"Až přijdou lidi, tak se to zlepší."
Tuhle zvukařskou větu jste už určitě všichni slyšeli (ti šťastnější i v několika světových jazycích). My se ale budeme zabývat tím, co se nezlepší zaplněním sálu, ale co je výhradně v kompetenci zvukaře.
Svatopluka "Svátka" Vojíře jsem si jako odborníka pro tenhle článek nevybral náhodou. Se Svátkem totiž kupujete, řečeno jazykem reklamy, 3 v 1:
a)pracoval jako rezidentní zvukař v klubu
b)vlastní aparaturou ozvučuje festivaly a jezdí s kapelou (v současné době jsou to Bratři Ebenové)
c)má četné zkušenosti z akcí, kde se musí vyrovnávat s aparaturou místní
Takže mi logicky vyšel jako nejpovolanější osoba. Navíc ho dobře znám a nemusím mu vykat.
Důležitá věc u zvukaře je samozřejmě první dojem. Sám jsem párkrát přišel pozdě na akci a vím, že to pochopitelně není ze strany klienta (ať už kapely nebo pořadatele) přijímáno pozitivně. Svátek je v tomhle radikálnější. "To je známka kvality zvukaře. Je to tak strašně důležitý, že člověk může bejt génius, ale pokud chodí pozdě, tak to jsou věci, který se nepromíjej´. Jedno z prvních kritérií zvukaře je jeho dochvilnost a spolehlivost obecně. Zvukař je v podstatě živen jenom svým dobrým jménem. Doba, kdy si lidi koupili bedny a mysleli si, že jim patří svět, je naštěstí pryč. Dneska je konkurence tak veliká, že kšeft budou mít jenom tehdy, když se budou slušně chovat."
Spolehlivost je podstatná věc, ale také je důležité jít s dobou. Stává se standardem, že si kapela vozí svého zvukaře. Pořád se ale ještě setkáváme s neochotnými místními zvukaři ze "staré gardy". Bývají to takoví ti "inžové", co mají sice krásně smotané kabely a očíslované stojany, ale mixák mají na pětikolíky a nechtějí k němu nikoho pustit s tím, že se v tom vyznají jen oni sami.
"Ono už jich je naštěstí míň a míň. Jsou teda samozřejmě případy, že si ten člověk opravdu postavil pult sám a máš tam fůru čudlíků, ve kterých se absolutně nevyznáš, nebo je to přinejmenším nelogický... Pak jsou fakt zajímavý lidi (a to se mi stávalo ještě donedávna), který ti třeba nedovolej´, aby sis nalepil popisovací pásku na pult, protože jim to asi umatláš nebo já nevím co..."
Další sorta jsou v mojí soukromé typizaci "pájkaři" - zoufalci, kteří ještě v hodině oficiálního začátku koncertu běhají s pájkou po pódiu a snaží se rozchodit kabely, monitory, v horším případě celé PA. Pak nastupuje další oblíbená zvukařská věta: Včera to ještě hrálo.
"Ty se nemůžeš zlobit na zvukaře, ale spíš na toho, kdo mu ten kšeft dohodil. Přirozenou selekcí by mělo dojít k tomu, že na takovejch těch spíš punkovejch a garážovejch akcích hrajou tihle zvukaři a na těch důležitějších jsou ti spolehliví. Takhle by to mělo fungovat."
Jeden známý pražský zvukař razí názor, že když si člověk veze pájku, přivolává situaci, kdy ji bude potřebovat.
"Když jsem ještě dělal v klubu, tak se mi stávalo, že třeba přišel muzikant s houslema, z nich koukal kablík jak od sluchátek a končilo to malým jackem. Mělo to jenom deset centimetrů a teď si poraď. Já si radši vezmu tolik redukcí, abych pájku mohl vynechat. Pro tyhle příležitosti mám pytel redukcí, kde je úplně všechno. Mně když někdo přijde s pětikolíkem, tak mu ho zapojím."
Já jsem občas okolnostmi dohnán tak daleko, že potřebné dráty prostě říznu a spojím elektrikářskou svorkovicí neboli čokoládou.
"K čemu čokoláda, když máš gafu, což je poměrně nedílná součást vybavení. Gafa a ostrej nůž... :-)."
...a kapesní nářadíčko! Také se ti tak zlepšil život, když vymysleli Leathermany a SwissTools?
"Stoprocentně. Hlavně si umím otevřít pivo."
Slovníček
pětikolík - norma DIN, konektor používaný kdysi v socialistickém bloku na veškeré audio, dnes v profesionální technice slouží převážně jen k propojení MIDI.
panorama - na mixážním pultu pod zkratkou PAN, označuje ovládací prvek směřující signál ve stereobázi vlevo či vpravo (kdo neví, co je stereobáze, zeptá se souseda).
gain - nastavením gainu se na mixážním pultu reguluje vstupní úroveň hlasitosti signálu (kdo neví, co je nastavení, mixážní pult, regulace, vstupní úroveň nebo signál, nechť odloží Muzikus a vrátí se k omalovánkám).
fader - tahový potenciometr, kterým se ovládá hlasitost jednotlivých sekcí pultu (kdo neví, co je potenciometr... ). Knoflíky na faderech bývají barevně rozlišené podle funkce. Zvukaři si je pro lepší vizuální orientaci někdy prohazují.
PA - zkratka výrazu public address (nikoli power amplifier) se používá pro označení celého ozvučovacího systému s výjimkou pódiového vybavení muzikantů (což je zase nástrojovka neboli backline).
gafa - oblíbená textilní lepicí páska typu gaffer používaná zvukaři i osvětlovači po celém světě na lepení všeho včetně bot. Známá též pod názvem "americká páska na hubu" - nekupujte tu stříbrnou v hobbymarketech, nic nevydrží!
Leatherman a SwissTools - rozkládací kleště s nářadím v rukojetích na principu švýcarského nože. Nemají nic společného s těmi v koši s označením "vše za 99,-", tyhle profesionální začínají na ceně okolo tří tisíc.
