Tento díl spolu s následujícími díly se bude zabývat akordickým doprovodem ve stylu kytaristy Erica Johnsona. Vysvětlíme si krok po kroku, díl po dílu, jak používat jeho specifické voicingy (souzvuky) pro základní durové, mollové, zmenšené a zvětšené kvintakordy, a jejich tenze, tak aby obohatily vaši hru rocku, popu, funku, blues, country a jazzu.
Ericův akordický doprovod může svou pestrostí, výběrem tenzí, pohyby vrchních, vnitřních hlasů a basové linky připomínat místy hru na klasickou kytaru, nebo dokonce hru na klavír. Tento styl hry mu dovoluje hrát hlavní melodie spolu s hlavním sólovým partem, např. zpěv, saxofon, trumpeta atd., a zároveň hrát akordy a obohatit tak harmonii, která vytváří ojedinělou a umělcem očekávanou atmosféru.
Úmění doprovázet hlavního interpreta ve stylu Erica Johnsona představuje určitou výzvu pro každého hráče. Je to právě krkolomnmý tvar každého akordu, rozpětí prstokladů, tlumení strun a výběr melodických tonů vnějších hlasů spolu s výbornou a praktickou znalostí hudební teorie. Tímto mne Ericův styl hry oslovil a rád bych se s vámi o vlastní zkušenosti ze studia jeho hry podělil.
Eric Johnson, narozeý 17 .srpna 1954 v Austinu v Texasu, je populární kytarista, skladatel a studiový multiinstrumentalista, který hrál s hudebníky, jako jsou Chet Atkins, Joe Satriani, Steve Vai, Mike Stern, a s mnoha dalšími umělci. Eric zmiňuje Wese Montgomeryho (jazz), Jerryho Reedse (country/bluesgrass) a Jimiho Hendrixe jako kytaristy, kteří jej nejvíce ovlivnili.
Specifické bohaté kytarové akordy, sólování s pentatonickými patterny, používání bottlenecku a efektu fuzz face spoluvytváří Ericův kytarový styl hraní. My se budeme v tomto a v dalších dílech věnovat jeho akordům.
Praktické použití, kdy můžeme Ericova durového souzvuku využít, je velmi jednoduché a hudebně přirozené. Jakýkoliv durový kvintakord (základní tón, velká tercie, kvinta) s jakoukoliv funkcí (tónika, subdominanta, dominanta) může obrácení prostředního hlasu, tedy velké tercie, obohatit a zjemnit původní durový kvintakord. Pokud se tak stane, bylo by dobré Ericův trojzvuk aplikovat v konkrétní skladbě na všechny ostatní akordy, jak na durové a mollové, tak i zmenšené a zvětšené, k posílení harmonické jednoty a plynulosti. Ericův trojzvuk pro mollové a další akordy, spolu s jejich obraty a tenzemi, je do detailů vypracován a pro vás připraven v dalších dílech.
Pojďme si tedy v tomto díle vysvětlit, jak hrát durový kvintakord. Základní durový trojzvuk C dur (c-e-g) se skláda ze základního tónu (c) prima, velké tercie (e) a čisté kvinty (g), a to přesně v tomto pořadí. Eric Johnson s oblibou přesune velkou tercii o čistou oktávu výše a změní původní pořadí tónů, tj. prima (c) - čistá kvinta (g) - velká tercie/decima (e), a tím vytvoří otevřený tvar, tzv. spread triad. Jinak řečeno, přesune druhý hlas o čistou oktávu výše a vytvoří souzvuk s větším intervalovým rozpětím. Proto je nutné tento akord vybrnkávat rozkladem, nebo tlumit ostatní struny, aby nepřeznívaly. Zahrajme si tento tvar a uslyšíme nový, jemný a otevřený zvuk akordu C dur.
Závěrečná ukázka jednoduše shrnuje tvary durový akordů na 6. struně (e), 5. struně (a), 4. struně (d), tak aby se vám všem úspěšně podařilo osvojit si tyto tvary a lehce a rychle se orientovat na hmatníku v nízkých a vyšších polohách. Vřele všem doporučuji si tuto ukázku zpestřit zapojením vašich kytarových efektů, jako jsou reverb, delay, chorus nebo flanger, tím dosáhnete velice uspokojivého výsledku, kterého Eric Johnson dosáhl například ve vlastní skladbě Trail of Tears.
