V tomto díle našeho seriálu bychom si měli říct něco málo o tom, jak tabulatury vůbec tvořit. Jsme v době elektronické, a proto rovnou zapomeňte na psaní tabulatur ručně na papír. Ke slovu se dostávají daleko příjemnější možnosti vytváření tabulatur. Stejně jako píšete na počítači dokument, můžete na něm psát také tabulaturu. Stačí k tomu mít jen nainstalovaný patřičný software a chuť se učit novým věcem.
V zásadě máte pro vytvoření tabulatury na výběr ze dvou možností. Buďto použijete obyčejný textový editor, kterým disponuje každý operační systém, nebo použijete specializovaný a zpravidla sofistikovanější software ke tvoření tabulatur. Kterou možnost použijete, záleží jednak na vašich schopnostech a často taky na složitosti tabulatury. Pokud například potřebujete vytvořit krátkou tabulaturu sotva o pár taktech a nechce se vám hrát s časováním, nejspíše sáhnete po textovém editoru.
Pokud použijete obyčejný textový editor, připravte se na otrockou práci. Takový editor totiž pochopitelně nenabízí žádné vymoženosti tvorby tabulatur, a proto v něm budete muset veškerou práci dělat ručně vy sami. Vytváření linek, formátování zápisu, transponování i psaní samotné tabulatury, to vše budete muset dělat ručně. Výhodou je ale jednoduchost a často i rychlost. Pokud už jste někdy nějakou tabulaturu viděli, určitě byste ji dokázali napodobit a v textovém editoru vytvořit. Nemusíte se tedy nic moc nového učit a určitě to zvládnete napoprvé. Největší výhodou je však fakt, že právě takto vytvořenou tabulaturu si pak otevře opravdu každý, kdo má na počítači nějaký ten textový editor, což prakticky každý má. Jako příklad textového editoru poslouží ve Windows program Poznámkový blok a v Linuxu jistě sami dobře víte, jaký textový editor používáte (Vi, Emacs, Joe atd).
Na druhé straně, pokud šáhnete po specializovanějším softwaru, připravte se v prvé řadě na učení se programu samotnému. Ale nebojte se, nejedná se o žádné ovládací pulty jaderné elektrárny s osmsetstránkovým manuálem pro začátečníky. Nic takového se nekoná. Učení se takovému programu může jít ze začátku sice trošku ztuha, ale pokud mu věnujete trošku ze svého času, trpělivosti a vůle, odměnou vám bude jeho veškerý komfort. Práce s ním není tak namáhavá jako u textových editorů a sestává se tak v základu ze psaní samotné tabulatury, kterou píšete do zobrazených linek. Většina věcí, jako ladění či zápis technik hraní, se už pak provádí jen klikáním nebo za pomocí klávesových zkratek. Co však mluví jednoznačně pro použití takového softwaru, je možnost přehrání vámi vytvořené tabulatury. Touto funkcí disponuje, troufám si říct, většina z těch nejpodstatnějších. Otevírají se vám tak úplně nové rozměry cvičení. Dám vám jeden příklad za všechny. Občas se vám stane, že uslyšíte někde hrát nějakou písničkou a vy byste se ji chtěli naučit. Ale hrát ji souběžně s rádiem, CD nebo mp3 přehrávačem není zrovna ideální na cvičení. Z internetu si k ní tedy stáhnete tabulaturu, kterou si v tabovacím softwaru otevřete. Tabulatura je dobře udělaná a jsou v ní obsaženy všechny nástroje stejně jako v písničce. A teď není nic lehčího, než že si nástroj, jehož part se chcete naučit, v programu vypnete, spustíte přehrávání tabulatury a hrajete místo vypnutého nástroje vy za doprovodu ostatních nástrojů. A jestli už se budete držet přesně předlohy pro vámi hraný nástroj nebo bude různě improvizovat, je na vaší libosti a nic z originální stopy vás už neruší.
Dobré je také poznamenat, že programy na tvorbu tabulatur jsou si docela podobné, a jakmile se naučíte jeden, v druhém se už nebudete cítit jako ryba na suchu. Většina specializovaných programů umí tabulaturu primárně ukládat do svého vlastního formátu, ale umí ji také uložit jako obyčejný textový soubor, který je pak maximálně přenositelný, a proto této možnosti určitě využijte. Nezapomínejte totiž, že ne každý musí mít nainstalovaný stejný program jako vy.
Příkladem takových specializovaných softwarů jsou například Guitar Pro (Windows i Mac), Power Tab Editor (Windows), nebo KGuitar či Gnometab pro Linux.
