Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích 63 - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce aneb Hlavní osobnosti a okamžiky dějin české hudby. 12.2: Rock (9. díl)

Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce aneb Hlavní osobnosti a okamžiky dějin české hudby. 12.2: Rock (9. díl)
Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 12: Dějiny české hudby v kostce aneb Hlavní osobnosti a okamžiky dějin české hudby. 12.2: Rock (9. díl)

Dnes si doplníme poznatky z druhé poloviny osmdesátých let.

 

Ano, minule se nedostalo na nová jména a další styly.

Takže z hlediska hard rocku by bylo dobře zde zmínit i takové „nové“ soubory, jako Graham, kteří vydali jeden singl, Markýz John, Benefit a zcela jistě i Moby Dick, pozdější Dux Martina Koubka a Odysseu s Václavem Běhavým. V každém případě sem patří i k jižanské pohodě se hlásící Žlutý pes Ondřeje Hejmy (voc), do stejných vod zamířila i nezničitelná Pumpa Michala Němečka (g). Své místo zde má i ASPM neboli Amatérské sdružení profesionálních muzikantů. Základní trio, tvořené multiinstrumentalistou Janem Spáleným (voc, trom, key, perc), Petrem Kalandrou (voc, g, harm, perc) a Františkem Havlíčkem (voc, sax, perc) vydává v tomto období řadu desek se zemitým blues. Protagonista souboru, Jan Spálený, se již předtím dostává do všeobecného povědomí rockového publika albem Asi v tom bude nějakej háček (1986, Supraphon), na kterém se vedle něj podílí i Petr Kalandra, Michal Pavlíček (g, bg), Jiří Veselý (bg) a Jiří Hrubeš (dr). Z hlediska všeobecného vlivu na českou rockovou scénu zaznamenává tato deska daleko větší vliv než celá produkce ASPM.

Velmi zajímavě se na počátku tohoto období prezentuje album Rány (1986, Supraphon), které vzniká ze spolupráce Zuzany Michnové, zpěvačky a vůdčí osobnosti folkových, později folkrockových Marsyas a Michala Pavlíčka. Deska přinesla řadu hardrockových skladeb s folkrockovým podtextem, postavených vedle velmi kvalitních textů a expresivního projevu zpěvačky na instrumentálně i skladebně vycizelovaných partech Michala Pavlíčka, který zde kromě bicích nástrojů nahrál všechny ostatní stopy (v několika případech i zpíval).

 

Michal Pavlíček byl tehdy asi nejvytíženější kytarista...

Kdo ví... Nesmíme tedy vynechat ani Pražský výběr, skupinu postavenou na dvou individualitách, Michaelu Kocábovi (key, voc) a Michalu Pavlíčkovi (g, voc). Její interpretačně a skladatelsky velmi silné LP, nazývané pracovně Straka v hrsti (nahrané již v první polovině 80. let) vychází po kampani proti ní na stránkách časopisu Tribuna až roku 1988 u vydavatelství Panton. I když skupina nebyla nikdy stylotvorná, přesto zanechala svou tehdejší tvorbou výraznou stopu v historii československého rocku, zejména pak pro instrumentální mistrovství kytaristy Michala Pavlíčka.

Michal Pavlíček se podílí i na vzniku další, velmi vlivné skupiny Stromboli. Ovšem stejně jako v případě Pražského výběru nejde díky poměrně široké stylové šíři a jejího minimálního vyhranění o stylotvornou kapelu. Přesto výsledné dvojalbum Stromboli (1987, Panton) zaznamenává nebývalý ohlas na domácí scéně. Protože jde ale spíše o sólový projekt Michala Pavlíčka, sestava je velmi nestálá a na přelomu osmdesátých a devadesátých let se rozpadá.

V tomto období o sobě dává vědět i skupina Krausberry. Vzniká sice již roku 1984, ale profesionalizuje se až o tři roky později, kdy vydává dvě EP Camp (1987, Panton) a Ohníčky (1988, Panton), plné zemitého blues rocku.

Psáno pro časopis Muzikus