Základy mixu v domácím nahrávacím studiu - Saturace
Od počátků nahrávání měli zvukaři přání nahrávat zvuk co nejvěrněji. To bylo v době čistě analogového záznamu nemožné. Každé analogové zařízení mělo na zvuk vliv a dávalo mu svůj otisk. Tak byl zvuk, který procházel nahrávacím řetězcem. do jisté míry zkreslený.
Naprostou změnu přinesl vývoj digitálních technologií. Digitální převodníky přinesly možnost záznamu 1 : 1. To, co vzešlo ze zdroje a bylo sejmuto
mikrofony, bylo ve stejné podobě i převedeno do záznamu.
Tato technická dokonalost byla ale postupem doby shledána jako studená a sterilní. Jinak řečeno, zkreslení, které bylo produkováno analogovým vybavením, dodávalo zvuku charakter a bylo příjemné. A tak se i v digitální platformě začaly objevovat procesy, které toto „chtěné zkreslení” zpět do zvuku zavádějí.
Ne každý v prostředí domácích nahrávacích studií má takový rozpočet, aby mohl nahrávat přes analogový vintage řetězec. Většina producentů a provozovatelů domácích studií nahrává způsobem nejkratšího zapojení mikrofon - převodník. Maximálně s použitím pre-ampu.
I když si našetříme na pre-amp, není to stále to, jak na zvuk působí průchod signálu skrz mixpult. jako je SSL nebo Neve, a záznam do pásu magnetofonem Studer. Všechna tato zařízení přidávají zvuku menší míru zkreslení a komprese, která je lidskému uchu příjemná. Této nelinearitě se říká saturace.
Nejedná se tedy jen o různé analogové pre-ampy pro domácí studia, ale o plug-iny, které dnes simulují všechny možné typy zkreslení. Dnes máme na výběr simulace průchodu zvuku skrz pre-amp (tedy vstupní část mixpultu), skrz studiový mixpult, nebo můžeme použít simulaci záznamu do pásu. Některé plug-iny nabízejí zkreslení dle způsobu jeho vzniku. Například zkreslení elektronkové, tranzistorové atd.
Všechny tyto procesy pomáhají zvuk zaoblit, zbavují ho digitální ostrosti. Můžeme říct, že zvuk je prokreslenější, stopy více fungují jako celek, basy bývají mohutnější a mají hebčí charakter. Celá nahrávka působí muzikálněji.
Pokud si poslechneme starší rockové nahrávky ze šedesátých let, je zkreslení někdy dobře slyšitelné třeba na basových kytarách. Toto zkreslení se tvořilo na mixpultech přebuzením jejich vstupů.
I když se vlastně jedná o jistý druh degradace signálu, je saturace vnímána jako pozitivní jev, který je vyhledáván ve světě dokonalého digitálního záznamu.
Saturace není ale jen nástroj pro změkčení digitálního záznamu, ale i způsob, jak nahrávku tvarovat a dávat jí charakter. Některé zvuky pro lepší prezentaci v mixu mohou díky saturaci získat své místo i jinde než ve svém frekvenčním těžišti.
Například zmíněná basová kytara nám na běžném poslechu typu telefon či reproduktory na monitoru moc hrát nebude. Ale pokud ji prokreslíme pomocí saturace, získá tento nástroj další informaci díky vyšším harmonickým složkám, které zkreslení vytvoří. Tak se i nástroj s těžištěm v basech na takovém typu poslechu lépe prosadí.