Ve dvacátém - a posledním - dílu této série se zaměříme na to, jak vkusně zkombinovat všechny koncepty, které jsme po dobu téměř dvou let v těchto článcích probírali. Nebezpečí pro každého rockového muzikanta, který začne pronikat do vod jazzové harmonie a postupů, je přehlcení informacemi. Kvanta nových pojmů, jako substituce, alterace, chromatika a arpeggia, mohou jednoduše člověka zmást a odradit od jakéhokoliv dalšího bádání tímto směrem. Ještě v horším případě můžou z původně schopného rockového kytaristy udělat blábolícího pseudo-jazzmana, neschopného zahrát vkusné sólo.
Abychom se vyhnuli negativnímu dopadu těchto nových termínů a konceptů na naši rockovou hru, musíme si být vědomi pilířů, které v naší hře už stojí a na kterých jsme zvyklí zakládat improvizaci a kompozici. Pokud už deset let hrajeme rock a blues, je nesmysl vyhodit všechny vědomosti, které jsme za tak dlouhou dobu nasbírali, z okna a z ničeho nic rozbalit bláznivé sólo plné chromatik a nesmyslných postupů. Můžeme se jednoduše držet frázování, stupnice a zásoby licků, které známe, a jen tu a tam přidat trošku koření z jazzového světa. Zároveň není úplně dobrý nápad cvičit více nových konceptů zaráz. Pokud chceme vyzkoušet aplikaci chromatických tónů přes běžný rock ‘n’ roll, tak jediné, na co bychom se měli soustředit, je právě tento problém. Pokud jsme si zároveň přečetli něco o alteracích, arpegiích a dalších substitucích, musíme tyto informace vědomě vytěsnit, soustředit se pouze na jeden fígl, zvyknout si na něj, a až poté se posunout dál. Tímto postupem bude možné za delší časový úsek vstřebat velké množství informací a nových postupů a zároveň umožnit jejich nenásilnou asimilaci do našeho původního stylu hry.
Pokud například využijeme výše zmíněného chromatického konceptu. Nemá smysl jeden den cvičit jeden chromatický lick a druhý den se hned posunout na úplně jiné téma. Můžeme vzít například tento lick z prvního článku o chromatických postupech.
V takto jednoduchém licku je hodně materiálu na cvičení. Můžeme jej například posunout o oktávu níže.
Nebo jej necháme ve stejné oktávě, ale použijeme ho v jiné poloze.
No a nebo jej prostě zahrajeme pozpátku.
Pokud takto přistoupíme ke každému z probraných konceptů, budeme mít co cvičit na velmi dlouhou dobu. Všem věrným i náhodným čtenářům bych tímto chtěl poděkovat za pozornost, a pokud máte zájem o více informací na podobné téma, můžete navštívit moji oficiální stránku www.jirinovotny.com.
