Dnes si ukončíme čtvrtým dílem povídání o grafické mřížce, na kterou velmi často narazíte v plug-inech, které se starají o dynamiku přenášeného signálu. Další aplikací je expandér, což je opak kompresoru. Jde o to, že od určité vstupní úrovně, do které bylo zesílení 1, tedy prezentované přímkou o sklonu 45° se sklon přímky (či křivky) zvýší a zesílení je vyšší než jedna. Omezit přímku expandéru můžete z obou stran. Vyjdeme ze situace, kdy vstupní signál od nuly do určité úrovně je přenesen beze změny (zesílení 1). Pak od určité hranice přejde na přímku (křivku) expandéru. Dále pak od další nastavené úrovně může opět přejít na charakteristiku zesilující jen jedenkrát, popřípadě přejit do kompresoru nebo limitéru. V daném pásmu, vymezeném krajními hodnotami (používá se stále označení threshold), dochází ke zvýšení dynamiky signálu. Tohoto efektu se často nevyužívá, ale můžete jej využít pro změnu dynamiky nahrávky, kdy určitou část vstupního signálu v určených mezích je potřeba zesílit a ostatní potlačit. Takže úrovní na spodní hranicí může být šum kazety, pak, když se již předpokládá užitečný signál, dojde k zesílení signálu a od jisté úrovně, kdy by již docházelo k přebuzení, můžeme kompresorem ořezat špičky a nakonec zalimitovat k 0 dB, aby nám to digitálně nekreslilo. Právě na principu komprese signálu při záznamu a jeho expanze při přehrávání pracuje sytém potlačující šum Dolby, vyvinutý firmou dbx Professional Product.
Velmi zajímavou vychytávkou je dynamický procesor, u nějž se dá nastavit frekvenční pásmo, ve kterém má pracovat. Může obsahovat i více modulů a každý z nich lze nastavit pro jiné pásmo. Pak můžete například u zpěvu ovlivňovat jevy, které se objevují obvykle v určitém standardním pásmu, jako jsou například sykavky nebo artikulace hlásek b a p. U basového bubnu lze pracovat s typickým mlasknutí blány, či základní hutností šlapáku okolo 80 Hz.
A malou zradou, která může nastat, bych toto povídání ukončil. Když měřítka os v grafu nejsou stejná. Zjednodušeně: například hodnota 10 dB pro vstup a výstup není na osách prezentována stejným úsekem, například 1 cm, pak vám sklony přímek nebudou vycházet, jak jsem v předchozích částích popisoval. Takže pozor na to a vemte rozum do hrsti.
