Trevor Bolder - Bass profil

Nenápadný baskytarista s nápadnými basovými linkami. Tak by se dal charakterizovat muž, který hrál na zásadních deskách Davida Bowieho a Uriah Heep. Konečně, jeho mistrovství budeme vbrzku moci obdivovat naživo, neboť legendární Uriah Heep se chystají koncertovat v Česku.

Začátky

Trevor Bolder se narodil 9. Listopadu 1950 v anglickém hrabství Yorkshire ve městě Kingston upon Hull. K muzice byl veden prakticky od narození. Velká část rodiny se skládala z hudebníků - otec, který hrál na trumpetu, oba bratři, strýcové i babička. Jedna jeho teta byla učitelka tance a druhá byla operní pěvkyní.

Díky otci se již v útlém věku začal seznamovat s dechovými nástroji (trumpeta a trombón) a v sedmi letech nastoupil do dechové kapely v rodném městě. Ve čtrnácti začíná patřit k nejlepším hráčům orchestru, kde hraje na první roh. Ve čtrnácti se také rozhodl, že chce po škole nastoupit do vojenské hudby Royal Marines. V tomhle ohledu tvrdě narazil u své matky, která mu to zakázala. Než se mohla celá situace vůbec nějak vyhrotit, přišli The Beatles a Trevor na místě otočil a rozhodl se i se svým bratrem založit kapelu.

Trevoru Bolderovi je stále ještě čtrnáct let, když si kupuje svou první kytaru. Zakrátko si ale Trevor kupuje baskytaru kvůli akutnímu nedostatku basistů. Nikdy nelitoval toho, že to udělal.

Přestože Trevora nadchli pro rockovou hudbu The Beatles, překvapivě se neinspiroval stylem Paula McCartneyho. Jako své tehdejší vzory uvádí spíše bluesové hráče z 30. a 40. let. Kopíroval neznámé bluesové hráče z nahrávek z té doby. Prvním opravdu velkým vzorem byl potom Jack Bruce, kterého Trevor viděl s Gingerem Bakerem a Grahamem Bondem ještě před vznikem Cream. Začal se učit hrát podle něj a i díky tomu si vyvinul svůj unikátní styl. Dalšími významnými jmény pro něj byli John McVie z Fleetwood Mac a John Entwistle z The Who.

Ale zpět ke kapele. Zpočátku zkoušela celá kapela u Trevora doma. Bolderovi byli navíc velmi chápající rodiče a syny v hraní podporovali. Nejenže si nikdy nestěžovali na hluk, který kapela dělala, ale navíc jim do začátků koupili koncertní aparaturu a dodávku, aby měli v čem jezdit na koncerty.

První úspěchy

S kapelou, která se inspirovala bluesovým stylem The Rolling Stones, začali hrát v místních hospodách a klubech a slavili první úspěchy. Publikum je přijímalo vřele a zakrátko hráli pět dní v týdnu. Postupem času, když přišly do módy kapely jako Cream, Yardbirds nebo Fleetwood Mac (všechny měly výrazné bluesové kořeny), začala kapela Trevora Boldera hrát po celém Yorkshirském kraji.

V té době ale Trevora Boldera přetáhl do kapely The Rats další slavný rodák z Kingston upon Hull, Mick Ronson. Tehdy nabraly věci rychlejší spád a přes The Rats se Trevor Bolder dostal do Ronsonovy vlastní kapely Ronno a v roce 1971 přišla první velká nabídka, která se neodmítá. Z kapely Davida Bowieho právě odešel Tony Visconti, a protože v té době už hrál s Bowiem Mick Ronson, logicky nabídli uvolněné místo Trevoru Bolderovi.

David Bowie a The Spiders from Mars

Působení u Bowieho, pravda, začalo trochu složitěji. Mick Ronson a bubeník Mick Woodmansey hráli již na albu The Man Who Sold the World. Po natočení ale od Bowieho odešli s tím, že už s ním nikdy nechtějí hrát, a vrátili se do Kingston upon Hull a společně s Trevorem Bolderem založili vlastní kapelu. Zhruba po půl roce hraní jim zavolal David Bowie, že bude hrát v televizní show a potřebuje tam živou kapelu. Slovo dalo slovo a stali se kapelou nejen pro jednu show.

Prvním počinem této sestavy byla deska Hunky Dory, která vyšla v roce 1971. Byl to první opravdu významný počin Davida Bowieho. Deska se dostala na třetí příčku prodejní hitparády ve Velké Británii a byla oceněna platinovou deskou. Album je popovější a melodičtější než předchozí počin a položilo základní kámen pro Bowieho budoucí tvorbu. A také je nutno dodat, že sestava, která natočila desku (Bowie, Ronson, Bolder, Woodmansey + Rick Wakeman na klávesy jako host), je brána jako nejlepší Bowieho kapela. Následující turné znamenalo potvrzení úspěchu a Bowie pak v roce 1999 vzpomínal, že mu Hunky Dory přivedlo jeho první stálé publikum.

