Hraní naživo znamená pro většinu muzikantů absolutní vrchol všeho snažení. Desítky hodin zkoušek, cvičení na nástroj, tupého drilu a dalších otravných věcí se v jednom momentu promítnou do našeho vystoupení.
Hraní by měla být radost a žádná věda. Přesto bychom si měli ohlídat pár věcí, které mohou být klíčem tomu, abychom se posunuli dál. Zkusíme sem hodit pár tipů, na co si dát bacha:
Pauzy mezi písničkami. Nevydávat žádné pazvuky. Basák nehraje motiv No More Tears, aby zaujal fanynky. Kytarista nepředvádí zeppelinovský riff. Je fajn, že to umíte, ale nikoho to nezajímá, nýbrž otravuje. Když ladit, tak potichu.
Pořadí písniček. Vždycky je předem napsané. Pořadník má k dispozici každý muzikant. Navíc má jeden z kapely absolutní právo určit, co se bude právě hrát. Většinou to bývá frontman, který podle kontaktu s publikem cítí, jestli někde něco neskřípe. Klávesák a kytarista si navíc k písničkám udělají poznámky týkající se čísel zvuků. Myslete na přídavek.
Počkat na ostatní. Než bubeník odklepe další pecku, ověří si, že jsou ostatní ready. Stejně jako v depu formule jedna je i tady nutné počkat, než si všichni muzikanti navolí správné zvuky. Stačí krátký oční kontakt s jednotlivými kamarády nebo zaujetí domluveného postoje.
Dynamika. Ta je klíčem k mnoha věcem. Stejně jako má písnička obsahovat určitý příběh, vyjádřený hudbou, textem a dynamikou, měl byl i koncert směřovat k velkému finále. Měl by gradovat, být dynamický. Pozor, to nutně neznamená, aby byl dlouhý a hlučný, ale měl by jít k té největší a nejnadupanější pecce.
Hrát naplno. Tahle rada je děsně provařená, ale funguje bez výjimky. I když hrajete pro deset lidí, bavte se muzikou. Hrajte jako o život. Všichni víme, jaký je rozdíl mezi našimi obchody a těmi na Západě. Tím největším je usměvavá a ochotná prodavačka tam versus zpruzená a neochotná šmudla u nás. (Mimochodem přestal jsem jezdit do Tater a na Fatru právě proto, jak tamní prodavači a prodavačky dávají ostentativně najevo, jak moc je obtěžujeme. Jasně, obávám se, že i beze mě mají zákazníků dost, ale tady jde o princip, no ne?)
Když budete hrát naplno před hrstkou kamarádů, bude se to zkrátka vědět. Lidi nejsou blbí a řeknou si to. Když budete otrávení - protože tahle věc se nám zrovna nelíbí a navíc tam nemáte sólo - tak nelze očekávat bouřlivé ovace fanoušků.
Propagace kapely. Pokud vás někdo nezná, je téměř jisté, že název vaší kapely nezachytí. Prodejte se, mějte trička s logem, mějte na pódiu plakát. Lidi musí vědět, co jste zač.
A na konec dnešní první části přijde to hlavní - zásadní jsou dobrá muzika a kvalitní texty.
