I zapřisáhlý puritán, který se MIDI vyhýbá jak čert kříži, ve skrytu duše pomyslí na jeho využití, zvlášť, vlastní-li nějakou tu mašinku vybavenou tímto protokolem. Copak klávesisté, to je národ znalý a ti všichni dobře vědí, že bez MIDI zvuku není. U bubeníků je to spíše černobílé, ti bud MIDI absolutně nevnímají, nebo ho naopak berou jako samozřejmost a zvykli si na výhody, kterých dosáhnou pomocí věciček jako ddrum nebo pady s nasamplovanými zvuky. U zpěváků a basáků stojí MIDI na pokraji zájmu. Avšak u kytaristů lze vidět pole neorané. Spousta z nich má přístroj vybavený MIDI, spousta těchto přístrojů nabízí možnost vytvořit si vlastní zvuky a pak si je pomocí MIDI zazálohovat: A stejně to nechají ležet. Jasně, je hodně věcí, které člověku připadají složité, a ony taky po čertech složité jsou. Ale zrovna zálohování nastavených zvuků je věc, která složitě jen vypadá. Ve skutečnosti je to docela prosté. Stejně jako třeba aktuální politická kauza, kde došlo v proměnu sedmičky vína na dukáty.
Nebudeme zde detailně rozebírat, co to MIDI vlastně je. Stačí nalistovat starší čísla Muzikusu, kde se mu věnuje třeba Honza Jirsák. Zde pouze shrňme tři nejzákladnější způsoby jeho využití. Za prvé MIDI využijeme k ovládání zvukového modulu/přístroje (třeba Nord Lead2 rack). Jeho pomocí přenášíme informace o tom, co právě děláme na klaviatuře (mačkáme C dur) a zvukový modul podle toho hraje. Nebo šlapáním na podlahový přepínač (třeba Roland FC-100) přepínám zvuky na multiefektu (třeba G-Major). A konečně za třetí, mohu pomocí MIDI zazálohovat veškerá nastavení zvuků (G-Major) do počítače. Pokud o své zvuky přijdu (přístroj se mi vymaže, odejde interní baterie apod.), mám vše uloženo na PC. Opačným postupem pak hezky naláduji uložená data zpět do Majoru.
Pro všechny tři způsoby využití předpokládáme, že oba přístroje (či počítač) mají konektory MIDI In a Out a ty jsme jim vzájemně propojili standardním kablíkem, koupeným za stovku v hudebninách. Případná nastavení pro jejich správnou komunikaci necháme znalému kamarádovi, o ně se starat nemusíme. Většinou je stačí namačkat jednou pro vždy a ono to pak šlape samo. Přístroje v závorkách uvádíme jako příklady, dosaďte si tam vlastní mašinku!
My se teď zaměříme na tu poslední část využití, tedy záloha přístroje, která se v MIDI terminologii jmenuje SysEx. Tahle zkratka znamená System Exclusive, tedy něco jako „Určeno výhradně pro systém“. Jak to vlastně funguje? Řekněme, že používáme již zmiňovaný multiefekt TC G-Major. Máme ho už rok, za tu dobu jsme si zvykli využívat prvních dvacet zvuků. Z nich jsou některé jenom lehce upravené tovární a zbývající jsou mé vlastní, po dlouhých nocích nastavované zvuky. Než půjdeme dál, uvědomíme si jeden klíčový detail: Jak vlastně tyhle zvuky vznikly? No prostě tak, že jsme šli do Menu, tam jsme nastavili hodnoty efektů (třeba Rate = 30 %, Time = 750 ms atd.) a pak jsme zmáčkli Store (u jiných přístrojů Write nebo Save, zkrátka Uložit). Přístroj si tedy nepamatuje „zvuk“, neví jak to hraje. Má jenom uložené číselné hodnoty nastavení všech parametrů u všech efektů pro daný zvuk. Takže by možná stačilo si někam na papír tato čísla napsat a máme o zálohu postaráno, ne? Možná to zní legračně („panebože, to je přece nějak moc čísel, ne?“), ale ve skutečnosti to přesně takhle funguje. Do počítače se uloží soubor s příponou syx (třeba „moje_zaloha_duben.syx“), obsahující nastavení zvuků, což je právě „papír“ popsaný zmiňovaným stohem čísel. A toto je význam zprávy SysEx. Kromě nastavení zvuků obsahuje v hlavičce název přístroje, v těle má pak další nastavení (většinou systémová) a měl by obsahovat vše, co je potřebné pro kompletní obnovu nastavení přístroje.
Technická realizace je prostá: U G-Major propojíme konektor MIDI Out (posílám SysEx ven) s konektorem počítače MIDI In (sem data cestují, sem se uloží). Pak jdeme do Menu a spustíme příkaz Bulk Dump („kompletní výpis“, bývá též označen jako Dump apod.). A to je celé!
... nebo ne? No vlastně zbývá poslední detail: K celé akci potřebujeme software, který umí SysEx přijmout (a uložit na disk počítače). A který ho v případě potřeby umí poslat zpátky. Standardně k tomu lze využít klasický DAW jako Cakewalk nebo Cubase. Ale existují i levnější varianty. Koukněte na rubriku Freeware, kde popisujeme jeden z nich - prográmek MIDI OX.