O rok později natáčí tato sestava Bowieho magnum opus v podobě desky The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars. Konceptuální album, kde se již naplno projevuje invence nejen Bowieho, ale i jeho kapely, v podstatě prohlubuje úspěch předchozí desky a pro Bowieho znamená první úspěchy ve Spojených státech. Album se dostalo na třetí příčku v Británii a 75. v USA a singl Starman dosahuje na 10. místo (UK) resp. 62. místo (USA). Na základě této desky se kapela přejmenovává na David Bowie and The Spiders from Mars. V této době ale také začíná odcizování Davida a kapely. David se začíná čím dál více separovat, na koncerty jezdí vlastním autem a nakonec ho kapela přestane vídat úplně a schází se s ním jen na jevišti.

V tomto rozpoložení kapela nahrává desku Aladdin Sane (1973), která přes nespornou kvalitu sklízí poněkud rozporuplné kritiky. Faktem je, že deska inspirovaná a napsaná ve Spojených státech během turné k „Ziggymu“, nebyla tak prodejně úspěšná jako dvě předchozí alba, přestože jako první Bowieho deska dosáhla čísla 1 v Británii a Top 20 v USA (17. místo). Ještě týž rok natáčí kapela, tentokrát již s novým bubeníkem Aynsleyem Dunbarem desku Pin Ups. Je to ale labutí píseň pro Trevora Boldera a Micka Ronsona, kteří se po této desce poroučejí.

Uriah Heep

Po odchodu od Bowieho se Trevor Bolder účastnil natáčení sólových desek Micka Ronsona Slaughter on 10th Avenue (1974) a Play Don’t Worry (1975). Protože však jeho dlouholetý souputník Ronson začal spolupracovat se zpěvákem Ianem Hunterem, musel se Trevor Bolder poohlédnout po vlastní kapele. V roce 1976 zakládají, nebo v ní spíše pokračují, společně s Mickem Woodmanseym kapelu The Spiders from Mars. Připojují se k nim zpěvák Pete McDonald a kytarista Dave Black. Společně vydávají ještě týž rok eponymní album, které mělo relativní úspěch ve Spojených státech - dostalo se do Top 40.

V tomtéž roce ale přichází životní nabídka od legendárních Uriah Heep. Od těch právě odešel John Wetton a Trevor Bolder se hodil jako adekvátní náhrada. Náhrada více než dobrá, protože kromě dvou roků na počátku osmdesátých let je Trevor Bolder stálým členem Uriah Heep do dnešní doby.

Pro Trevora to byl vlastně návrat ke kořenům, neboť byl zvyklý hrát tvrdší muziku, než byla ta, kterou hrál s Bowiem. A přesně tohle našel u Uriah Heep.

První deskou, kterou s UH nahrál, byla Firefly. UH se touto deskou odklánějí od progresivního rocku více k přímočařejším a tvrdším písničkám. Po natočení dalších tří desek přichází na přelomu 70. a 80. let téměř rozpad kapely - nejprve odešel zpěvák John Lawton a o rok později ho následuje Ken Hensley. Vše tak zůstává především na kytaristovi Micku Boxovi.

Trevor Bolder za této konstelace kývnul v roce 1981 na nabídku Wishbone Ash, od kterých právě odešel, jaká náhoda, John Wetton. S Wishbone Ash natočil Bolder poměrně zajímavou desku Twin Barrels Burning (1982). Ve Wishbone Ash se ovšem necítil jako pravý člen kapely. Ne že by s muzikanty nevycházel, ale nebyl v tom ten pocit. A tak, když mu v roce 1983 zavolal Mick Box, že hledají baskytaristu, ani na okamžik nezaváhal a nastoupil opět v Uriah Heep.

Během následujících tří let dochází ještě postupně ke změnám na postech klávesisty, kdy přichází Phil Lanzon, a zpěváka, kdy přichází Bernie Shaw, a Uriah Heep fungovali na dlouhých jednadvacet let v ustálené sestavě.

Během následujících let kapela vydává další studiové i živé desky, které, přestože nejsou nijak převratné, si stále drží svou úroveň. Hlavní těžiště jejich činnost spočívá v koncertování, kdy neustále objíždějí svět se svým klasickým hard rockem ze staré školy. V roce 2007 musí kapelu opustit nemocný Lee Kerslake a na uvolněné místo bubeníka dosedá Russell Gilbrook. V době, kdy bude Muzikus s tímto článkem na trhu, by mělo vyjít nejnovější album Uriah Heep nazvané Into the Wind.

Závěr

Jak jsem již předeslal v úvodu, Uriah Heep se chystají do Česka a my si budeme moci vychutnat Trevorovu hru naživo. Po letech, kdy působil převážně jako baskytarista, se u Uriah Heep od počátku osmdesátých let začal prezentovat i jako autor skladeb a údajně je jejich hlavním skladatelem balad. O Trevorovi je také známo, že jen velmi nerad poskytuje rozhovory. Dle jeho názoru by muzikant měl hrát a nikoli mluvit. To také o lecčems vypovídá.

Cybernauts

V polovině devadesátých let, po smrti Micka Ronsona, obnovil Trevor k občasnému koncertování kapelu Spiders from Mars, kterou později přejmenovali na Cybernauts. Krom něho v ní ještě působili Joe Elliot a Phil Collen z Def Leppard, Mick Woodmansey a Dick Decent na klávesy. Ve chvíli, kdy ani Uriah Heep ani Def Leppard nehrají, schází se tato kapela ke koncertování a hrají především skladby Davida Bowieho z období, kdy u něj Mick Ronson hrál.