Dnes se pokusíme odstranit návyky špatné artikulace a pak se naučíme rozezpívat v celém rozsahu.
V předchozím díle jsme "naťukli" důležitost správné artikulace. Dá se říci, že na jejím zvládnutí závisí další pěvecký výcvik. Nesprávná výslovnost může ovlivnit nejen barvu tónu, ale ve značné míře i jeho kvalitu. Při špatné artikulaci tedy nejen že zpěvákovi není rozumět, ale může mít také problém s udržením kvalitního tónu. Samohlásky mohou také znít nevyváženě, někdy se mohou i tzv. lámat a v neposlední řadě ovlivňují i barvu hlasu. Proto artikulační cvičení a správnou výslovnost rozhodně nepodceňujte. Z pěveckého hlediska nás především budou zajímat právě samohlásky a, e, i, o, u (vokály), protože pouze na nich zpíváme znělé tóny. Upozorňuji, že se zaměřím pouze na výslovnost českou, protože výslovnost má v každém jazyce i v nářečí svá specifika a zabývat se těmito odlišnostmi by zabralo samo o sobě několik dílů našeho seriálu. Je důležité, aby samohlásky zněly přirozeně a rovnocenně.
Výslovnost se děje pomocí tzv. článkovacího ústrojí - ústní dutina, rty, jazyk, měkké patro a hrtan. Cílem výuky zpěvu je dostat všechny vokály co nejvíce dopředu, do tzv. masky obličeje (viz. obrázek).
Nácvik artikulace
1. - má-é-í-ó-ů - legato (vázaně) na jednom tónu, v různých polohách. Výrazně artikulujeme. A, e, i - horní ret je lehce zpevněný a nepatrně odkrývá horní zuby, spodní ret a koutky jsou uvolněné. Jazyk máme volně položený, změna jeho polohy ovlivňuje barvu tónu (můžete vyzkoušet). Změnu velikosti úst při přechodu z "a" na "e" a "i" regulujeme pouze čelistí, ne rty. Na vokál "o" a "u" zakroužíme rty a máme lehce zpevněný horní i dolní ret. Jazyk je stále volně položen. Nesnažte se jím při změně vokálu násilně pohybovat. Velmi důležitá je také uvolněná spodní čelist (brada). Dávejte pozor, aby se při změnách vokálu neměnila barva, síla ani kvalita tónu. Všechny vokály musí znít co nejvíce vepředu (pocit opření o horní zuby, tvrdé patro a do nosní a čelní dutiny - rozšířené nosní dírky). Je dobré provádět všechna artikulační cvičení pro lepší kontrolu před zrcadlem.
Za zmínku také stojí spory, které vedou různí učitelé zpěvu, zda rozlišujeme měkké "i" a tvrdé "y". Já si myslím, že se rozlišuje pouze dlouhé a krátké. Dlouhé "y", "i" zní měkce a krátké tvrdě. Je to ale pouze můj názor a do případných sporů nehodlám zasahovat.
2. - má-mé-mí-mó-mů - opět legato na jednom tónu v různých polohách. Možno cvičit s přidáním jakékoliv souhlásky (lá-lé-lí-ló-lů, vá-vé-ví-vó-vů...). Opět dbejte na rovnocennost znění vokálů. Při souhlásce m, b, p, v, f výrazně zpevněte rty.
3. - mia-mea-moa-muá - dbejte na volnou čelist.
4. - milovali, malovali, nemilovali, nenamalovali - možno cvičit různá slova - opět legato na jednom tónu. Například milovali - milovali - milovali. Pro pokročilé je možno zkusit různé jazykolamy (nenaolejuje-li mě Julie, naolejuju Julii já...). Výslovnost raději spíše přehánějte.
Rozezpívání na vokálech
Nyní, když už víme jak mají vokály vypadat, můžeme se na nich rozezpívat v celém rozsahu.
1. Vyberte si vokál, který se vám zpívá nejlépe a začněte opět ve střední poloze střídáním dvou tónů, postupujte po půltónech směrem do vyšších poloh. Nezapomínejte i v nižších polohách zapojovat hlavovou rezonanci a ve vyšších hrudní. Dynamiku držte v rozmezí piano - mezzoforte (slabě - středně silně). Postupně vystřídejte všechny vokály a, e, i, o, u.
2. Postupně střídejte 3, 4, 5... tónů po stupnici nahoru i dolů. Cvičte s lehkostí a bez námahy, až kam vám to dovolí váš rozsah.
3. - mi - a mi - a, mi - a mi - a, mi - a mi - a - začněte v co nejvyšší falzetové poloze a postupujte vždy po dvojici na jednom tónu směrem dolů. Vystřídejte opět všechny vokály - me - a, mo - a, mu - a. Snažte se co nejvíc artikulovat.
Velmi se mi osvědčilo rozezpívání na staccato (velmi krátkých, oddělených) tónech.
4. Postupujte stejně jako u cvičení 1. a 2., ale tóny zpívejte velmi krátce, odděleně. Cvičení lze dle libosti pozměňovat a rozvíjet, stačí zapojit trochu fantazie. Zpívejte s lehkostí a bez zbytečného tlaku. Nezapomínejte na postoj a správné používání dechu. Hlídejte si kvalitu vokálů a začátky musí být vždy v hlavovém tónu. Mějte vždy volný a otevřený krk. Pro kontrolu volného krku je možné cvičit s prstem položeným nad ohryzek (larynx). Ohryzek musí být stále na místě a nesmí se při zpěvu tlačit nahoru.Tak se do toho pusťte a příště budeme pokračovat v dalším rozvíjení hlasu.
