podkladu samém, ale až při přidání živých hlasů.
Počítač na bíně
V host aplikaci se nachází virtuální nástroje, plug-iny, které jsou řízeny z master keyboardu/ controléru, pomocí zvukové karty se vše převádí do zvukového signálu. Protože už můžeme posoudit výsledek, lze používat efekty přímo v počítači, jejich kombinaci a nastavení uložit současně s nástroji jako scénu. Ta se pak dá vyvolat jedním (midi) povelem - viz obr. 2: Schéma zapojení počítače při live hraní.
Latence (zpoždění) je naším největším nepřítelem. Závisí na výkonu počítače, zvukové kartě, samplovací frekvenci a počtu okamžitě používaných plug-inů a virtuálních nástrojů.
Pozn.: S latencí vyšší než 5 ms nelze live hrát.
Pravidlo. S vyšším samplovacím kmitočtem klesá latence.
Pravidlo. S vyšším počtem plug-inů a virtuálních nástrojů latence roste.
Jaké zkušenosti mají muzikanti
Divadelník Jiří Starý
je absolvent JAMU, obor divadelní dramaturgie, v současné době spolumajitel designového studia Meduse Design. Poslední aktivní kapela Asyl Akt (debut v roce 2004, Kapka Records, http://www.youtube.com/watch?v=mSVGEu_xdOc ). Od roku 2006 se věnuje komponování hudby pro divadlo (www.divadlofeste.cz).
1)Jak vypadá váš současný hudební „kompjútr“?
Nedávno jsem si pořídil notebook DELL Studio XPS (Intel Core i5, 2,53GHz + esata HDD) s externí zvukovou kartou (Roland) a větším monitorem. Součásti mého ministudia jsou odposlechy Event 20/20 a dva master keybordy Axiom + Radium. Tahle kombinace mi bohatě stačí ke komponování i míchání.
2)Kdy jste začal využívat počítač v hudbě poprvé?
Počítač jsem vlastně začal využívat z nouze někdy v roce 1999, protože jsem neměl peníze na synťáky a efektové procesory. Tenkrát jsem začínal na PC „386“ s 80 GB HDD a zvukovkou SoundBlaster. S odstupem času se to zdá absurdní, ale fungovalo to.
3)K čemu sloužil tenkrát a k čemu dnes?
Dá se říct, že počítač používám víceméně stejně, ovšem dnes je práce tisíckrát komfortnější a také milionkrát kvalitnější po zvukové stránce. S rostoucí rychlostí procesorů a hard disků se otevřela možnost pro VST instrumenty s bezednou bankou kvalitních samplů - to je podstatná změna k lepšímu.
4)Hrajete s počítačem i koncertně na jevišti?
Ano, až do roku 2005, kdy jsme rozpustili kapelu na dobu neurčitou. Hraji na klávesy a používal jsem počítač výhradně jako virtuální sampler s FX efekty. Poslední dobou se jednou začas objevím na nějaké jam session.
5)Jakou latenci máte nastavenou při živém hraní?
6,3 ms.
6)Točíte do notebooku jen „demáče“ nebo i ostré finální skladby?
Skládám hudbu pro neziskové divadlo a je pro mě z ekonomického hlediska zcela nezbytné, abych si sám dělal mix i master. Možnosti poměrně kvalitního mixu i masteringu se za poslední tři čtyři roky neuvěřitelně zlepšily.
7)Jaké zvuky či instrumenty používáte nejčastěji?
Asi jako většina - VST virtuální nástroje, plug-iny a samplery. Velmi jsem si oblíbil např. Kontakt od Native Instruments, ten používám i na live hraní. Vše obsluhuji přes Cakewalk Sonar, který se mi jeví jako velmi intuitivní a přehledný.
8)Máte potřebu obohatit umělý statický zvuk živými akustickými témbry?
Když jsme točili v roce 2004 desku, vypůjčil jsem si kvalitní Rhodes piano a to jsem si pak kvalitně nasamploval kvůli živému hraní. Dnes už to není potřeba, kvalitních zvukových bank - „akustických témbrů“, které zní přirozeně, je na trhu nepřeberné množství.
popisky k fotkám:
Obr. 1: Změny tempa ve stopě Tempo Track
Obr. 2: Schéma zapojení počítače při live hraní
